Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Reportáž z kongresu IAC Prague 2010 (1): Celkový pohled na kongres
Vít Straka Vytisknout článek

Reportáž z kongresu IAC Prague 2010 (1): Celkový pohled na kongres

Logo kongresu
Logo kongresu
Ve dnech 27. září až 1. října 2010 se v pražském Kongresovém centru konal 61. kongres Mezinárodní astronautické federace IAF. Do Prahy se sjelo asi 2800 vědců, inženýrů, studentů, zástupců kosmických agentur, byznysmenů a mimo jiné také asi deset kosmonautů. V jedné sekci ohromné budovy Kongresového centra byla otevřena každý den kongresu Space exhibition (Kosmická expozice), která se skládala z několika desítek propagačních stánků kosmických agentur a firem, vyvíjejících kosmickou techniku (mezi nimi např. i Česká kosmická kancelář), v jiné části centra probíhala sezení, na kterých bylo projednáno celkem 1706 témat z oblasti kosmického výzkumu. A na této akci jsem strávil čtyři dny jako novinář. Ale zatím raději tyto oficiality vynechme.

Na začátku bych citoval jednoho mého bývalého spolužáka, když kdysi psal do školního časopisu o výletu do Prahy: "Cesta začala pendolinem. Tak to kecám, táhli jsme se ve vlaku líném. Trvalo to půl dne sice, o to srandy bylo více". Uvedený časový horizont sedí i na moji cestu do Prahy, jen o té srandě ve vlaku nějak nemůžu mluvit. Všechno ale jednou končí a úspěšným příjezdem skončila i moje cesta do Prahy. Po příchodu do Kongresového centra jsem se zaregistroval na recepci a dostal visačku s titulem "Media" a docela velký balík materiálů, mezi nimi nejdůležitější podrobný program kongresu o úctyhodných 155 stranách. Nějak jsem si to pořád nedokázal představit což se ale záhy změnilo jen co jsem si poprvé celou budovu prošel. Ohromné centrum dění, ve kterém jsem se na začátku vůbec neorientoval. Mnoho na tom nezměnilo ani to, že se mě na začátku ujal Milan Halousek, který na kongresu působil jako jeden z organizátorů, a po budově mě provedl. Okamžitě jsem ale pochopil význam akce, když jsme se s Milanem při prohlídce zastavili v hlavní přednáškové místnosti, kde měli setkání se studenty ředitelé kosmických agentur. Na jevišti seděl ředitel NASA Charles Bolden, vedle něj ředitel ruské kosmické agentury Roscosmos Anatolij Perminov, ten měl zase po svém boku ředitele evropské kosmické agentury ESA Jeana-Jacquese Dordaina a Steva MacLeana, bývalého astronauta (stejně jako Ch. Bolden), řídícího kanadskou kosmickou agenturu... a nějaký japonský student právě pokládal řediteli NASA otázku. No zkrátka jsem si připadal jako ve snu. Milan musel za chvíli zase za svými povinnostmi a já jsem pokračoval ve snaze se pořádně zorientovat.

Modely raket na stánku ESA, Sojuz uprostřed. Autor: autor
Modely raket na stánku ESA, Sojuz uprostřed.
Autor: autor
Pozornost jsem zpočátku zaměřil především na veletrh organizací Space Exhibition. Trochu speciální základnu zde měla NASA: šlo vlastně o veliký kinosál, ve kterém byl stále dokola promítán film, skládající se z krátkých shotů o současných amerických kosmických misích, ať už šlo o meziplanetární sondy nebo lety raketoplánů ke stanici ISS. Před kinosálem dokonce NASA rozdávala zdarma popcorn! Neméně zajímavé byly i ostatní stánky, na kterých byli k nalezení zástupci ESA, japonské kosmické agentury JAXA, kanadské kosmické agentury CSA, evropských i světových firem, vyvíjejících pro tyto agentury kosmickou techniku, menších kosmických agentur evropských států (Itálie, Nizozemí, VB, Estonsko) atd. Hlubší zájemce o kosmické programy však na těchto stáncích žádné podrobné informace například o nadcházejících startech nenašel, šlo spíše o základní orientaci mezi firmami. I tak se tady ale daly najít zajímavé věci a zavést zajímavé rozhovory. U stánku ESA stála mimo jiných modelů také raketa Sojuz. Ty mají startovat od příštího roku k bezpilotním misím také z evropského kosmodromu Kourou v Jižní Americe. Přítomný manažer mi také sdělil, že rakety Sojuz budou v Kourou převáženy na startovací rampy ve vertikální poloze na rozdíl od Bajkonuru, kde jejich přepravu z montážní haly zajišťují vlaky, na které je raketa naložena ve vodorovné poloze. Bylo by samozřejmě hezké, kdyby z evropského kosmodromu startovaly i pilotované lodě Sojuz, to však bohužel nebude možné kvůli tomuto faktu: kdyby došlo k nouzovému přerušení letu, loď Sojuz s posádkou se ocitne ve vlnách Atlantiku a kdo by zajišťoval nalezení a vyzvednutí?

Na stánku kanadské kosmické agentury zase měla při mojí návštěvě "službu" jedna slečna z oddělení pro styk s veřejností, která měla například za úkol vymyslet osobní znak pro astronauta Chrise Hadfielda, jež se v roce 2012 vypraví k dlouhodobému pobytu na ISS, kde se stane prvním kanadským velitelem. Dva zástupci NASA před kinosálem však mou otázku zodpovědět nedokázali, jako omluvu jsem od nich dostal minci, vydanou k 50. výročí založení NASA v roce 2008. Výborně, minci jsem si jako kuriozitu schoval a pořádně se na ni podíval až doma. Stálo na ní: "Edice obsahuje kov, který se proletěl na palubě raketoplánu". Děkuju moc!

Výdej popcornu před kinosálem NASA. Autor: autor
Výdej popcornu před kinosálem NASA.
Autor: autor
Tím jsem s oběma chlapíky u kinosálu však neskončil, později mi umožnili setkání s Billem Gerstenmaierem, jež je vysokým manažerem a v NASA má na starosti pilotované lety. Při našem setkání vznikl také rozhovor pro astro.cz, který se na našem webu objeví brzy.

Tradičně každý den v 16:00 se tvář kosmické expozice trochu změnila, když zástupci agentur začali na stáncích čepovat pivo a rozlévat víno ale to by bylo na delší povídání.

Můj první den na kongresu (pondělí 27. září) byl uzavřen večerním banketem v Kongresovém centru, který se konal jako taková uvítací akce pro všechny účastníky (novináře nevyjímaje!). Konečně se účastníci kongresu zbavili svých povinností na stáncích nebo na přednáškách a všude zavládla uvolněná, přátelská atmosféra. Na různých místech bylo k dostání jídlo a pití, okolo spousty stolů anebo ve stojících skupinkách se debatovalo, jen těch míst k sezení bylo trochu málo. Při procházce dotyčnými dvěma patry Kongresového centra jste v tento večer potkali spoustu známých lidí, včetně kosmonautů. S německým astronautem Gerhardem Thielem jsme probrali vinařství na jižní Moravě, ruský kosmonaut Valerij Tokarev mi po rozhovoru o pocitech při startu v lodi Sojuz vnutil svůj podpis (!), po krátkém přemýšlení kdo že je ten Michail Tjurin, co okolo mě právě prošel, jsem dospěl k závěru, že také navštívil ISS. Mimochodem, Michail Tjurin měl poslední den mého pobytu velmi zajímavou přednášku o lidském faktoru při kosmických letech a stejně jako Bill Gerstenmaier se po své přednášce podrobil výslechu pro čtenáře astro.cz, který bude již brzy vydán.

Pondělní uvítací recepce byla opravdu bohatá na všechny zajímavé účastníky. Nikdy by mě třeba nenapadlo, že zde potkám i tu sympatickou slečnu, co tak často sedávala v řídícím středisku v Houstonu, teď údajně povýšila na nějakou manažerku.

Tradiční pohled do prostor Space Exhibition. Autor: autor
Tradiční pohled do prostor Space Exhibition.
Autor: autor
Co se týče kosmonautů, tak mě zklamal jen Sergej Krikaljov (803 dní v kosmu během 6 misí, což je naprostý rekord, nyní působí jako ředitel ruského výcvikového střediska v Hvězdném městečku). Kdyby se se mnou Sergej Krikaljov naprosto odmítl bavit, věděl bych, že jsem jej aspoň viděl ale tento člověk, kvůli jehož plánovanému vystoupení jsem svůj pobyt v Praze prodloužil o jednu noc a jeden den, se vůbec nedostavil kvůli blíže nespecifikovaným zdravotním potížím. Tak mu přejme hlavně brzké uzdravení a někdy příště nashle!

V úterý ráno jsem u snídaně v bufetu Kongresového centra opět potkal zajímavé lidi ale takto bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho. Tolik tedy pro začátek, příště se již zaměříme na konkrétní poznatky z kongresu (věděli jste například, že posádka ISS v rámci vědeckých experimentů také pomáhá s vývojem léků na různé nemoci a to dokonce úspěšně?).




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »