Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Online rozhovor: RNDr. Eva Marková, CSc.
redakce Vytisknout článek

Online rozhovor: RNDr. Eva Marková, CSc.

Online rozhovor 11. července 2008
Online rozhovor 11. července 2008
Zatmění Slunce, které spatříme na obloze v pátek 1. srpna, se kvapem blíží. Jak takové zatmění pozorovat? Jak vypadá expedice za úplným zatměním? Mimo jiné i na to se můžete zeptat dr. Evy Markové, ředitelky Hvězdárny v Úpici a současné předsedkyni České astronomické společnosti. Dr. Marková již za několik dní odjíždí do Ruska pozorovat úplné zatmění Slunce. V pátek 11. července vám bude od 11:00 odpovídat na vaše dotazy online na astro.cz. Otázky lze pokládat do začátku rozhovoru!

Dotazy na RNDr. Evu Markovou můžete pokládat přes formulář níže. Uvedený email slouží pouze pro případnou komunikaci s vámi a nebude nikde zveřejněn.

Záznam online rozhovoru z 11. července 2008:



Redakce: online rozhovor s RNDr. Evou Markovu, CSc. tímto končí. Děkujeme za položené otázky a dr. Markové, že nám věnovala svůj čas. Na srpen či září plánujeme online rozhovor s dalším hostem. Redakce astro.cz




Filip Machula: Dobrý den, paní doktorko. Zajímal by mě Váš pohled(prognoza)na budoucí let lidtsva na Mars a jeho osídlení(zda je potřeba vymyslet nové technologie k letu na Mars nebo zda to současné zvládnou, popř. urychlí, jakým způsobem oteplit Marsovu atmosféru a docílit toho,jaký vliv bude mít na člověka dlouhodobá nízká gravitace). Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Eva Marková: Toto je otazka spise pro nekoho, kdo se zabyva kosmonautikou, coz ja nejsem. Nicmene podle meho nazoru lidstvo k letu na Mars smeruje a je to jiz otazka jen nekolika malo desetileti (mozna dvou), kdy se tam clovek opravdu dostane. A na to pristani se jiz i intenzivne pripravuje. Napr. v Americe v pousti v Utahu jiz nekolik let funguje treninkove stredisko, coz je uzavrena budova, kde jsou simulovany podminky, jake by mel clovek, kdyby takto zil na Marsu. Vse se tam odbyva tak, aby lide byli sobestacni pouze s tim co si tam sebou privezli. Ze semen, která by mela priletet s kosmickou lodi, pestuji ve skleniku rostliny, pouzivaji v uzavrenem okruhu pouze vodu, kterou tam privezli, když jdou ven, musi se obleknout jako by vystupovali na povrch Marsu, po navratu musí byt urcitou dobu v karantene apod. Podminky oproti Marsu se lisi jen tim, ze je tam normalni zemska gravitace a ze kdyby snad doslo k nejake velke nepredvidane havarii, pomoc je bliz nez by byla na Marsu. Co se tyce dalsich věci, na ty by vam opravdu měli radeji odpovedet lide povolanejsi.




Jana Barotová: Dobrý den. Omlouvám se, že nemám dotaz přímo k tématu, ale zajímalo by mě, od jakého věku a jakým způsobem vést dítě k astronomii, abych ho navnadila a neotrávila. Děkuji, Jana Barotová

Eva Marková: Dobry den, vest dite k astronomii se da nenucenou formou jiz opravdu od utleho veku. Mne k ni napr. privedl tatinek (on nebyl astronom, ale mel rad prirodu), když mi bylo 6 let. V te dobe zarila na obloze jasna kometa a on celou rodinu vzbudil, vzal triedr a kometu jsme pozorovali. Byla krasna tmava noc se spoustou zarivych hvezd. A to byl pro mne tak obrovsky zazitek, ze jsem se pak zacala tatinka ptat, co ze to je na obloze a jak to funguje, pozdeji jsem si zacala pujcovat astronomicke knihy, nejprve ty detske, pozdeji cim dal odbornejsi a na stredni skole zacala dochazet na hvezdarnu. Nejprve to byla jenom romantika, libilo se mi sledovat padajici hvezdy, urcovat si souhvezdi. A to si myslim by melo byt to prvotni. Ukazat diteti, jak je ta nocni tmava obloha krasna a tajuplna, zajimave o ni vypravet. Vzbudit v nem zajem. Samozrejme jednodussi je to v miste, kde je pobliz hvezdarna, protože jeji navsteva by mela nasledovat. Stat v noci v kopuli hvezdarny je také velmi nevsedni zazitek a na dite pusobi velmi emotivne. (koneckoncu na mne dosud a to jiz hodne let nejsem dite). Navíc hvezdarny svymi porady zajem deti podporuji.




Oldřich Družba: Dobrý den, mám 2 otázky: 1. proč se charakter obrazu okolí Slunce při jeho úplném zatmění tak výrazně liší od charakterů obrazů z okolí Slunce z koronografů LASCO ? 2. Obraz okolí Slunce při jeho úplném zatmění si jako amatér-teoretik vysvětluji jako obraz výměny energií a částic, nikoli jako jednosměrný tok energie a hmoty od Slunce. Můžete mi, prosím, tuto moji úvahu vyvrátit ? Děkuji za odpovědi. O. Družba Hrobice na Moravě

Eva Marková: Dobry den. Odlisnost obrazu okoli Slunce je dana tim, ze koronografy LASCO snimkuji slunecni koronu v urcitych spektralnich oborech, kdezto korona pri uplnem zatmeni Slunce je dalekohledy na Zemi pozorovana v bilem svetle. Faktem ovsem je, ze vhodnym zpracovanim obrazu jak z LASCO tak z pozemskeho pozorovani lze snimky na sebe navazat, coz umoznuje lepsi vyzkum a interpretaci.

Druha otazka: Obraz okolí Slunce při jeho úplném zatmění si jako amatér-teoretik vysvětluji jako obraz výměny energií a částic, nikoli jako jednosměrný tok energie a hmoty od Slunce. Můžete mi, prosím, tuto moji úvahu vyvrátit ? Děkuji za odpovědi. Vyvracet vam vasi uvahu nebudu, protoze ve slunecni korone probihaji oba tyto typy procesu. On sice tok energie a castic od Slunce prevlada, ale krome toho ve slunecni atmosfere dochazi i k premene ruznych druhu energii na jiné, napr premena zvukovych a razovych vln na teplo apod. Ale to co my vidime při uplnem zatmeni Slunce je slunecni korona, která je tvorena ridkou plazmou. Detailni struktury v ni vidime az po zpracovani snimku. Pak tam muzeme videt jednotlive koronalni paprsky, koronalni diry, dutiny, zhustky, tmave body a podobne, coz vlastne vse je prakticky obrazem magnetickeho pole, které ma pri dejich ve slunecni korone hlavni slovo.




Martin: Dobrý den, jaké jsou plány ČASu s weby Astro a IAN? Budou oba projekty pokračovat vedle sebe? A není to zbytečná konkurence a tříštění sil? Jinak přeji bezproblémovou cestu za zatměním a jasnou oblohu.

Eva Marková: Dobry den, weby Astro a IAN spravuji dva ruzne subjekty, takze CAS muze planovat ci rozhodovat pouze o Astro. Mame v umyslu dale tyto stranky provozovat a vylepsovat tak, aby co nejlepe slouzily uzivatelum. S IAN spolupracujeme, obcas si i navzajem vymenujeme clanky. Tyto dva weby, ac mají podobnou napln, nejsou konkurencni, ale naopak se doplnuji. Takze doufam, ze budou nadale pokracovat vedle sebe jako dosud.




Habl: Příznivé klimatické podmínky v lokalitě pozorování přeji celé Vaší expedici. Přesto se chci zeptat jak vychází předpověď pro toto sluneční zatmění v danném místě a jaké pozorování chcete provádět?

Eva Marková: Dekujeme, bohuzel v miste, kam se v letosnim roce chysta nase expedice (pobliz Novosibirska), nejsou meteorologicke podminky prave nejlepsi, pravdepodobnost dobreho pocasi je asi 50%. Existuji samozrejme mista s lepsi prognozou, tam ale z casovych (povinnosti na hvezdarne) a castecne i financich duvodu si v letosnim roce nemuzeme dovolit jet. Jenze prognoza je pouze prognoza, skutecnost muze dopadnout nakonec uplne jinak. Neco podobneho jsme zazili v r. 1994, kdy misto v Brazilii, kam jsme se vypravili, mělo také 50% pravdepodobnost a nakonec jsme tam měli uplne ciste nebe, zatimco kolegove ze Slovenska, kteri jeli do mista s 90% pravdepodobnosti jasneho nebe, meli behem pozorovani vysokou oblacnost. Planujeme fotografovani bile korony objektivy od 200 do 1785 mm a to jak klasickymi tak digitalnimi fotoaparaty. Snaha je poridit co nejvice snimku, které by byly vyuzitelne pro matematicke zpracovani obrazu prof. Druckmullerem. Dostali jsme od neho pozadavky, jake expozice a kolik mame kterym objektivem uskutecnit, aby zpracovanim ziskana data mela co nejvetsi vypovidajici hodnotu.




Ivan Kordač: Má podle Vás cenu obětovat větší finanční částku pro ten prchavý okamžik a zažít úplné zatmění v místě na druhém konci světa? Kam razíte Vy?

Eva Marková: Myslim si, ze to cenu ma. Uplne zatmeni Slunce totiz povazuji za jeden z nejhezcich prirodnich ukazu a i kdyz dnes mate moznost prubeh sledovat na internetu nebo videt velmi kvalitni obrazky, ten pohled na skutecne zakryte Slunce a tu atmosferu, ktera na pozorovacich mistech vladne, vam to nenahradi. Navic uplna zatmeni Slunce byvaji zpravidla na dosti exotickych mistech, takze je mozne videt nejen zatmeni. A z vedeckeho hlediska jsou data porizena pri uplnem zatmeni naprosto nenahraditelna, protoze pouze pri nem lze videt uplne celou bilou koronu vcetne nejnizsich casti, ktere pri pohybu castic od Slunce hraji vyznamnou roli.

My budeme pozorovat v Rusku cca 30 km od Novosibirska. Budeme tam letos pomerne kratce, protoze vzhledem k tomu, ze od 25.7 do 10.8. probiha na Hvezdarne v Upici kazdorocni letni astronomicka expedice, navic letos jubilejni padesata, tak se musime aspon na druhy tyden vratit, abychom stihli pripravit a hlavne se zucastnit setkani expedicniku vsech predchozich padesati expedic.




Honza: Dobry den. Mam dve otazky: pripravujete se nejak specialne na tech nekolik minut uplneho zatmeni? Myslim tim, zda mate nejaky trenink, zda si v tymu rozdelujete predem ulohy apod. Druha otazka: je v ceske astronomii nejaka mlada, nadejna osoba, ktera vas v uplynule dobe zaujala ci prekvapila? Nemyslim nutne ve vasem oboru.

Eva Marková: Samozrejme pripravujeme, protoze behem te kratke chvile uplneho zatmeni je treba poridit co nejvice dat a to by bez predchozi pripravy neslo. Takze uz hodne dopredu planujeme jednotlive experimenty i s tim, kdo co z ucastniku bude delat. Nasleduje priprava a odzkouseni pristroju jeste doma, protoze pokud by cely pristroj nebyl dopredu sestaven a experiment odzkousen, mohlo by se stat, ze na miste zjistite, ze vam chybi treba jen jeden, ale velmi dulezity sroubek, bez nehoz to proste fungovat nebude. Spousta veci se sice da ruzne nouzove nahradit, ale ne vse. Na miste pak pokracuje dalsi trenink, zpravidla uz i s odecitanim casu, aby si kazdy rozvrhnul, co kdy bude delat a hlavne, aby si kazdy detail naprosto osvojil. No a den predem v case, kdy ma byt zatmeni, je generalka, protoze pri zkouseni pred tim nemusi byt dalekohled namiren presne tam, kde se Slunce bude nachazet prave v okamziku zatmení a i z toho mohou vzniknout neocekavane problemy.

Tech mladych nadejnych osob v astronomii je dost, hodne jich prijizdi kazde leto k nam na hvezdarnu na letni astronomickou expedici. Vyjmenovat vsechny nadejne, byt jen ty, ktere osobne znam, by byl problem. Jim vsem se omlouvam, ze se zminim pouze o dvou, kteri mne mozna zaujali nejvice: je to Danka Korcakova, kterou znam od jejich 12 let, kdy se poprve objevila v Upici na expedici a dnes je vynikajici pracovnici Astronomickeho ustavu v Ondrejove, hodne publikuje a je navrhovana na radu cen pro mlade nadejne vedce. Druhym je Michal Svanda, toho jsem take poprve potkala v Upici na expedici, dnes je odbornikem na slunecni fyziku, vedle prace v Astronomickem ustavu jeste pusobi na Vysoke skole a vychovava dalsii nadejne astronomy.




Karel Mokry: Dobry den, preji uspesnou expedici. ktere aktivity CAS hodnotite v posledni dobe jako uspesne / neuspesne? Jaky vyznam ma v dnesni dobe pozorovani Slunecniho zatmeni? Data ze sond na obezne draze preci poskytuji velke mnozstvi kvalitnich dat. s pozdravem, Karel Mokry

Eva Marková: CAS ma v posledni dobe pomerne hodne aktivit, o nichz ani o jedne se neda rici, ze by nebyla uspesna. Jmenujme napr. akci Noc vedcu, probihajici jiz po několik let pravidelne koncem zari v cele republice, velmi oblibenou a hojne navstevovanou akci Veda v ulicich a akce v ZOO - a to jak v Praze, tak ve Dvore Kralove, přes dva roky probihajici Ceskou atsrofotografii mesice apod. Za vubec nejuspesnejsi ale povazuji astronomickou olympiadu, ktera v letosnim roce probehla jiz po pate a které se zucastnuje stale vice zaku a studentu. Navic letos doslo k jejimu rozsireni o kategorii C a D. Je to akce, která vyzaduje obrovske prakticky nehonorovane mnozstvi prace, o niz ale vime, ze je to velky vklad do budoucnosti a ze stoji zato. A dalsim vyraznym uspechem jsou webovske stranky www.astro.cz, ktere bezproblemove funguji jiz radu let a u nichz se stale zvysuje navstevnost. Za neuspech povazuji to, ze se pomerne malo clenu zucastnuje tzv. spolkove cinnosti. Je sice jina doba, nez když CAS vznikala, tehdy spolcovani bylo zivotni potrebou, nicmene CAS sdruzuje lidi se stejnymi zajmy, ma pomerne hodne clenu, ale tech aktivnich, kteri se snazi, aby CAS byla prosperujici spolecnosti pritahujici stále nove a nove zajemce, je stale dost malo.

Je pravda, ze sondy na obezne draze poskytuji obrovske mnozstvi dat. Jenze koronografy na sondach pozoruji jen v urcitych spektralnich oborech a s pomerne malym rozlisenim a predem pevne danym programem. Slunce neni clonkou zakryto nikdy tak presne, aby byly pozorovatelne i ty nejnizsi casti slunecni korony, ktera nas při studiu projevu slunecni aktivity zajima vlastne nejvice. Je na nich jiz dopredu naprogramovano to, co mají pozorovat a nelze to aktualne dle potreby snadno zmenit. A krome toho muze dojit k poruse prave v tom nejkritictejsim okamziku. Zatimco pri pozemskem pozorovani lze operativne zvolit program podle aktualni potreby i podle podminek, pri uplnem zatmeni je videt uplne cela bila korona i s temi nejnizsimi oblastmi, protoze Mesic ma v okamziku uplneho zatmeni temer presne stejnou uhlovou velikost jako Slunce a pri pohybu pres Slunce stridave odkryva a zakryva casti, které v koronografu videt nelze. A prece jen cesta i do tech nejodlehlehlejsich oblasti vyjde levneji nez vypusteni sondy se specialnim programem nebo preprogramovani nektere ze stavajicich sond. Navic diky v posledni dobe nove vyvinute metode zpracovani obrazu prof. Druckmullerem z VUT Brno jsou prave snimky bile korony porizene při pozemskych pozorovanich tim nejvetsim prinosem při studiu struktury a dynamiky bile korony, podobne vysledky z dat porizenych sondami ziskat nelze. Ovšem pro studium vlastnosti slunecni korony jsou potrebna data z obou druhu pozorovani.




Redakce: vítejte u online rozhovoru s RNDr. Evou Markovou, CSc.





Doporučené odkazy:





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Redakce se samozřejmě věnuje webu především ve svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orion utopený v airglow

Orion utopený v airglow

Další informace »