Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Počítačové planetárium zdarma
Pavel Marek Vytisknout článek

Počítačové planetárium zdarma

Dnes si Vám dovolím v krátkosti představit počítačové planetárium, které možná už znáte, ale někteří ne. Ale určitě stojí za vyzkoušení a pokud je navíc zdarma nebrání tomu již vůbec nic.





Albiero, nyní již verze 2.2, je původní český program od Petra Scheiricha. Protože je nejlepší si vše vyzkoušet, tak Vás zde s ním seznámím jen ve stručnosti a pak doporučuji si ho stáhnout a vyzkoušet. Albiero Vám v nové verzi umožní i "Ruční" zapínání použití hvězd a jejich popisů z katalogu Tycho: pomocí kláves <*> a na numerické klávesnici. Má opravenu chybu ve výpočtu polohy komet na hyperbolické dráze, je přizpůsoben změnám ve formátu dat z katalogu USNO 2.0, ale najdete v něm i následující informace a služby z předchozích verzí:

- Hvězdy z katalogu USNO 2.0, Tycho, SAO až do 25 magnitudy
- Saturnovy měsíce
- Kontrola souřadnic ze záznamů meteorů
- Export do BMP
- Export do PostScriptu
- Uživatelsky definovatelné objekty
- Noční režim
- Gnomická, stereografická a válcová projekce
- Označení hvězd v souhvězdí řeckými písmeny (Bayerovo značení)
- Označení hvězd v souhvězdí číslicemi (Flamsteedovo značení)
- 12557 dvojhvězd, trojhvězd a vícenásobných soustav s vedlejšími složkami do 12 mag. (celkem 14827 vedlejších složek)
- 2214 proměnných hvězd, u kterých je uveden typ proměnné, maximální a minimální magnituda, perioda a poslední a následující minimum a maximum (vzhledem k aktuálnímu datu)
- polohy planet, Měsíce a Slunce s chybou 5" až 20", pro něž je možné zobrazit detailní informace o souřadnicích (topocentrické, geocentrické, heliocentrické/ eklipikální, rovníkové), elementech dráhy a významných úkazech
- 950 planetek s magnitudou do 13 mag (v období největší jasnosti), pro které můžete dostat informace stejné jako pro planety
- zobrazení zdánlivých drah těles (planet, planetek nebo uživatelem zadaných objektů) po obloze, u nichž je možná volba barvy dráhy podle magnitudy tělesa a výpis data a magnitudy pro body na dráze
- zvětšování planet a Měsíce až na velikost 0.3"/pixel
- polohy největších Jupiterových a Saturnových měsíců
- možnost kontroly souřadnic v souborech se záznamy z pozorování meteorů
- objekty Messierova katalogu
- 2937 objektů z NGC katalogu do 14 mag
- hranice souhvězdí
- možnost zadávat uživatelem definované objekty - stacionární, zadané pomocí rovníkových souřadnic, nebo na keplerovské dráze (eliptické, parabolické, hyperbolické) zadané pomocí elementů dráhy
- měření úhlových vzdáleností mezi libovolnými objekty
- možnost měnit "strmost" magnitudové škály (pro zvýraznění rozdílů mezi slabými hvězdami)


Prostě je toho možná víc než by jste u tohoto typu planetéria očekávali a někdy víc než najdete u drahých komerčních programů. V každém případě patří autorovi dík a přání asi nás všech, ať se jeho program dále rozvíjí k radosti nás všech.

Zde si můžete program stáhnout




O autorovi

Pavel Marek

Autor je členem České astronomické společnosti od roku1985. Je členem sekce B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězdpozorovatelské skupiny Medůza. Je členem Astronomické společnosti v Hradci Kralové. Astronomii se věnuje amatérsky od svých 9 let adnes se věnuje i praktickému pozorování zejména v oblasti proměnných hvězd ato jak vizuálně, tak CCD. Je vlastníkem i několika dalekohledu různýchkonstrukcí a určení.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »