Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Dalekohled a pozorovací technika

Přednáška: Dalekohled a pozorovací technika

Galileo byl pravděpodobně první, kdo použil vynález dalekohledu k pozorování noční oblohy - narazil ovšem na odpor církve. Autor malby: Jean-Léon Huens.
Galileo byl pravděpodobně první, kdo použil vynález dalekohledu k pozorování noční oblohy - narazil ovšem na odpor církve. Autor malby: Jean-Léon Huens.
V pátek 4. listopadu od 19 hodin se ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice uskuteční mimořádně zařazená populární přednáška Ing. Antonína Švejdy, pracovníka Národního technického muzea v Praze, na téma "Dalekohledy a pozorovací technika". Na přednášku zve širokou veřejnost Hvězdárna barona Artura Krause, Astronomická společnost Pardubice a pardubická pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice.

"Éra moderní astronomie začala sestrojením dalekohledu v Holandsku roku 1608. Nový přístroj zdokonalil a proslavil Galileo Galilei," připomíná v anotaci své přednášky lektor. "Převratnou konstrukci astronomického dalekohledu navrhl v Praze Johannes Kepler. Mezníkem ve vývoji bylo použití zrcadla jako objektivu dalekohledu. Pomocí zrcadlového teleskopu objevil v roce 1871 William Herschel novou planetu Uran. V polovině 19. století byla k záznamu pozorování poprvé použita fotografie. Pomocí velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní poznatek astronomie 20. století. Nové možnosti využití dalekohledu se začaly rýsovat v souvislosti s objevem radiových vln. Pozorování s pomocí viditelného světla se od 30. let minulého století postupně rozšířilo o další části elektromagnetického spektra - radiové, infračervené, ultrafialové, rentgenové a gama záření. V současnosti jsou k astronomickému pozorování využívány obří aparatury, umístěné na observatořích vysoko v horách a teleskopy na oběžné dráze."

Ing. Antonín Švejda je pracovníkem Národního technického muzea v Praze a také historikem ve světě astronomie. Ve vedoucím postu v Oddělení exaktních věd Národního muzea v Praze je od roku 1987. Jako absolvent oboru Geodézie a kartografie na ČVUT v Praze se zaměřuje především na vědecké přístroje a astronomické osobnosti. Ve svém postu se také jako konzultant účastní nesmírně zajímavého aktu - restaurování či výroby kopií vědeckých přístrojů.

Zdroj: Astropardubice.cz




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



25. vesmírný týden 2018

25. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 18. 6. do 24. 6. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše prochází těsně kolem Jesliček a je večer nad severozápadem. Jupiter je večer nad jihem, Saturn se objevuje před půlnocí a Mars v druhé polovině noci. K asteroidu Ryugu přilétá sonda Hayabusa 2. Opportunity má problém s prachovou bouří. Před 40 lety objevil Jim Christy měsíc Pluta, později nazvaný Charon.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2018 obdržel snímek „Jupiter“, jehož autorem je Pavel Prokop Na jedné astronomické pozorovací meteorářské expedici, v roce 1957, vznikla na nápěv tehdy ještě populární písničky „Cestářská“ písnička úplně nová, astronomická - Vývoj vesmíru, Země

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ranní NLC nad Pardubicemi

Širokoúhlý záběr z 2:59 SELČ. NLC jsou pěkně vidět v mezeře mezi vrstvami nižší běžné oblačnosti. Na severovýchodním obzoru pod nimi jasně září světla Pardubic.

Další informace »