Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2005

Pozvánka na slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2005

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné odborné i široké veřejnosti.

RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. přednese přednášku na téma Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.

Tiskové prohlášení č. 77 ČAS.

V úvodu bude přednesena reminiscence na počáteční práce (po vypuštění prvních umělých družic) a v závěru popsáno naše současné zapojení do mezinárodních experimentů, prováděných především v rámci European Space Agency (ESA).

Stručný obsah přednášky :

  • Pozorování družic a jejich význam pro definici vysoké atmosféry.
  • Vlastnosti vysoké atmosféry odvozené z experimentů.
  • Modely atmosféry, vývoj definic a přesností.
  • Dráhy družic a jejich předpovědi.
  • Přístroje pro zjišťování dynamického působení atmosféry, akcelerometry.
  • Vývoj našich přístrojů a jejich použití v současných mezinárodních projektech.

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi (1867-1951). Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999.

RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. se narodil v roce 1931 v Lomnici nad Popelkou. Po ukončení Reálného gymnázia v Jičíně začal v roce 1950 studovat na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze. Mezi jeho učitele patřili Vladimír Heinrich a Vincenc Nechvíle, klasikové nebeské mechaniky.

Po absolvování astronomie na MFF UK v Praze roku 1954 získal titul RNDr. Protože matematika patřila k jeho hlavním zájmům, chtěl se také věnovat nebeské mechanice. Ta ovšem v té době byla považována za téměř uzavřený obor, za předpokladu znalosti počátečních podmínek a působících gravitačních sil se aplikací příslušných rovnic a jejich řešením počítaly polohy nebeských těles s potřebnou přesností na libovolnou dobu dopředu. Negravitační síly považoval např. prof. Heinrich za nezajímavé poruchy.

Aspiranturu absolvoval dr. Sehnal na Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově (dnešní název) v letech 1954 - 1958. Zpočátku pracoval v oddělení meziplanetární hmoty pod vedením dr. Zdeňka Ceplechy. Byl členem týmu, který v roce 1959 slavil světový úspěch nalezením zbytků tzv. příbramského meteoritu, prvního tělesa, které bylo nalezeno na základě fotografií jeho průletu atmosférou a následného určení dráhy.

Přístup k nebeské mechanice se zásadně změnil po vypuštění první umělé družice Země v roce 1957. Družice se většinou pohybují v těsné blízkosti Země a proto odpor atmosféry a nepravidelnosti zemského gravitačního pole působí tak významné změny dráhy, že bylo třeba přistoupit k řešení zcela nových problémů při popisu jejich pohybu. V té tobě se u nás také objevily první samočinné počítače a dr. Sehnal byl jedním z prvních, kteří je začali v astronomii aplikovat.

Jeho první práce byly věnovány stabilitě drah stacionárních družic Země, později se však soustředil na teorii pohybu umělých družic pod vlivem negravitačních sil, především odporu atmosféry. Kromě toho se začal velmi intenzívně věnovat budování nového oboru u nás, který se později začal nazývat dynamika pohybu umělých družic. Od roku 1964 byl vedoucím stejnojmenné pracovní skupiny na Astronomickém ústavu Akademie věd. V roce 1985 získal titul doktora věd.

Ve spolupráci s prof. Vladimírem Guthem z Ondřejova a prof. Emilem Bucharem z ČVUT podporoval a koordinoval činnost příslušných organizací u nás. Od roku 1967 byl členem byra spolupráce východoevropských zemí Interkosmos a předsedou jeho 4. pracovní skupiny. V rámci této spolupráce u nás prosadil nejprve fotografické pozorování družic speciální kamerou AFU 75 a později také, ve spolupráci se skupinou prof. Hamala z ČVUT, laserové pozorování upravenou kamerou SBG firmy Zeiss Jena. Stojí za zmínku, že první úspěšné laserové pozorování družice Geos bylo provedeno na Observatoři Pecný v noci 20./21. srpna 1968. V dalších letech se dr. Sehnal zasloužil i o zavedení experimentálního radiotechnického sledování pohybu umělých družic. Tato progresivní a vysoce přesná měření a s tím spojená mezinárodní výměna dat ovšem narážela na tehdy běžné utajování přesných zeměpisných souřadnic.

Dr. Sehnal je také velmi činný v mezinárodní spolupráci při vědeckém výzkumu kosmu. V letech 1972 až 1979 byl předsedou 1. pracovní skupiny organizace pro kosmický výzkum COSPAR, později předsedou panelu pro družicovou dynamiku; nyní stále pracuje jako člen tohoto panelu. V letech 1965 - 1970 absolvoval několik pracovních pobytů na Smithsonian Astrophysical Observatory, Cambridge, Massachussetts (USA). Ta byla tehdy špičkovým pracovištěm v oboru dynamiky družic a modelování gravitačního pole Země. Tam spolupracoval s kapacitami jako L. Jacchia (autor všeobecně uznávaných modelů vyšší atmosféry), Y. Kozai (autor teorie pohybu družic) a E. M. Gaposchkin a K. Lambeck (hlavní autoři modelů Standardní Země). Přestože jeho poslední pobyt trval rok a měl nabídky na další zaměstnání, vrátil se nakonec do vlasti a pokračoval ve vědecké práci a výchově svých aspirantů. Velmi dobré pracovní kontakty má také např. s francouzskými odborníky a s bavorským geodetickým ústavem v Mnichově (nyní v Postupimi). O své zkušenosti a kontakty se zcela samozřejmě dělí se svými spolupracovníky.

Dr. Sehnal mohl svůj morální kredit plně uplatnit až po změně politických poměrů. Od roku 1990 do roku 1996 byl ředitelem Astronomického ústavu AV ČR a předsedou čs. Národního komitétu pro výzkum a využití kosmu a pracoval i v řadě dalších komisí jako předseda i řadový člen. Je členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) a Evropské astronomické společnosti. Dr. Sehnal byl v roce 1998 zvolen čestným členem České astronomické společnosti. Je po něm pojmenována planetka č. 14206.

Řadu let pracoval v redakčních radách několika renomovaných odborných časopisů, např. Celestial Mechanics.

Od roku 1996 byl hlavním řešitelem projektu Mimosa, tj. vývoje a výroby unikátního mikroakcelerometru Macek s vysokou citlivostí, umístěného na samostatné družici. Akcelerometr byl dvakrát úspěšně vyzkoušen (na palubě ruské družice a amerického raketoplánu). Družice Mimosa byla vypuštěna 30. června 2003, pro technologickou závadu se však zatím nepodařilo získat vědecká měření. Dr. Sehnal pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR na částečný úvazek i nadále a připravuje využití akcelerometru v rámci dalších mezinárodních programů. Za svého působení významným způsobem ovlivnil vývoj oboru dynamiky umělých družic u nás i ve světě a vychoval celou řadu aspirantů.

Odborný životopis RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc.

Pracovní obor:Dynamika umělých družic Země, negravitační vlivy na pohyb družic a jejich dráhy.
Zaměstnání: 9/1954-8/1958 vědecký aspirant, Astr. ústav ČSAV Ondřejov
9/1958-8/1964 vědecký pracovník, Astr. ústav ČSAV
9/1964-8/1985 vedoucí pracovní skupiny, Astr. ústav ČSAV
9/1985-1/1990 vedoucí vědecký pracovník, Astr. ústav ČSAV
2/1990-6/1996 ředitel, Astronomický ústav AV ČR
7/1996 - nyní vedoucí věd. pracovník, Astr. ústav AV ČR, hlavní řešitel projektu "MIMOSA"
Zahran. zaměstnání: 9/1965-8/1970 vědecký pracovník, Smithsonian Astroph. Obs., Cambridge, Massachussetts., U.S.A.
9/1989-12/1990vědecký pracovník, Deutsches Geodaet. Inst., Bayrische Akad. Wiss., Muenchen
Odborné funkce domácí: 6/1990-2/1992 člen presidia ČSAV
10/1990-7/1996 předseda Čs. národního komitétu pro výzkum a využití kosmického prostoru
5/1991-6/1996 předseda České komise pro obhajoby doktorských prací v oboru astronomie
9/1996-9/1999 člen vědecké rady Mat.-fyz. fak. Karlovy university
12/1989 - nyní předseda Čs. národního komitétu mezinárodní vědecké organizace COSPAR (Committee for Space Research)
6/1993-1999 člen oborové komise pro přírodní vědy Grantové agentury ČR
7/1996 - nyní člen grantové komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro program "Kontakt
8/1997 - nyní člen rady Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro spolupráci s ESA (Evropská kosmická agentura)
11/1997 - nyní člen Čs. národního komitétu pro výzkum a využití kosmického prostoru
9/1996-9/1999 člen vědecké rady Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy university
Odborné funkce zahraniční:5/1972-5/1979 předseda 1. pracovní skupiny organizace COSPAR
6/1979-6/1984 předseda panelu pro družicovou dynamiku organizace COSPAR
1/1967-12/1992 člen mezinárodního byra INTERKOSMOS, předseda jeho 4. pracovní skupiny
10/1992 - nyní člen panelu pro družicovou dynamiku organizace COSPAR
10/1996-2000 člen předsednictva komise pro dynamiku družic IAF (Mezinárodní Astronautická Federace)
10/1993 - nyní řádný člen Mezinárodní Astronautické Akademie
1/1992 - nyní člen Special Study Group No. 2.130 org. IAG (Mezinárodní Geodetická Asociace)
4/1965-1999 člen redakční rady mezinárodního časopisu "Celestial Mechanics
Věd. ocenění: 1985 Člen Mezinárodní astronautické akademie
1981 Stříbrná medaile ČSAV za zásluhy v matematicko - fyzikálních vědách
1990 Cena ČSAV za nejlepší vědecké práce v roce 1989
2001 Planetka č. 14206 (Katalog Mezinárodní Astr. Unie) byla pojmenována "SEHNAL"
Počet vědeckých publikací: 117
Počet citací ve věd. pracech zahr. autorů: 310
Politika: Nikdy nebyl politicky organizován.
Osobní zájmy: hudba - klavír

Z podkladů RNDr. Petra Lály, CSc. připravil Pavel Suchan

Tiskové prohlášení je volně ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »