Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2014): Polská ministryně pro vědu a vysokoškolské..." /> Polsko se připojí k Evropské jižní observatoři | Ostatní | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Polsko se připojí k Evropské jižní observatoři
Jiří Srba Vytisknout článek

Polsko se připojí k Evropské jižní observatoři

podpis dohody o přistoupení Polska k ESO - eso1433 Autor: ESO
podpis dohody o přistoupení Polska k ESO - eso1433
Autor: ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2014): Polská ministryně pro vědu a vysokoškolské vzdělávání, profesorka Lena Kolarska-Bobińska, podepsala 28. října 2014 smlouvu, která povede ke vstupu Polska do Evropské jižní observatoře. ESO přivítá Polsko jako novou členskou zemi poté, co dojde k ratifikaci smlouvy o přistoupení.

Dohodu o přistoupení Polska podepsali ve Waršavě polská ministryně Lena Kolarska-Bobińska a generální ředitel ESO Tim de Zeeuw, a to za přítomnosti dalších oficiálních zástupců Polska i ESO. Jelikož tato smlouva znamená vstup do mezinárodní organizace, musí být nyní odeslána do polského parlamentu k ratifikaci [1]. Podepsání smlouvy je dalším krokem následujícím po jejím jednomyslném přijetí na půdě nejvyššího orgánu ESO (ESO Council) během mimořádného setkání 8. října 2014.

Jsme opravdu potěšeni, že naše členství v ESO získává konkrétní obrysy,“ říká ministryně Lena Kolarska-Bobińska. „Otevře nám do budoucna mnohé nové příležitosti a podpoří rozvoj polského průmyslu, vědy i technologií. Bude to začátek důležitého partnerství pro evropskou astronomii a rovněž posílí naše spojení s Chilskou republikou, se kterou již nyní intenzivně spolupracujeme například na poli těžebního průmyslu, což je další oblast, ve které Chile nabízí mimořádné příležitosti.“    

Spojení ESO s Polskem dalece přesahuje kontakty astronomických komunit. Poslední Den průmyslu ESO (ESO Industry Day) se například uskutečnil v lednu 2013 ve Waršavě. Při něm ESO měla možnost seznámit zástupce polského průmyslu se současnými zařízeními ESO a svými plány do budoucna, včetně stavby dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). 

Těšíme se na to, až se Polsko stane členskou zemí ESO,“ říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. „Polsko přinese silnou komunitu astronomů, která posílí odborné kvality ve všech členských státech ESO, například v oblasti astronomie pracující s časovými sériemi (time-series astronomy). Polsko naopak získá přístup k jedněm z nejlepších dalekohledů a observatoří na světě, včetně dalekohledu VLT na observatoři Paranal, radioteleskopu ALMA na planině Chajnantor a v následujícím desetiletí rovněž k dalekohledu E-ELT na Cerro Armazones, který bude mimořádným krokem kupředu. Polsko se již nyní může připojit ke konstrukčnímu úsilí při práci na dalekohledu E-ELT.“

Polsko, rodiště Mikuláše Koperníka (Nicolaus Copernicus), astronoma, který navrhl heliocentrický systém, má velmi bohatou astronomickou historii sahající až do současnosti. „Polští astronomové v nedávné době významně přispěli k astronomickému výzkumu a s naším přistoupením k ESO jejich příspěvek dále vzroste“, říká ministryně Lena Kolarska-Bobińska.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Po ratifikaci polského členství v ESO budou členskými státy tyto Země: Rakousko, Belgie, Brazílie (v procesu ratifikace), Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Německo, Itálie, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království (UK).

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1433. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »