Dvě texaské univerzity (University of Texas at Austin, Texas AM University) plánují stavbu největšího dalekohledu světa. Vědci z uvedených univerzit tvrdí, že dalekohled s názvem GMT (Giant Magellan Telescope) bude schopen soustředit více než 70krát více světla než Hubblův kosmický teleskop (HST), přičemž pořízené snímky budou mít 10krát vyšší kvalitu. Jeho optická plocha bude ekvivalentní jednomu dalekohledu s objektivem o průměru 21,5 m.
Dalekohled bude postaven v Andách (Chile). Předpokládá se, že již v roce 2015 jej budou astronomové využívat ke studiu formování galaxií ve vesmíru, vzniku hvězd a planetárních systémů, záhadných černých děr a vývoje vesmíru vůbec. Nový dalekohled bude tvořit 6 zrcadel o průměru 8,4 m, umístěných kolem sedmého zrcadla o stejném průměru na jedné montáži. Bude se tedy jednat o segmentový objektiv. Každé ze sedmi zrcadel bude mít téměř dvakrát větší "pracovní" plochu než dalekohled Magellan o průměru 6,5 m (Las Campanas, Chile).
K odstranění vlivu atmosféry (atmosférické turbulence) na zhoršení kvality obrazu bude využit systém tzv. adaptivní optiky. Tzn. že tvar tenkých zrcadel se bude "přizpůsobovat" stavu atmosféry asi 100krát za sekundu pomocí mechanických regulátorů. Ke korekci optických ploch všech sedmi zrcadel jich bude použito 4700. Sekundární zrcadlo o průměru 3,5 m bude odrážet do jednoho ohniska všech 7 "obrazů" vzdáleného vesmírného objektu, pořízených primárním segmentovým objektivem dalekohledu.
Celkové náklady na stavbu dalekohledu se odhadují na 400 miliónů dolarů. Zatím byla od sponzora, kterým je George P. Mitchell z Houstonu, získána částka 1,25 miliónu dolarů, což představuje pouze "kapku v moři" z celkové částky. Ale i tento dar byl oceněn jako příklad pro další sponzory. Dalšími finančními prostředky by měly přispět velké observatoře a univerzity v USA.
Uvažuje se také o větší variantě tohoto dalekohledu. Ta by vznikla přidáním ještě jedné "řady" zrcadel o průměru 8,4 m (dalších 12 zrcadel) po obvodu již popsané varianty se sedmi zrcadly. Výsledkem by byl dalekohled o ekvivalentním průměru přes 30 m.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme