Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Týden vědy a techniky na brněnské hvězdárně

Týden vědy a techniky na brněnské hvězdárně

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Týden vědy a techniky Akademie věd České republiky je nejrozsáhlejší a největší vědecký festival v České republice. V pořadí 15. ročník proběhne od 6. do 12. listopadu 2017 v Praze, Brně, Ostravě a na dalších místech po celé České republice. Celkově se uskuteční více než několik stovek přednášek, výstav, dnů otevřených dveří… Vstup na všechny akce je zdarma!

pondělí 6. listopadu v 17:00
RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.
Petabytová astronomie
Astronomie jako archivní věda vyžaduje natrvalo zachovat údaje o každém astronomickém pozorování, neboť čas se nedá vrátit. Vynálezy dalekohledu a mikroskopu, zavedení fotografie a spektroskopie podstatně zvýšilo požadavky na rozsah hvězdných map a katalogů, které už v polovině 20. století obsahovaly terabyty dat, jak ukazuje jejich digitalizace. Nová pozemní i kosmická – nyní již téměř výhradně digitální – měření vedou k objemům dat řádu petabytů. Pokroky výpočetní techniky spouštějí éru synoptické astronomie, které neuniknou ani krátkodobé a vzácné jevy. Podobně se rozšiřují možnosti počítačových simulací složitých dějů při výbuších supernov, splývání černých děr i utváření kosmické pavučiny charakterizující stavbu a vývoj galaxií i velkorozměrnou strukturu vesmíru.

úterý 7. listopadu v 18:00 
Promítání 2 dílů Tichých hrozeb
Film „Zemětřesné roje“ nahlíží do tajemství procesů odehrávajících se pod zemí v krajině západních Čech. Co víme o tzv. zemětřesných rojích? Mohou být tyto malé otřesy hrozbou například pro vodní nádrže či lázeňské prameny, které se na tomto území nacházejí? Západní Čechy jsou pro české vědce díky výskytu zemětřesných rojů unikátní přírodní laboratoří. Uvidíte, jak se monitorují a zkoumají zemětřesné roje, i co vše se při nich odehrává. V dokumentu „Blízký vesmír“ uvidíte, co svou silou dokáže Slunce a proč pro nás může být tato naše jediná životadárná hvězda zároveň i hrozbou. S předními českými odborníky na problematiku kosmického počasí odhalíme taje polárních září, s astronomy nahlédneme do dalekohledů pozorujících nejen Slunce, ale i potenciálně nebezpečné blízko Země letící planetky. Dokument poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území.

středa 8. listopadu v 18.00
RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Biodiverzita obojživelníků a plazů v Kongu, aneb po stopách nového druhu krokodýla
Objevený, zapomenutý a znovuobjevovaný. To je příběh krokodýla konžského, trpaslíka mezi krokodýly z centrální Afriky. Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na svých cestách za výzkumem biodiverzity obojživelníků objevil v Kongu unikátní lokalitu, kde tento plaz žije v sousedství krokodýla čelnatého, se kterým byl doposud zaměňován. Pojďte si poslechnout, jak probíhala dvouměsíční expedice a jaký měla výsledek.

čtvrtek 9. listopadu v 18.00
Doc. Lumír Gvoždík, Ph.D, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
Čolci-mistři proměny
Čolci jsou ocasatí obojživelníci s nepřímým vývojem. Kromě individuálního vývoje, který probíhá ve vodě a na souši, dospělí čolci periodicky střídají vodní a suchozemské prostředí po zbytek života. Na změny prostředí čolci reagují plastickými změnami. Tyto změny umožňují čolkům přizpůsobení předvídatelným změnám prostředí. Jsou ale plastická přizpůsobení dostatečně účinná, aby vykompenzovaly vliv lidské činnosti na populace těchto obojživelníků?

pátek 10. listopadu v 18.00
Ing. Eva Švábenská, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
Co neubrzdíš, neukecáš – co ubrzdíš, nadýcháš 
Frikční materiály jsou kompozitní materiály používané jako brzdové obložení dopravních prostředků. Mají stejné složení brzdové destičky vašeho auta, supersportu nebo letadla? Co vše v nich najdeme? Slouží nám a pomáhají v nebezpečí, ale jejich používání přináší i rizika pro naše zdraví a životní prostředí. Na přednášce se dozvíte, jak se vyvíjely brzdné systémy od kočáru až po Formuli 1, vývoj materiálů i to, co nás čeká v blízké budoucnosti.

sobota 11. listopadu v 18.00
Ing. Tomáš Vojtek, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
Má dokonalé křivky?
Kde příroda přidala a kde ubrala, aby její výtvory byly dokonalé? Stromy i kosti lidského těla rostou odolné a spolehlivé zdánlivě samy od sebe. Objevte s námi fascinující příklady z přírody i technické praxe, kdy tvar a struktura sehrály hlavní úlohu. Dozvíte se jak se i konstruktéři v technických oborech a výzkumu materiálů mohou přírodou inspirovat pro návrh kvalitních konstrukcí.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


46. vesmírný týden 2017

46. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 11. do 19. 11. 2017. Měsíc bude v novu. Ráno nastane těsná konjunkce Venuše s Jupiterem. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran a nad ránem je vidět nad jihovýchodem také Mars. Maximum aktivity meteorického roje Leonid připadá na 17. listopad. V neděli vypuštěná nákladní loď Cygnus se má v týdnu spojit s ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Andromeda

M31

Další informace »