Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Počátky hradecké hvězdárny
Pavel Marek Vytisknout článek

Počátky hradecké hvězdárny

jsou záhadné, pohnuté a zahaleny tajemstvím. Je to důsledek situace v padesátých letech minulého století, kdy výsledek činnosti iniciátorů, stavitelů a uživatelů se lišil od původních záměrů. Před 55 lety byl položen základní kámen hvězdárny. Avšak období 1947 až 1953 je stále bílým místem historie HP HK 8. - Autor Josef Bartoška



Na tuto mezeru v informacích jsem již narazil v roce 1982 při 35. výročí HP HK jako předseda hradecké pobočky Československé astronomické společnosti při Československé akademii věd. Většinu informací jsem získal z vyprávění RNDr. Jaroslava Píchy, který se na hradeckou hvězdárnu dostal jako vedoucí meteorolog po dokončení hrubé stavby, pana Bohumila Dvořáčka, pracovníka HP, který se narodil v předminulém století a paní Amálie Brychtové, která bydlela ve stejném domě jako já: Ulrichovo náměstí 735, kde vznikla po válce Společnost pro postavení hvězdárny v HK.

Astronomická společnost založená 1929 plánovala postavení hvězdárny pro svůj 11 cm dalekohled v nových Herrmannových, pak Pionýrských, dneska Šimkových sadech u Piletického potoka, jak píše Prof. Dr. František Průša v článku v novinách po skončení války. Tam však hvězdárna postavena nebyla, Jindřich Zeman a Fr. Průša používali kopuli hvězdárny v Orlické ulici, pozorování pro veřejnost se prováděla na střechách Masarykových škol.

Po dostavění v roce 1951 byla budova dána k dispozici správě Vojenské lékařské akademie, byli v ní ubytování vojáci, lékaři a zdravotní sestry. Část byla přidělena meteorologii, část Akademii věd. Byla osazena německá malá kopule z Berlína a osazena 13 cm dalekohledem, získaným do pronájmu od ing. René Böhma z Prahy za roční nájemné 2400 Kčs, ve staré měně 12 000 Kčs). Teprve však 30. 12. 1953 byla podle usnesení rady Jednotného národního výboru prostřednictvím KNV v HK podána žádost Ministerstvu kultury v Praze o zřízení Lidové hvězdárny. V odpovědi MK z 28. 1. 1954 čj. 13290/54 adresované KNV HK a na vědomí JNV HK IV. referátu se souhlasí se zřízením oblastní hvězdárny III. typu podléhající přímo odboru kultury rady KNV s působností v Hradeckém, Pardubickém a Libereckém kraji, jak se znovu opakuje vše po padesáti letech. Vedením hvězdárny byla pověřena skupinka dobrovolníků jako poradní sbor v čele s vedoucím referentem školství a kultury JNV HK Františkem Šmídem. Budova byla opět převzata od Vojenské lékařské akademie. První zápis v knize návštěv je z 1. dubna 1954, což se považuje za zahájení činnosti pro veřejnost. Členu rady nového MěNV Václavu Fritzovi byl 12. 7. 1954 podán návrh řídícího orgánu. 15. 9. 1954 byl přijat údržbář František Bydžovský. Stálí pracovníci přišli až 1. 9. 1955. Veškerou činnost za odměnu i dobrovolně prováděli František Šmíd, Alois Boháč, Václav Fritz, Jaroslav Makovský, Antonín Marek, Arnošt Niederle, Jaroslav Pícha, František Průša, Jindřich Zeman, od 31. 1. 1955 pak ještě Stanislav Říčař, Jiří Kult, Václav Skalický. Hvězdárna byla v té době coby Astronomický kroužek Krajského domu osvěty a vedly se spory s inspektorem kultury Jiřím Říhou na JNV, zda to je kroužek či hvězdárna. Veškeré přístroje byly Somet Binar 25x100 a 13 cm refraktor v malé kopuli, který byl dle vyhlášky znárodněn v říjnu 1959. 11 cm refraktor byl vynášen s dřevěným stojanem na můstek u ochozu jižní věže, kde však bylo pouze lepenkové krytí, později planetárium a nakonec velká kopule.

Slavnostní otevření Oblastní lidové hvězdárny bylo v 9 hodin v neděli 27. 11. 1955, planetárium bylo otevřeno v neděli 20. ledna 1957 v 11 hodin v jižní věži, v rotundě planetária pak 25. 6. 1961.



Autorem článku je pan Josef Bartoška, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové.

Další informace o Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové najdete na její domácí stránce

Článek v doplněné podobě o další údaje vyjde v některém z čísel Povětroně, který si můžete stahovat zde




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Uran,Mars a Venuše

Další informace »