Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  "Snímek týdne" českého amatérského astronoma na titulní stránce webu ESO

"Snímek týdne" českého amatérského astronoma na titulní stránce webu ESO

Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopem
Vybraný snímek Zdeňka Bardona s Mléčnou dráhou nad observatoří s Dánským teleskopem
Skvělý úlovek se podařil členu Východočeské pobočky České astronomické společnosti Zdeňku Bardonovi. Jeho snímek "Milky Way above Danish 1,54m telescope" nad kopulemi dalekohledů astronomického komplexu Evropské jižní observatoře (ESO) na La Silla v Chile zaujal vedení ESO natolik, že jej vybrali do své tiskové zprávy "Planet Population is Plentiful" na svých webových stránkách. Připomeňme si, že právě tento rok organizace ESO slaví 50. let od svého založení a observatoř na La Silla v Chile byla první, která byla touto mezinárodní organizací vybudována.

Komplex observatoří na La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Komplex observatoří na La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Vstupní cedule La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Vstupní cedule La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Snímek "Milky Way above Danish 1,54m telescope" vznikl v podstatě náhodou. Jeho autor jej pořídil při chvíli volna na své pracovní cestě za technickou obhlídkou Dánského 1,54m dalekohledu, jehož rekonstrukci jeho mateřská firma Projectsoft HK a.s. realizuje. Zdenek Bardon se vybral do temných míst za kopule, aby si v praxi ověřil, že jsou na světě opravdu místa, kde je možno spatřit svůj vlastní stín vržený světlem Mléčné dráhy. S sebou si vzal malý fotografický přístroj Nikon D-700 s objektivem Nikkor 14-24/2,8 a přenosnou montáž Astrostack. Výsledný snímek je pak kompozicí tří třistasekundových expozic.

Kopule s Dánským dalekohledem. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule s Dánským dalekohledem.
Autor: Zdeněk Bardon
A jak je to s tím stínem? Svit Mléčné dráhy sice nestačil na to, aby byly vidět stupnice na objektivu, stín ovšem opravdu vrhala. Je velká škoda a to nejen pro astronomy, že tak dokonale temnou oblohu s mračny malých hvězdiček a úžasným svitem Mléčné dráhy, lze vidět snad jen v Chile a ne v Čechách.

Na snímku je v popředí kopule Dánského 1,54m dalekohledu a vlevo, téměř na obzoru, pak následují kopule dalekohledu NTT a 3,6m dalekohledu se spektrografem HARPS.

Dánský dalekohled na La Silla v Chile. Autor: Zdeněk Bardon
Dánský dalekohled na La Silla v Chile.
Autor: Zdeněk Bardon
Dánský dalekohled na jaře 2012 dostane "nové srdce" v podobě nového řídícího systému. Práce na rekonstrukci již běží několik měsíců a v březnu 2012 započne instalace systému na La Silla. Na červen se těší především astronomové, protože když vše půjde podle plánu, tak dalekohled započne zkušební provoz s novým systémem. Rekonstrukce se netýká pouze kompletního řízení dalekohledu, ale také CCD kamer, autoguideru, kopule, meteorologické stanice a dalších nezbytných součástí observatoře. Dalekohled ve svém "druhém životě" bude sloužit nejen dánským, ale především českým astronomům. Bude to převážně Oddělení meziplanetární hmoty skupina Asteroidy pod vedením RNDr.Petra Pravce. Zajímavostí pak jistě je to, že dalekohled se bude ovládat dálkově přímo z observatoře v Ondřejově.

Snímek spolu s tiskovou zprávou můžete nyní nalézt na webových stránkách www.eso.org, kde se bude nacházet jeden týden a poté bude přesunut do archivní galerie ESO. I s popisem jej však můžete nalézt na webových stránkách autora www.bardon.cz.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »