Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 104 ze 6. 12. 2007

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 104 ze 6. 12. 2007


Česká astronomická společnost devadesátiletá

Česká astronomická společnost byla založena 8. prosince 1917 za účasti padesáti zájemců o astronomii v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6. Vytkla si tři hlavní cíle: vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu, zřídit knihovnu s čítárnou a popularizovat výsledky moderní astronomie. Toho dosáhla o 11 let později, kdy v roce 1928 byla slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně. Členskou základnou České astronomické společnosti prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. V historii české, respektive československé astronomie sehrála společnost nezanedbatelnou úlohu.


V den 90. narozenin České astronomické společnosti, 8. prosince 2007, se Česká astronomická společnost schází na slavnostním setkání v Zrcadlové kapli v pražském Klementinu, tedy v místě, kde je astronomie historicky pevně zakotvena. Nedaleký Keplerův dům navíc dodává ke vzpomínkovému setkání dimenzi historickou i budoucí – rok 2009 byl vyhlášen UNESCO Mezinárodním rokem astronomie. Za dva roky si tak svět připomene 400. výročí prvního užití astronomického dalekohledu Galileo Galileim. Česká republika k tomu přidá „svůj vklad“ v připomínce 400. výročí vzniku zásadního Keplerova díla Astronomia nova. Na slavnostním setkání k devadesátinám ČAS se poprvé představí nově založená cena (čestná přednáška) pojmenovaná na počest významného českého astronoma Prof. Zdeňka Kopala „Kopalova přednáška“ a bude také udělena Nušlova cena za rok 2007. Obě ceny tentokrát putují do Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Česká astronomická společnost dnes
Již druhé volební období má Česká astronomická společnost v čele ženu. Předsedkyní je ředitelka Hvězdárny v Úpici RNDr. Eva Marková, CSc. Čestným předsedou je RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Česká astronomická společnost je členem Rady vědeckých společností ČR a kolektivním členem Evropské astronomické společnosti.

V současné době má ČAS sedm místních poboček a devět odborných sekcí. Pobočky působí v Praze, Západních Čechách, Východních Čechách, Jižních Čechách, Mostě, Třebíči a ve Valašském Meziříčí. Odborné sekce pracují v oborech proměnných hvězd, zákrytů a astrometrie, sluneční fyziky, kosmonautiky, historie astronomie, kosmologie, meziplanetární hmoty, přístrojové techniky a optiky a v ČAS pracuje také sekce pro mládež. ČAS má zřízeny dvě odborné skupiny: terminologickou a pro světelné znečištění.

Počet členů již několik let roste a průměrný věk naopak klesá. Kromě individuálního členství nabízí Česká astronomická společnost členství kolektivní. Za poslední roky přibyla řada kolektivních členů, v současné době je jich 15: Astronomický ústav Akademie věd ČR, v.v.i., Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary, o.p.s., Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice, Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Astronomická společnost Most (se statutem pobočky), Astronomická společnost Pardubice, Astronomická společnost v Hradci Králové, Expresní astronomické informace, Jihlavská astronomická společnost, Společnost Astropis, Společnost pro meziplanetární hmotu (se statutem sekce), Vlašimská astronomická společnost a Valašská astronomická společnost (se statutem pobočky).

Česká astronomická společnost pořádá Astronomickou olympiádu, letos probíhá její pátý ročník. Postupně se rozrostl počet kategorií, takže v tomto školním roce probíhá Astronomická olympiáda pro žáky od 6. ročníku ZŠ až po studenty 2. ročníku SŠ. Na organizaci spolupracujeme s řadou dalších subjektů, mezi nejvýznamnější patří především Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Hvězdárna v Karlových Varech a Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě. V letošním roce jsme ve spolupráci s MŠMT poprvé vyslali český žákovský tým na Mezinárodní astronomickou olympiádu. Jan Fait z Prahy přivezl stříbrnou medaili.

Mezi úspěšné projekty patří webové stránky společnosti www.astro.cz, které vznikly v samých začátcích internetu a které patří k nejstarším českým stránkám popularizujícím vědu. Kromě vnitřních organizačních věcí společnosti slouží především jako aktuální informační zdroj astronomických informací pro širokou veřejnost a pro novináře. Návštěvnost se pohybuje kolem 2200 čtenářů denně.

Závěrem
V době, kdy spolkový život příliš nekvete a v době, kdy se všichni snažíme propagovat vědu jako zajímavý obor lidské činnosti, se do České astronomické společnosti hlásí noví členové a práce je před námi více, než jsme schopni stihnout. To je snad ta nejlepší forma poděkování otcům zakladatelům, kteří se o vznik České astronomické společnosti v roce 1917 zasloužili. Čest jejich památce!

Česká astronomická společnost se schází v den 90. výročí založení, aby zavzpomínala na 90 let své existence, na svůj vznik a uctila tak památku předchůdců, kteří společnost založili. V rámci tohoto shromáždění budou uděleny dvě významné vědecké ceny a budou předneseny laureátské přednášky. Na místě bude ke shlédnutí expozice z historie ČAS s dobovými materiály. Program shromáždění je přístupný i široké veřejnosti. Zdarma.

Česká astronomická společnost si Vás dovoluje pozvat na slavnostní shromáždění konané u příležitosti 90. výročí vzniku ČAS, které se koná v sobotu 8. prosince 2007 od 10:00 do 17:00 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze.

Program
10:00 - V úvodu vystoupí Pražské smyčcové kvarteto ARCO
10:15 - Úvodní slovo (RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda), vystoupení hostů
11:00 - Slavnostní udělení Kopalovy přednášky (první udělení této ceny, přednáška)
12:30 - Přestávka na oběd
14:00 - Založení ČAS (RNDr. Alena Šolcová, CSc., předsedkyně Historické sekce ČAS)
15:15 - Slavnostní předání Nušlovy ceny, přednáška laureáta
16:45 - Závěrečné proslovy (RNDr. Eva Marková, CSc., RNDr. Jiří Grygar, CSc.)
17:00 - Závěr

Zrcadlová kaple Nachází se v barokním areálu na Starém Městě poblíž Karlova mostu. Vstup je z Mariánského náměstí, z Karlovy ulice nebo z Křižovnické ulice vchodem vedle kostela sv. Salvátora. Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie vznikala po roce 1720. Její uměřená výzdoba, v níž harmonicky ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům. Autorem fresek je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera.

Více informací o historii České astronomické společnosti najdete na http://hisec.astro.cz/.

Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »