Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel popularizátor astronomie Václav Knoll

Zemřel popularizátor astronomie Václav Knoll

Václav Knoll
Václav Knoll
Ve středu 10. února odpoledne zemřel ve věku nedožitých 46 let pardubický astronom a popularizátor astronomie Václav Knoll. Byl to člověk, který svým svérázným humorně laděným způsobem vedl astronomický kroužek na pardubické hvězdárně a ve stejném duchu popularizoval astronomii nejen v Pardubicích, ale i na mnoha jiných místech České republiky. Pod jeho vedením pak vyrostlo mnoho amatérských astronomů, z nichž se mnozí této krásné vědě věnují dodnes.

Václav Knoll se narodil 11. května 1964 v Pardubicích. Ve svém útlém věku se aktivně věnoval sportu a k astronomii ho zavedla až na středoškolských studiích kniha Huberta Slouky "Pohledy do nebe" (z roku 1942). Kniha ho uchvátila natolik, že i přes Vaškovo původní středoškolské vzdělání (zaměřené na opravu zemědělských strojů) a tehdejší zaměstnání v JZD Živanice se v roce 1987 zapsal na tehdejší pomaturitní studium astronomie ve Valašském Meziříčí. To úspěšně absolvoval v letech 1988 - 1990 a krátce poté začal pracovat v Domě dětí a mládeže Delta v Pardubicích jako vedoucí kroužků. V roce 1994 se stal vedoucím tehdejšího oddělení astronomie a sportu (dnes známého jako Hvězdárna barona Artura Krause).

Václav Knoll při práci s mládeží
Václav Knoll při práci s mládeží
Od toho roku se aktivně věnoval popularizaci astronomie i astronomické výuce mládeže. Nepůsobil však jen v DDM Delta v Pardubicích, ale i v Lázních Bohdaneč, Slavňovicích a Varvažově (táborové základny v jižních a západních Čechách) nebo Jánských Lázních a Žamberku. Všude, kam se vydal, budil v laicích jakéhokoliv věku pozornost či dokonce pozdější vážný zájem o astronomii a poznávání noční oblohy. V roce 2001 se také velmi výrazně zasadil o vznik Astronomické společnosti Pardubice.

Václav Knoll při pozorování zatmění Slunce na Kunětické hoře v roce 2003
Václav Knoll při pozorování zatmění Slunce na Kunětické hoře v roce 2003
V letech 2003 - 2005 se věnoval technickému a estetickému zdokonalení pardubické hvězdárny. Zrealizoval několik projektů, jejichž cílem byla především stavba a instalace nového automatizovaného reflektoru o průměru 0,45 m (tento dalekohled se tak stal druhým největším přístrojem v České republice ve své kategorii - pro veřejná pozorování oblohy). Za jeho bezprostřední pomoci také vznikly na stěně DDM Delta sluneční hodiny a zrenovovala se pozorovací terasa (určená rovněž veřejnému pozorování noční oblohy). Jeho cílem však nebylo pouze zdokonalení pardubické hvězdárny, ale i výpravy za účelem pozorování noční oblohy pro veřejnost v širokém pardubickém okolí. S dalekohledy tedy jezdil například na zámeckou zahradu do Žamberka, kde ukazoval hvězdné nebe žákům jedné místní základní školy. Jednou z nejunikátnějších akcí tohoto typu však bylo sledování ranního částečného zatmění Slunce 31. května 2003 na otevřeném prostranství pod vrcholem Kunětické hory.

Václav Knoll vysvětluje průběh blížícího se zatmění Slunce v Turecku v roce 2006
Václav Knoll vysvětluje průběh blížícího se zatmění Slunce v Turecku v roce 2006
Jeho největší astronomickou vášní byla úplná zatmění Slunce. V roce 1995 zorganizoval první mezinárodní expedici SAROS do Thajska za pozorováním tohoto mimořádného nebeského úkazu. Založil tak tradici expedic soustředících se na tyto jevy, a to jak z vědeckého tak z estetického hlediska. V České republice stejně zaměřené expedice v té době pořádala jen hvězdárna v Úpici. V organizaci expedic SAROS pokračoval neméně úspěšnými cestami do Venezuely (1998), Maďarska (1999) a Turecka (2006). Dalších dvou expedic (do Ruska v roce 2008 a Číny v roce následujícím) se už kvůli svému vážnému zdravotnímu stavu zúčastnit nemohl. V srpnu roku 2007 mu totiž lékaři objevili zhoubný nádor na mozku.

Předání planetky. Autor: Petr Soukeník
Předání planetky.
Autor: Petr Soukeník
V sobotu 21. listopadu 2009 mu byl v Pardubicích slavnostně předán certifikát o pojmenování planetky číslo 80179 jeho jménem.

Václav Knoll se svou nemocí bojoval dva a půl roku. Poslední dny svého života prožil v přítomnosti rodiny a přátel. Adresa pro zaslání kondolencí je: Hvězdárna barona Artura Krause DDM Delta, Gorkého 2658, 53002 Pardubice. Kondolence předáme rodině Václava Knolla.

Poslední rozloučení s Václavem Knollem proběhne v pátek 19. února od 11:15 v obřadní síni pardubického krematoria.

Za pomoc při přípravě článku bych chtěl poděkovat Milanu Halouskovi, Petru Komárkovi, Evě Neureiterové, Martinu Slezákovi a Ladislavu Šmelcerovi.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



22. vesmírný týden 2017

22. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha a Cygnus

d750 + Samyang 24 na Star Adventurer montáži

Další informace »