Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Postřehy z JENAMu 2011 (1. část)

Postřehy z JENAMu 2011 (1. část)

Observatoř Pulkovo. Autor: L. Brát
Observatoř Pulkovo.
Autor: L. Brát
Na začátku roku 2011 mi napsal profesor N. N. Samus, editor všeobecného katalogu proměnných hvězd (GCVS) a pozval mě na setkání evropských astronomů JENAM - Join European and NAtional Meeting, které se uskuteční v Ruském Petrohradu ve dnech 4. až 8. 7. 2011. Pozvání jsem s díky přijal (být zvaný přednášející na tak významném symposiu, to je nabídka, která se neodmítá) a začal plánovat cestu a zjišťovat finanční náročnost. Ukázalo se, že je značná.

Oslovil jsem vedení České astronomické společnosti, jaké jsou možnosti supportu a byla mi poskytnuta podpora ve formě finančního příspěvku od ČAS a zakoupení letenek od Akademie věd ČR. Oběma institucím bych chtěl za tuto podporu poděkovat. Zbývalo ještě uhradit registrační poplatek 280 Euro. Ten jsem uhradil ze svého, a při registraci jsem si požádal o support od Evropské astronomické společnosti. Ten jsem jakožto zvaný přednášející nakonec rovněž obdržel. Financování mé cesty do Petrohradu tedy bylo zajištěné a v sobotu 3. července jsem úspěšně odletěl z Prahy do Ruska.

DEN PRVNÍ - 3. 7. 2011

Hotel Pulkovské observatoře. Autor: L. Brát
Hotel Pulkovské observatoře.
Autor: L. Brát
Let proběhl bez problémů. Z Prahy do Petrohradu to trvalo 2 hodiny a 10 minut. Na palubě letadla jsem byl mile překvapen kovovým příborem (jak bych jej ocenil příští den!). Před přistáním s námi sice kapitán letadla trénoval na návštěvu horské dráhy, ale nakonec jsme v pořádku dosedli. Na letišti v Petrohradě každého očekává přivítání v Ruském stylu - asi hodinu dlouhá fronta u pasové kontroly. Chce to pevné nervy - fronta se různě větví a propojuje. Ale bezpečně jsem "prošel". Na letišti na mne čekal kolega A. Paschke, který přiletěl ze Švýcarska a byli jsme domluveni, že do hotelu docestujeme společně. Nasedli jsme tedy na "taxibus" do stanice Moskovskaja, tam jsme čekali asi 40 minut na další autobus na Pulkovskou observatoř (obrázek 1). Přestože ani já, ani kolega jsme Rusky neuměli a azbuku jsem se učil den před odletem, přeci jen jsme nasedli do správného autobusu a nakonec na observatoř dojeli.

Ubytování jsme získali levné - v hotelu přímo na Pulkovské observatoři (obrázek 2). Název hotel je v tomto případě poněkud nadnesený, ale omezené služby vynahrazuje to místo samotné. Jedná se o historickou budovu vystavěnou ve stejném stylu, jako celý areál slavné Pulkovské observatoře. Cena ubytování 500 rublů/den je na Petrohradské poměry nízká.

První Maksutův dalekohled vyrobený samotným Maksutovem. Autor: L. Brát
První Maksutův dalekohled vyrobený samotným Maksutovem.
Autor: L. Brát
Organizátoři připravili první den na Pulkovské observatoři uvítací recepci, kde bylo možné se zaregistrovat, něco popít a pojíst a seznámit se s ostatními účastníky konference. Po únavném cestování jsme to velice přivítali. Rovněž bylo možné prohlédnout si hlavní historickou budovu observatoře a tamní muzeum. Pro mne byl největší zážitek z muzea jeden exponát uzavřený ve vitríně. Na obrázku 3 je vidět prototyp - první Maksutův dalekohled vyrobený samotným Maksutovem, který zde na Pulkovské observatoři působil a vlastnoručně vyrobil řadu místních přístrojů.

Petrohrad leží na tak vysoké severní zeměpisné šířce, že zde kolem letního slunovratu vůbec nenastává noc. Jen kolem 1. hodiny po půlnoci se poněkud zešeří, ale stále je natolik světlo, že lze bez problémů chodit po městě a pouliční osvětlení se nespíná. To jsme si ověřili hned první noc, kdy jsme diskutovali až do doby hodně po půlnoci (místního času) a venku bylo stále podvečerní šero.

DEN DRUHÝ - 4. 7. 2011

Zatím prázdný sál před zahájením JENAM 2011
Zatím prázdný sál před zahájením JENAM 2011
První den konference. JENAM samotný neprobíhá na Pulkovské observatoři, ale ve velikém hotelu Park inn****, který je zároveň i kongresové centrum. JENAM je veliká akce, na kterou bylo přihlášeno přes 600 účastníků. Přednášky jsou zde rozděleny do jednotlivých tematických symposií (celkem jich je 19) a několik plenárních sekcí, při kterých jsou všichni účastníci v jedné kongresové hale. Většinou tak probíhá několik symposií najednou a účastník si musí vybrat, které se zúčastní. Samozřejmě je jednací řečí angličtina. Zde je několik mých postřehů z prvního dne, seřazených chronologicky.

Zahájení bylo v kongresové hale pro všechny účastníky společné. Zahajoval dr. GENNADY BISNOVATYI-KOGAN příspěvkem Accretion disks around black holes with magnetic fields, advection and jet formation. Téma bylo velmi odborné a řekl bych, že se na začátek moc nehodilo. Ale ruští účastníci, kteří jsou ve velké míře zaměřeni na magnetismus a kompaktní složky těsných dvojhvězd po přednášce živě diskutovali. Já jsem se těšil především na druhý ohlášený příspěvek - dr. DIDIER QUELOZ, Exoplanets, the beginning of a new paradigm. Objevitel první exoplanety 51 Peg b a významný odborník v poli extrasolárních planet měl velmi poutavý příspěvek o vlivu exoplanet na mnoho oborů astronomie. Kromě jiného jsem si poznamenal jednu zajímavou myšlenku. Ze statistik měření sklonu orbity exoplanety k rovině rotace hvězdy vyplývá, že velké sklony jsou především u zářivějších a hmotnějších hvězd hlavní posloupnosti. Kdežto u méně hmotných hvězd s konvektivní zónou pod povrchem jsou sklony menší. Vysvětlení je možná v tom, že u hvězd se složitou vnitřní strukturou dochází slapovým působením k tlumení sklonu orbity, respektive silám, které jej způsobují.

Účastníci JENAM 2011. Zleva A. Paschke, N. N. Samus, L. Brát
Účastníci JENAM 2011. Zleva A. Paschke, N. N. Samus, L. Brát
Dále jsem byl na symposiu věnovaného těsným dvojhvězdám s kompaktními komponenty. Zde pronesl první přednášku známý astronom profesor A. M. CHEREPASHCHUK, Optical Investigation of X-ray Binary Systems. V dnešní době známe přesnou hmotnost již 50 neutronových hvězd a 26 černých děr. Byla představena přesnější metoda modelování dvojhvězdných systémů s relativistickou složkou (NH / ČD), díky níž autoři zpřesnili řadu údajů o hmotnosti NH. Ukazuje se, že dřívější hodnoty založené na jednodušších modelech byly o 5 - 10 % podhodnocené. Největší diskuse se rozpoutala okolo histogramu s rozložením hmotností kompaktních složek. Všech 50 NH má hmotnosti mezi 1 a 2 hmotnostmi Slunce (Msl) a 26 ČD je rozloženo od 3 do 29 Msl s nejvyšší četností kolem 5 Msl. Přitom by podle teorie měl počet ČD růst se snižující se hmotností. Je zde ovšem výrazný deficit ČD s hmotností kolem 3 - 4 Msl. Možná jsou dvě vysvětlení. Buďto se jedná o výběrový efekt (takové systémy se méně projevují) nebo se takové málo hmotné ČD již vypařily.

Následoval příspěvek dr. T. NAGELA, Spectral modeling of accretion disks. Autor ukazoval, jak modelováním spektra akrečního disku srovnávají syntetická spektra se skutečnými a tím určují parametry akrečního disku - rozměr, teplotu a sklon. Dále modelováním P-Cygni profilu spektrálních čar určují parametry hvězdného větru u kataklyzmických dvojhvězd.

Luboš Brát na Pulkovské observatoři
Luboš Brát na Pulkovské observatoři
Před přednáškou měl ještě příspěvek mladý astronom z Kanárských ostrovů J. I. GONZALES HERNANDEZ, The orbital period evolution of the black hole Binary XTEJ1118+480. Kromě zmíněného objektu samotného byl přednesen i přehled o rentgenových dvojhvězdách. Ke změně periody zde dochází buďto kvůli brždění orbity v silném magnetickém poli, ztrátě hmoty nebo kvůli gravitačnímu vyzařování relativistické komponenty. XTEJ1118+480 obsahuje ČD o hmotnosti 8,3 Msl, systém má velkou metalicitu Fe/H +0,2 (2x vyšší než Slunce). Je to tedy pozdější generace hvězd, mladý objekt, který je ovšem pozorován na vysoké galaktické šířce. Autoři spekulují, že z roviny Galaxie byl objekt vyvrhnut při výbuchu supernovy.

Po přestávce jsem se přesunul do sekce Magnetický vesmír (Magnetic Universe). Dr. A. KHOLTYGIN zde měl příspěvek Magnetic fields of massive stars: Statistic and evolution. Mluvčí měl však tak špatnou angličtinu, že se nedala přednáška poslouchat a mnoho z ní nevím. Rovněž patlání se v mnoha statistikách a histogramech mi nepřipadá jako příliš atraktivní téma… A asi jsem nebyl jediný, diskuse po příspěvku nebyla žádná.

R. YUIDIN měl dále příspěvek Measurements of magnetic fields in Herbig Ae/Be stars with debris disks and classical Be stars at the VLT: statistical results of our long term programs. Doufal jsem, že se zde dozvím něco o mladých emisnich HH objektech - jeden z nich - Z CMa jsme v minulých letech pozorovali v kampani. Při pohledu do svých poznámek tam však nic zajímavého napsaného nemám. Pravděpodobně mne přehršel statistik moc nezaujala, přestože vyplynuly z měření na VLT.

Následoval příspěvek dr. Z. MIKULÁŠKA z Brna, Rotational period variations in magnetic peculiar star HD 37776. Přestože se hvězdy na hlavní posloupnosti pomalu rozpínají, nejsou pozorovány změny rotačních period. Je to dáno tím, že se rozpíná obal, kdežto jádro se smršťuje. Celkový moment hybnosti tak zůstává stejný. Autoři to podpořili měřeními s rozpětím řady desetiletí. Je jen několik výjimek - sigma Ori (brždění hvězdným větrem), V901 Ori - parabolický O-C diagram (brždění díky evoluci post ZAMS) a CU Vir. Poslední jmenovaný objekt vykázal v minulosti dvě skokové změny periody - pravděpodobně se jedná o důsledek interakce mezi zpomalujícím se rozpínajícím obalem a rychleji rotujícím jádrem hvězdy.

Jeden z dalekohledů observatoře Pulkovo. Autor: L. Brát
Jeden z dalekohledů observatoře Pulkovo.
Autor: L. Brát
Následovala přestávka, po které jsem se vrátil zpět do sekce věnované kompaktním objektům v těsných dvojhvězdách. Dr. E. SION zde měl příspěvek White Dwarfs on Cataclysmic Variables. Jedná se o rodilého anglicky mluvícího astronoma a jeho přednáška mne utvrdila v tom, že je mnohem snazší poslouchat ne-rodilé mluvčí v angličtině... Nicméně jedná se o odborníka na toto téma a bylo to z přednášky vidět. Mám v bloku jen několik poznámek. V kataklyzmických systémech s magnetickým polem jsou bílí trpaslíci obecně chladnější než v systémech bez magnetického pole. Souvisí to s vlivem akrečního disku, který se u polarů nevytvoří, ale u běžných CV je disk přítomen. Nova Cygni 1876 = Q Cyg, z posledních měření vyplývá, že opět probíhá akrece materiálu, takže v budoucnu objekt opět zazáří jako nova. T Pyxis - hmotnost BT je velmi vysoká a v budoucnu se z ní stane SN Ia.

PhD. student prof. BISIKALA, P. KAYGORODOV měl příspěvek The flow strcture in a Binary stars with high mass ratio. Pěkný model akrečního disku u kataklyzmické proměnné hvězdy. Byl vysvětlen vznik spirálních struktur v disku - jedná se o precesní vlny.

Dále dr. A. SYTOV měl přednášku Accretoin processes in young binary stars. Ukázány byly 3D modely, jak se nabaluje hmota na mladé T Tauri hvězdy z pozůstatku mateřské mlhoviny. A poslední přednáška byla od mladé astronomky T. DEMIDOVÉ, Young binary systems with low-mass secondaries on noncomplanar orbits. Autorka vysvětlovala změny jasnosti u některých mladých hvězd typu UX Uri přítomností planetesimál či hnědých trpaslíků, které nabalily hmotu ze zárodečné mlhoviny a vytvořily v debris-disku mezeru. Při vhodném natočení k pozorovateli může docházet ke změnám jasnosti. Jedná se o BF Ori, CO Ori, V718 Per. U poslední zmíněné hvězdy namodelovala autorka exoplanetu o hmotnosti 6 Jupiterů.




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »