Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

První světlo pro dalekohled Gran Telescopio CANARIAS

Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Kresba dalekohledu Gran Telescopio Canarias (GTC).
Na Kanárských ostrovech brzy zahájí zkušební pozorování nový velký dalekohled Gran Telescopio Canarias (GTC). Příprava projektu dalekohledu byla zahájena před 17 lety a celkové finanční náklady na jeho realizaci dosáhnou 175 miliónů amerických dolarů. Jak je v poslední době zvykem, na výstavbě dalekohledu se podílí hned několik organizací. Hlavním investorem je Španělsko, na realizaci se podílejí také některé zahraniční vědecké společnosti. Především je to University of Florida a dvě mexické společnosti. Pozorovací čas bude rozdělen úměrně vloženým finančním prostředkům. Například na americkou univerzitu, která se podílela 5 % nákladů, připadne ročně 20 dnů pozorovacího času (jen aby zrovna bylo jasno).

Zatím bylo namontováno 12 ze 36 jednotlivých segmentů, které budou tvořit hlavní zrcadlo dalekohledu. To znamená, že dalekohled může již být použit ke zkušebním pozorováním. Vždyť se jedná o jednu třetinu objektivu, což se rovná docela velkému teleskopu. První astronomické snímky by měly být pořízeny již tento pátek, tj. 13. 7. 2007 (jak vidět, zdejší astronomové netrpí žádnými předsudky).

Zbývající segmenty budou nainstalovány v průběhu roku 2007, čímž se dalekohled stane jedním z největších optických dalekohledů světa. Oficiální uvedení dalekohledu do provozu je naplánováno na letní období roku 2008. Pozorování se pak rozběhnou na „plné obrátky“.

GTC bude klasickým reflektorem v konfiguraci Ritchey-Chrétien. Světlo vzdálených vesmírných objektů bude soustředěno primárním zrcadlem (M 1) a nasměrováno do ohniska. Zde bude zachyceno sekundárním zrcadlem (M 2) a přesměrováno do Cassegrainova ohniska, eventuelně terciální zrcadlo nasměruje paprsky do Nasmythova ohniska, případně k jiným detektorům dle potřeby.

Hlavní (primární) zrcadlo bude složeno z 36 nezávislých hexagonálních zrcadel o velikosti strany 936 mm. Mezi jednotlivými segmenty bude konstrukční mezera 3 mm. Celková sběrná plocha objektivu dosáhne průměru 10,4 m. Zrcadlo bude vybaveno systémem aktivní optiky, který bude vyrovnávat odchylky od ideální optické plochy, vzniklé deformacemi při změnách polohy. Sekundární zrcadlo bude mít průměr 1176 mm, terciální zrcadlo bude eliptické o rozměrech 1511 x 1063 mm. Celý dalekohled bude rovněž vybaven systémem adaptivní optiky – na základě sledování změn umělé hvězdy v důsledku atmosférických vlivů bude upravován výsledný obraz.

Avšak astronomové plánují mnohem větší dalekohledy. Evropská jižní observatoř ESO (European South Observatory) zahájila přípravu technického zadání projektu dalekohledu nové generace. Dalekohled ponese označení EELT (European Extremely Large Telescope). Evropská jižní observatoř (jejímž členem je od počátku letošního roku i Česká republika) provozuje zatím čtveřici dalekohledů o průměru 8,2 m. Jejich souhrnný název je VLT (Very Large Telescope – velmi velký dalekohled). Jedná se o jeden z vědecky nejúspěšnějších astronomických přístrojů na naší planetě. Nový dalekohled, který má být dokončen kolem roku 2017, jej však ve všech parametrech doslova přeskočí.

„Předpokládáme, že hlavní zrcadlo bude mít průměr 42 m,“ prohlásil zástupce ESO. Definitivní koncepce dalekohledu by měla být představena do konce tohoto roku. Astronom se prořekl, že jedním z důvodů pro tak velký průměr objektivu je i konkurenční projekt amerických astronomů, kteří pracují na dalekohledu o průměru 30 m. „My chceme realizovat dalekohled o něco málo větší,“ dodal skromně zástupce Evropské jižní observatoře.

Zdroj: spacenews.ru a www.gtc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »