Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Slunce dalekohledem Coronado PST

Slunce dalekohledem Coronado PST

PST_22072005_14_A.jpg
Rádi bychom se s Vámi podělili o výsledek prvního našeho pokusu vyfotografovat sluneční protuberance dalekohledem Coronado PST. Ačkoli prezentovaný snímek (zatím - doufejme) nedosahuje zcela úrovně nejlepších fotografií, publikovaných ve Sky&Telescope apod., my, autoři snímku, jsme s výsledkem spokojeni. Přinejmenším už jenom vzhledem k podmínkám, za jakých obrázek vznikal: Ve středu 20. července 2005 totiž souvislá vrstva rychle letící nízké oblačnosti nad oblastí západních Čech (Hnačov, okr. Klatovy) dávala pramalou naději byť i jen na kousek modré oblohy.

DSC_0012.jpg
Krátce před polednem se sice v mracích začaly objevovat první "díry", ty však nebyly nijak velké a díky silnému větru netrvaly okamžiky vyjasnění déle než několik desítek vteřin, nezřídka "díra" sluneční disk zcela minula, samozřejmě k naší velké nelibosti. Nicméně díky těmto krátkodobým vyjasněním, která se opakovala cca v půlhodinových intervalech, se nám postupně podařilo celou sestavu (Coronado PST, montáž GP DX a WEB kamera Phillips ToUcam + notebook s programem K3CCD Tools), určenou pro snímání Slunce, vyladit a obraz Sluníčka zaměřit na čip kamery. Pak již nezbývalo než čekat a doufat. Odměna za trpělivost přišla okolo osmnácté hodiny, kdy se objevila (vzhledem k dosavadnímu vývoji počasí) "obrovská" díra, která nám nakonec umožnila natočit několik kýžených sekvencí videa (celkový objem dat několik GB) a získat tak "materiál" pro další zpracování.

Ačkoli se Slunce v současné době nachází poblíž minima své aktivity, vizuální pohled dalekohledem Coronado na něj je přímo fantastický - granulace, tmavé filamenty a hlavně protuberance vystupující z okraje slunečního disku jsou úkazy doposud známé jen z fotografií anebo pozorovatelné pouze během úplného zatmění Slunce. V okuláru 40 mm Coronada toto vše vidíte na vlastní oči! Zvláště pohled na protuberance, znatelně se měnící již během několika hodin, zaručeně nadchne i ortodoxního vyznavače Deep-Sky objektů (vlastní zkušenost).

Problém však nastane v okamžiku, kdy se rozhodnete toto vše vyfotografovat: Zkušenost ukázala, že jedinou schůdnou metodou bude použití CCD anebo WEB kamery. My jsme použili osvědčenou kameru Phillips ToUCam Pro ve spojení s programem K3CCD Tools. Obraz Slunce je v dalekohledu Coronado PST (40/400) asi o 1/3 větší, než je plocha čipu, což ale v našem případě nevadilo, neboť výraznější protuberance se na okraji slunečního kotouče nacházela pouze jedna, takže zbytek Slunce jsme mohli s čistým svědomím "obětovat".

Prvním velkým problémem je přesné zaostření kamery - seeing je obvykle značný, takže určit správnou polohu ohniska není vůbec jednoduché a dva lidé (v našem případě), z toho jeden ukrytý pod bundou, hledící na displej notebooku a vykřikující pokyny "dopředu!" a "zpátky!", s tím měli poměrně dost práce.

Dlouhé "lavírování" rovněž vyžaduje správné nastavení parametrů kamery - zisku a expozičního času. Při příliš krátké expozici obraz protuberance okamžitě mizí, při příliš dlouhé se naopak zanikne v červené záři, která se objeví při okraji slunečního disku. Nakonec se nám osvědčila expozice 1/100 s a zisk kamery nastavený skoro na minimum. Citlivost kamery k modré barvě byla nastavena na nulu (aby pixely s modrými filtry neprodukovaly zbytečně šum). Takto jsme natočili několik sekvencí v délce 20 sekund, z nich byla vybrána ta nejzdařilejší, jednotlivé framy nejméně poškozené seeingem byly pak složeny v programu Registax a výsledný obrázek ještě dále upraven v programu MaxIm DL a ve Photoshopu.

Závěrem lze konstatovat, že tento první test s dalekohledem Coronado potvrdil, že pořízení velmi pěkných snímků slunečních protuberancí touto relativně dostupnou cestou určitě není nerealizovatelné a že při troše experimentování a samozřejmě nezbytného štěstí na dobré atmosférické podmínky už nebudeme muset efektní záběry Sluníčka obdivovat pouze v zahraničních časopisech.

Zdeněk Bardon, Jan Eliášek, 25. července 2005




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) více než čtyřicet let. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. Jeho velkou vášní je astrofotografie a stavby robotických astronomických observatoří. Na střeše svého domu instaloval malou robotickou observatoř, která je řízena průmyslovým řídícím systémem a je jakousi koncepční předlohou pro profesionální řízení velkých observatoří. Pracuje ve firmě ProjectSoft HK a.s. (www.projectsoft.cz), která se mimo jiné specializuje na robotizace a rekonstrukce řídících systémů pro observatoře po celém světě. Je také „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Klenoty zimnej oblohy

Panorama z 8 fotiek, kazda fotka 60sec

Další informace »