Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Památce profesora Jana Fixela

Památce profesora Jana Fixela

Jan Fixel
Jan Fixel
Krátce po svých osmdesátých narozeninách, 11. dubna 2009, zemřel Prof. Ing. Jan Fixel, CSc. Celý svůj profesionální život byl vysokoškolským pedagogem, působícím na Vojenské akademii a Vysokém učení technickém v Brně. Rodák z Veselí na Moravě, v roce 1952 ukončil studia zeměměřictví na Vysoké škole technické v Brně.

Již jako student 3. ročníku se stal pomocnou vědeckou silou na ústavu vyšší geodézie, geodetické astronomie a geofyziky, a v r. 1951 se stal asistentem. Geodetická astronomie a geofyzika se staly jeho celoživotním odborným zaměřením. Po založení Vojenské technické akademie v roce 1954 působil nejprve jako vedoucí laboratoří tamní katedry geodézie a kartografie a později (od r. 1959) jako odborný asistent. Tam vedl cvičení z vyšší geodézie, geodetické astronomie a geofyziky.

V roce 1968 získal hodnost kandidáta technických věd v oboru geodézie. Na docenta geodetické astronomie a geofyziky se habilitoval v roce 1975. Od roku 1972 externě přednášel geodetickou astronomii a základy kosmické geodézie též na ústavu geodézie Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. V roce 1984 byl jmenován profesorem. Na obou školách odchoval mnoho diplomantů a byl školitelem řady absolventů postgraduálního doktorského studia. Působil jako předseda nebo člen habilitačních a jmenovacích komisí na ČVUT v Praze a STU v Bratislavě. V sedmdesátých letech byl členem vědecké rady Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.

Nesoustředil se však pouze na pedagogickou činnost - velký význam pro jeho odbornou činnost měly též geodetické a geofyzikální praxe, zejména v astronomické skupině a gravimetrickém oddělení Státního zeměpisného a kartografického ústavu či v ústavu Užité geofyziky v Brně. Významná byla jeho účast v zahraniční expedici n.p. Geofyzika Brno do Zambie v r. 1972, kde určoval astronomické souřadnice tíhových bodů a podílel se na zaměření a vyrovnání základní gravimetrické sítě. Podílel se na hodnocení přesnosti a rozmístění Laplaceových azimutů v československé astronomicko-geodetické síti, byl členem koordinační komise pro nové vyrovnání Jednotné astronomicko-geodetické sítě v rámci zemí RVHP. Po r. 1990 byl členem komise pro zavádění technologie GPS v naší armádě. Zpracoval řadu vysokoškolských učebnic a učebních textů v oborech geodetická astronomie, geofyzika a kosmická geodézie. Zejména je třeba vyzdvihnout jeho spoluautorství na vysokoškolské učebnici Geodetická astronómia a základy kosmickej geodézie (autoři Melicher, Fixel a Kabeláč), vydané nakladatelstvím Alfa v Bratislavě v roce 1993.

Jan Fixel byl dlouholetým členem České astronomické společnosti, v letech 1982 - 1995 působil jako předseda její sekce Astrometrie a geodetická astronomie, která se v r. 1996 sloučila s tehdejší Časovou a zákrytovou sekcí, aby vytvořila dnešní Zákrytovou a astrometrickou sekci. Členem této sekce pak byl až do r. 2004. My všichni, kteří jsme ho znali, budeme na profesora Jana Fixela vzpomínat nejenom jako na významného odborníka, ale hlavně jako na dlouholetého kolegu a přítele, příjemného společníka a hlavně slušného člověka. Bude nám všem chybět.




O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a také od roku 2010 předsedou České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritní pracovník AV ČR. Stránky autora.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orion utopený v airglow

Orion utopený v airglow

Další informace »