Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Říjnové přednášky na brněnské hvězdárně

Říjnové přednášky na brněnské hvězdárně

Vstup do brněnské hvězdárny. Autor: HaP Brno.
Vstup do brněnské hvězdárny.
Autor: HaP Brno.
Na Hvězdárně a planetáriu Brno pokračujeme s cyklem přednášek velmi zajímavých a veřejnosti známých hostů. Přijďte si poslechnout například jadernou fyzičku Danu Drábovou, která promluví o bezpečnosti i rizicích jaderné energie...

Říjnový cyklus přednášek probíhá jako vždy v úterý od 18 hodin. Přednášky se konají buď ve velkém planetáriu nebo v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V říjnu se můžete těšit na tyto přednášky:

16. října 2012

Mgr. Martin Rybář
Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta

Hon na Higgsův boson

V laboratoři jaderné a částicové fyziky CERN byl v roce 2009 uveden do provozu největší urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider), ve kterém se srážejí dva protonové svazky urychlené téměř na rychlost světla. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je objevit Higgsův boson. V přednášce se přes základní poznatky fyziky elementárních částic, principy detekce částic pomocí detektorů ATLAS a CMS dostaneme až k vlastnostem samotného Higgsova bosonu. Popíšeme si mechanismus, jak vytváří hmotu ostatních částic a ukážeme si nejnovější experimentální výsledky.


23. října 2012

Mgr. Jakub Rozehnal
Vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze

Až vybuchne supernova

V souvislosti s údajným koncem světa v roce 2012 je zmiňován výbuch supernovy, která rozsvítí noční oblohu do denního jasu a připraví zemský povrch o vše živé. Je to vůbec možné? A co je to vlastně supernova? Na přednášce poodhalíme fyzikální pozadí výbuchů supernov, zmíníme některé mýty, jež toto téma obestírají, a sestavíme fiktivní scénář výbuchu blízké supernovy a jeho vlivu na Zemi.


30. října 2012

Ing. Dana Drábová, Ph.D.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Jaderné technologie – přínosy a rizika

Slovo záření vyvolává v lidech skoro automaticky představu jaderných zbraní, reaktorů v jaderných elektrárnách, radioaktivního odpadu a následně představu neurčitého počtu vyvolaných rakovin. Jestliže lidé o záření vůbec přemýšlejí pak v naprosté většině případů spíše s obavami než se snahou tomuto jevu a jeho přínosům a rizikům objektivně porozumět. Za pouhé jedno století se lidé naučili jaderné technologie široce zkoumat a využívat. Dnes bychom se bez těchto znalostí stěží obešli. Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším výsledkem jejích využití je opravdu odhalení možnosti získávat obrovskou energii ukrytou v jádře atomu. Méně už se ale mluví o tom, že ještě větší přínos přineslo používání radiační a jaderné techniky v medicíně, průmyslu, zemědělství a dalších oborech.


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Přednáška 


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (5268) Cernohorsky

Snímek stopy planetky (5268) Cernohorsky Rozměry obrázku jsou 15 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka o efemeridové jasnosti 15.8 magnitudy se nacházela v souhvězdí Pegasa. Po obloze se pohybovala rychlostí 0.36 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 1.121 au od Země a 2.014 au od Slunce. Objevil ji v roce 1971 dr. Luboš Kohoutek v Bergedorfu a pojmenoval ji po českém fyzikovi a pedagogovi Martinu Černohorském (nar. 1923), svém učiteli na Masarykově univerzitě. Autor snímku si považuje za čest, že na stejné univerzitě o více než dvacet let později, byl tehdy docent Černohorský i jeho vzdělavatelem.

Další informace »