Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ruská ponorka u severního pólu

Ruská ponorka u severního pólu

miniponorka.jpg
Dvě ruské miniponorky dopluly pod arktickým ledem až k severnímu pólu. Zde expedice umístila v hloubce 4 261 m na mořské dno asi 1m kovové (titanové) pouzdro - ruskou vlajku.
Zprávu oficiálně oznámila ruská tisková agentura Itar-Tass a sdělila, že tato „odvážná a hrdinská“ mise je srovnatelná s „umisťováním vlajky na Měsíc“.

artur_cilingarov.jpg
Velitel mise, ruský vědec a politik Artur Čilingarov (předseda ruské Asociace polárníků a místopředseda dolní komory ruského parlamentu) pro Itar-Tass řekl: „Přistání MIR I na mořském dnu bylo hladké. Kolem nás byla žluto, žádné obyvatele moře jsme neviděli.“

Za nejnebezpečnější část cesty je považován návrat ponorek MIR I a MIR II z mořského dna na hladinu. Musí připlout do místa, kde jejich expedice začala a najít mezi pohybujícími se krami místo k vynoření. Jinak hrozí, že pod arktickým ledem zůstane i s tříčlennou posádkou uvězněna. Členy druhé ponorky MIR II je ruský vědec, australský polárník a švédský milionář, který za účast zaplatil tři miliony dolarů.

ledoborec_fjodorov.jpg
Miniponorka MIR I strávila pod vodou 8:40 hodin a čtyřicet minut, než byla úspěšně vytažena na palubu doprovodné lodě. Cestu prorážel atomový ledoborec Akademik Fjodorov. „Posledních 40 minut MIR I driftoval pod ledem v hloubce 15 metrů. Mezi tím pro něj bylo připravováno místo, kde má vyplout na hladinu,“ řekl Vladimír Strugackij (viceprezident asociace polárníků).

Atomový ledoborec a výzkumná loď se dvěma speciálními atomovými ponorkami MIR I a MIR II vyplula minulý týden z přístavu Murmansk. Cílem je geologický průzkum dna oceánu v oblasti severního pólu. Expedice hledající důkazy, že toto území patří Rusku, odebírá vzorky mořského dna, flory i fauny.

Moskva již v roce 2001 argumentovala v OSN, že podmořský šelf (1,191 miliónů km2) je ve skutečnosti pouze pokračováním ruské pevniny. Tvrzení, založené na charakteristice podmořského Lomonosova prahu, bylo zamítnuto. Proto Rusko hledá další, přesvědčivější důkazy.

Tání polárního led vede ke konkurenčním požadavkům o přístup k arktickým zdrojům, především fosilních paliv. Podle Ruska jsou pod mořským dnem obrovské zásoby ropy, plynu a nerostných surovin. Soupeření o teritoriální hranice v Arktidě zesílilo po odtávání polárního ledu, což umožňuje nové plavební trasy v této oblasti. Prezident Vladimír Putin dokonce vyslovil naléhavou potřebu Ruska zabezpečit „strategické, hospodářské, vědecké a obranné zájmy“ v Arktidě.

Z politického hlediska je Arktida definována jako oblast ležící na území 8 arktických států: Norska, Finska, Ruska, USA, Kanady, Islandu, Grónska (Dánska), včetně Laponska. Mapy arktického mořského dna jsou neúplné (zejména geologické), proto jsou hranice sporné a na arktický šelf si kromě Ruska činí nárok i další státy (např. USA a Kanada již chystají náročné expedice).

Mezinárodní úmluva z roku 1982 o mořských teritoriích stanovuje 12 mílovou zónu teritoriální příslušnosti k přilehlé souši a 200 mílovou ekonomickou zónu, ve které má příslušný stát výhradní těžební práva. Tato zóna může být rozšířena v případě, že se na základě geologického průzkumu prokáže příslušnost k dané zemi.

Severní pól v současnosti nepatří k teritoriu žádného (jednoho) státu, proto je toto území spravováno mezivládní organizací OSN - Mezinárodním úřadem pro mořské dno (International Seabed Authority).

map_sev-pol.jpg
Mapa:
1) Severní pól (North Pole): zde Rusko zanechalo vlajku
2) Lomonosovův práh (Lomonosov Ridge): území, kde Rusko hledá důkazy pro vlastnictví podmořského šelfu
3) 200 mílová ekonomická zóna (200-mile line): „rozšířené“ území příslušného státu
4) „Ruské“ území (Russian claimed territory): sporné území, které si Rusko nárokuje

Zdroj: BBS
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkúr v maximálnej západnej elongácii

Merkúr 22 minút po východe nízko nad obzorom v súhvezdí Strelca (vľavo) a Saturn v nad kaplnkou sv. Rozálie v Štefanovej.

Další informace »