Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě
Petr Kubala Vytisknout článek

Reportáž: přednáška Jiřího Grygara v Ostravě

J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008. Autor: P.Kubala
J. Grygar při přednášce v Ostravě dne 20. září 2008.
Autor: P.Kubala
O tomto víkendu zavítal na sever Moravy náš přední popularizátor astronomie a čestný předseda České astronomické společnosti dr. Jiří Grygar. Na jednu z jeho přednášek jsme se vydal i já…

Zamračené sobotní odpoledne jsem využil k cestě do Ostravy. Asi pět minut chůze od mé fakulty v Domu knihy Librex přednášel dr. Jiří Grygar. Přednášek Jiřího Grygara jsem absolvoval po celé republice a při různých příležitostech více, takže jsem mohl i srovnávat. Ne snad kvalitu přednášky, ta je u Jiřího Grygara vždy skvělá, ale třeba prostředí, které jistě hraje důležitou roli nebo dotazy posluchačů. Přednáška v knihkupectví Librex splnila všechna očekávání na výbornou. Beseda mezi knihami má své kouzlo a dotazy posluchačů byly velmi dobré a mnohdy až neuvěřitelně aktuální, ale k tomu se ještě dostaneme později.

Přednášky Jiřího Grygara se v mnoha ohledech vymykají ostatním populárním přednáškám. Jednak fundovaným výkladem a také počtem posluchačů. Ať už přednáší kdykoliv a kdekoliv, nikdy se nestane, že by v sále zůstala prázdna místa. Jiří Grygar se do značné míry stal fenoménem české popularizace a to jistě i zásluhou legendárního televizního pořadu Okna vesmíru dokořán. Právě na odkazu pořadu byla postavena dnešní přednáška s názvem Okna vesmíru stále dokořán.

Po krátkém úvodu a vzpomínce na televizní pořad začal J. Grygar hovořit o počátcích astronomie, pozorování Galilea a postupném otevírání jednotlivých oken - alias spektrálních oborů. Mnoho z nich nám zůstalo uzavřeno až do nástupu kosmonautiky. Jiří Grygar ale přirozeně nezůstal pouze u elektromagnetického záření, ale zmínil se rovněž o neutrinech, či kosmickém záření. Právě kosmické záření ho zaměstnává několik posledních let, neboť ve Fyzikálním ústavu AV pracuje na mezinárodním projektu observatoře Pierre Augera, jenž vyrůstá v Argentině.

Po přednášce následovala diskuse, která mě velmi příjemně překvapila. Otázky posluchačů totiž byly velmi zajímavé a aktuální. Dotazy padaly na možnost vzniku černé díry v urychlovači LHC. Ten byl před pár dny poblíž Ženevy uveden do zkušebního provozu. Další otázka se týkala objevu exoplanety pomocí přímého zobrazení, tedy informace staré jen několik dní. Řeč přišla i na skrytou energii, teorii superstrun a velký třesk. Jeden z posluchačů se dr. Grygara zeptal i na jeho názor na budoucnost kosmonautiky. Jiří Grygar v odpovědi zmínil nedávnou návštěvu Eugena Cernana v České republice, během které se americký astronaut československého původu zúčastnil diskuse se studenty. Během ní padlo pochopitelně mnoho otázek a to i ze strany J. Grygara, který diskusi moderoval a ptal se jménem redakce astro.cz a Kosmických rozhledů (přepis rozhovoru).

Zde bych rád uvedl jednu zajímavost ze zákulisí. Otázky pro J. Grygara jsem dával za redakci astro.cz dohromady už před příjezdem Eugena Cernana. Jedna z otázek zněla asi takto: Změní se podle vás směřování americké kosmonautiky po podzimních prezidentských volbách, ať už vyhraje demokratický či republikánský kandidát?

Musím se přiznat, že tato otázka původně v seznamu doporučených být vůbec neměla. Přidal jsem ji mezi ostatní až na poslední chvíli s vědomím, že asi nikoho moc nezaujme a že zůstane spíše jako náhradní. Paradoxně se z ní ale stala jakási "věčná otázka". Odpověď Eugena Cernana teď cituje kde kdo, včetně Jiřího Grygara na dnešní přednášce, což mě samozřejmě velmi těší.

I přes absolvování řady přednášek mě pokaždé znovu a znovu překvapí talent J. Grygara vysvětlit i nevysvětlitelné komukoliv. Například princip urychlovače LHC v CERNu vysvětlit takto: Představte si, že se chcete dozvědět z jakých součástek se skládá vaše auto. Jednou z možností je si sehnat potřebnou technickou dokumentaci v servisu. Pokud ji tam ale nenaleznete, máte druhou možnost. Nechat auto v plné rychlosti narazit do zdi (a předem pochopitelně vyskočit). Auto se pak rozpadne na malé kousky a vy je můžete posbírat a analyzovat. Ještě lepší možností je čelní srážka dvou aut. A tak nějak pracuje urychlovač LHC, akorát místo aut máme částice.

Rozpínání vesmíru zase Jiří Grygar pohotově vysvětlit na odchodu fanoušků Baníku Ostrava z ochozů.

Jiří Grygar v programu na severní Moravě pokračuje. V neděli 21. září vystoupí od 9:00 na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě-Porubě a od 15:00 pak bude přednášet v Kravařích.

Doporučené: Oficiální stránky Jiřího Grygara




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »