Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vzpomínkové setkání ČAS na počest čestného předsedy Jiřího Grygara

Vzpomínkové setkání ČAS na počest čestného předsedy Jiřího Grygara

grygar_img_0634.jpg
Národní knihovna České republiky a Česká astronomická společnost pořádají v pátek 21. dubna 2006 od 15:00 do 17:30 v Zrcadlové kapli Klementina v Praze Vzpomínkové setkání České astronomické společnosti na počest čestného předsedy Jiřího Grygara u příležitosti jeho 70. narozenin, které oslavil v březnu tohoto roku.

Česká astronomická společnost pozvala všechny vrstevníky Dr. Jiřího Grygara z řad členů České astronomické společnosti - sedmdesátníky a starší, kterým chce při této příležitosti rovněž vzdát hold. Pozvání přijali také předseda Akademie věd ČR Prof. Václav Pačes, předseda Rady vědeckých společností ČR Prof. Ivo Hána, kytarista Prof. Štěpán Rak, Václav Neckář a řada dalších osobností. Do Prahy se sjedou také pozvaní předsedové odborných sekcí, poboček a kolektivních členů České astronomické společnosti a ředitelé českých hvězdáren.

V rámci programu si vyslechneme ohlédnutí Jiřího Grygara za Českou (a také Československou) astronomickou společností za dobu existence, kterou on pamatuje (přeci jen je mladší než ČAS založená v roce 1917) a mj. uslyšíme kytaru Štěpána Raka. Setkání uvede ředitel Národní knihovny České republiky Mgr. Vlastimil Ježek.

Program:

  • Vystoupení hostů.
  • Pohledy do minulosti České astronomické společnosti - Ing. Štěpán Kovář, RNDr. Jiří Grygar, CSc. a doplnění pozvaných hostů.
  • Pohoštění, volná diskuze.

Shrnout přínos Jiřího Grygara v oblasti vědy, společenského života a v neposlední řadě jeho aktivní působení v mnoha českých i zahraničních společnostech je dnes téměř již nemožné. Proto se Česká astronomická společnost rozhodla tímto připravovaným vzpomínkovým setkáním svému čestnému předsedovi nejen popřát vše nejlepší k životnímu jubileu, ale vyjádřit mu tak veliký dík za vše, co pro vědu, společnost a obecnou vzdělanost vůbec vykonal a ještě vykoná. Podrobný životopis Jiřího Grygara je uveden na závěr této tiskové zprávy. Na Vzpomínkové setkání České astronomické společnosti srdečně zveme novináře.

Zrcadlová kaple

Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie vznikala po r. 1720. Její uměřená výzdoba, v níž harmonicky ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům. Je umístěna v areálu Národní knihovny v Praze.

Česká astronomická společnost dále připravuje

Den Země v sobotu 22.dubna 2006 spolu se Střediskem ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr v Praze - Hostivaři. Stanoviště České astronomické společnosti bude po celou dobu od 10 do 18 hodin nabízet pozorování Slunce a pozemských objektů astronomickými dalekohledy, soutěže pro děti i pro dospělé, informační a propagační materiály a především diskuzi a zodpovídání dotazů návštěvníků. Na akci spolupracuje Hvězdárna Fr. Pešty v Sezimově Ústí a firma Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). Úplný program Dne Země v pražském Toulcově dvoře.

O prodlouženém víkendu 28.4. - 1.5.2006 se v Zubří u Nového Města na Moravě koná již 3. ročník setkání uživatelů astronomických dalekohledů s nočním pozorováním a denním programem. Setkání je určeno zkušeným pozorovatelům, astrofotografům, ale i začátečníkům a milovníkům astronomie. Více na /akce/mhv/2006/.

30. dubna 2006 končí fotografická soutěž k problematice světelného znečištění "Sviťme si na cestu, ne na hvězdy", kterou pořádá Západočeská pobočka ČAS spolu s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Hvězdárnou Rokycany. Novináři budou s vítěznými snímky seznámeni zvláštní tiskovou zprávou po rozhodnutí poroty v průběhu května až června.

Ve dnech 24. - 25. června 2006 se Česká astronomická společnost ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR zúčastní popularizační akce Věda v ulicích. Stanoviště s dalekohledy na pozorování Slunce bude veřejnosti po oba dny otevřeno na pražském Náměstí Míru.

RNDr. Jiří Grygar, CSc.

RNDr. Jiří Grygar, CSc. se narodil v roce 1936 v polské obci Dziewietlice. Po studiu fyziky a astronomie na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzitě Karlově v Praze pracoval řadu let na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se zabýval otázkami vývoje hvězd a hvězdných soustav. V roce 1980 přešel do Fyzikálního ústavu AV ČR v Řeži a poté na pracoviště v Praze, kde nyní pracuje v Centru částicové fyziky.

Kromě vědecké práce se dr. Grygar již od počátku své kariéry velmi intenzivně věnuje problematice popularizace astronomie a vědy vůbec. Širokou veřejnost zaujal v 80. letech jako spoluautor a průvodce televizním seriálem Okna vesmíru dokořán. Zájemci o astronomii jej však dobře znají i díky každoročnímu unikátnímu seriálu novinek z astronomie, nazvanému Žeň objevů. Seriál článků a přednášek prezentuje Jiří Grygar veřejnosti již od roku 1966!

RNDr. Jiří Grygar, CSc. je patrně mediálně nejznámějším českým vědcem. Vděčí za to své neuvěřitelné síle a odhodlanosti popularizovat výsledky dosavadního vědeckého výzkumu. Při této činnosti využívá dr. Grygar všech dostupných prostředků - časopisů, novin, rozhlasu, televize, přednáškových sálů, ale třeba i nevšedních míst při letních astronomických setkáních či festivalech. Za popularizaci vědy obdržel Jiří Grygar již řadu cen. V roce 1983 to byla cena Československé akademie věd, v roce 1994 získal cenu Akademie věd České republiky a v roce 1996 obdržel zatím jako dosud jediný Čech prestižní cenu Kalinga udělovanou organizací UNESCO za mimořádný přínos popularizaci vědy.

Česká astronomická společnost dr. Grygara ocenila v roce 2003 cenou Littera astronomica především za jeho fenomenální nekonečný seriál Žeň objevů, kterým každoročně shrnuje nejvýznamnější objevy a poznatky na poli astronomie a příbuzných věd. Jeho Žeň se za dobu své existence stala doslova světovým unikátem, který s postupem času získává i další nezanedbatelný rozměr. Pro budoucí generace vytváří neocenitelnou kroniku zásadních milníků na cestě lidstva za poznáním vesmíru.

Česká astronomická společnost (ČAS) v roce 2003 udělila Dr. Grygarovi mimořádné ocenění za jeho dlouholetou práci pro její rozvoj. Dr. Grygar se stal členem ČAS v roce 1959 a v témže roce byl jmenován členem předsednictva (později Výkonného výboru). Od té doby se stal nedílnou součástí ČAS a jejího dalšího života. V roce 1963 založil interní věstník Kosmické rozhledy, který od roku 1964 až do roku 1990 jako předseda redakční rady řídil. Společnost neopustil v žádné její těžké chvíli a v letech 1992 až 1998 stanul v jejím čele jako předseda. Do dnešních dnů působí Dr. Grygar jako odborný poradce Výkonného výboru ČAS. Na sjezdu České astronomické společnosti v roce 2004 byl zvolen jejím prvním čestným předsedou.

Životopis Jiřího Grygara

(převzato z internetových stránek Jiřího Grygara)

Narozen 17. března 1936, Dziewietlice, Polsko
Vzdělání 1954 - maturita na jedenáctiletce, Brno-Husovice
1954-57 - studium fyziky na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně ( prof. M. Černohorský, prof. V. Truneček, doc. L. Perek)
1957-59 - studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze (prof. J.Mohr, prof. W. Heinrich, doc. J. Bouška, doc. V. Nechvíle)
1959-62 - interní vědecká aspirantura v astrofyzice, Astronomický ústav ČSAV, Ondřejov (školitelé prof. V. Guth, prof. M. Plavec, prof. Z. Kopal)
1959 promovaný fyzik (MFF UK Praha)
1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha)
1967 RNDr. (MFF UK Praha)
Zaměstnání (1963-80) Stelární odd., Astronomický ústav ČSAV, Ondřejov
(1980-1991) Odd. fyziky nízkých teplot, Fyzikální ústav ČSAV, Řež
(1991 - 2000) Sekce elementárních částic, Fyzikální ústav AV ČR
(2000-dosud) Centrum částicové fyziky, Fyzikální ústav AV ČR, Praha
Dlouhodobé studijní pobyty (1963 a 1965) Univerzitní observatoř, Utrecht (celkem 9 měs.)
(1969-1970) Dominion Astrophysical Observatory, Victoria, B.C., Kanada (12 měs.)
Členství ve vědeckých společnostech 1959 - Čs. astronomická společnost při ČSAV; nyní Česká astronomická společnost, čestný člen od roku 1989
1967 - Mezinárodní astronomická unie (IAU),
1976 - Jednota čs. (nyní českých) matematiků a fyziků (JCMF), čestný člen od r. 2002
1991 - Evropská astronomická společnost (EAS), zakládající člen
1994 - Učená společnost ČR, zakládající člen
1999 - člen řídícího výboru Rady českých vědeckých společností
2001 - vícepresident Evropské rady skeptických organizací (ECSO)
Jiné funkce 1990-91 a 1994-98 člen vědecké rady Astronomického ústavu ČSAV/AV ČR
1991 - člen Rady pro popularizaci vědy AV ČR, od r. 1993 místopředseda
1991-93 předseda vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR
1991- předseda Klubu přátel NTM v Praze
1991- člen vědecké rady Národního technického musea v Praze
1992- místopředseda české větve Evropského kult. klubu a předseda sekce pro vědu a filosofii
1992-97 předseda Rady České televize
1993-94 člen vědecké rady Fyzikálního ústavu AV ČR
1993-2001 člen vědecké rady Akademie věd ČR
1994-97 člen českého Národního astronomického komitétu
1995 - člen výboru České společnosti skeptiků SISYFOS
1991 - Česká křesťanská akademie, čestná rada ČKA
1998 - člen vědecké rady Astronomického ústavu SAV
1998 - 2000 člen vědecké rady MU Brno
1999 - 2001 - člen Správní rady Slezské univerzity v Opavě
1999-2002 - odpovědný řešitel grantového projektu GA AV ČR: Hledání původu kosmického záření v oblasti stovek EeV (projekt AUGER)
2001-2005 - odpovědný řešitel projektu MŠMT INGO č. LA134: Zabezpečení účasti českých fyziků na projektu Auger
2004 - čestný předseda České astronomické společnosti
Redakční rady časopisů 1961-1994 Říše hvězd (1990-92 předseda red. rady)
1963-1990 Kosmické rozhledy (1964-90 předseda red. rady)
1980-1990 Technický magazín
1989 Universum
1990-2001 Vesmír
1993-1995 Omega (předseda red. rady)
2001 Třetí pól
Ceny a odměny 1974 - tvůrčí prémie ČLF za knihu "Vesmír je náš svět"
1974 - II. cena v literární soutěži ČLF za knihu "V hlubinách vesmíru"
1983 - cena ČSAV za popularizaci vědy
1984 - cena Čs. televize za seriál "Okna vesmíru dokořán"
1992 - pamětní medaile J.A. Komenského, udělená vládou ČSFR
1992 - Kischova cena Obce spisovatelů za knihu "Vesmírná zastavení"
1992 - tvůrčí prémie ČLF za knihu "Země ve vesmíru", dále Zlatá stuha Sdružení nakladatelů a knihkupců ČR a výroční cena nakl. Albatros za totéž
1994 - cena AV ČR za popularizaci vědy
1996 - planetka č. 3336 "Grygar" - IAU
1996 - cena Kalinga za popularizaci vědy - UNESCO
1997 - Cena Nadace Universitas Masarykiana pro rok 1997
2003 - Cena Litera astronomica
2003 - mimořádné ocenění za rozvoj České astronomické společnosti

Tiskovou zprávu je možné stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »