Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově

Zemřel projektant dvoumetrového dalekohledu na Ondřejově

Pavel Procházka
Pavel Procházka
Ing. Arch. Pavel Procházka, projektant kopule dvoumetrového dalekohledu Astronomického ústavu Akademie věd, zemřel 12. listopadu 2009 ve věku 79 let. Jeho podíl na vybudování dalekohledu byl podstatný po celých osm let výstavby, 1958-1967. Byl to velký projekt, který umožnil v šedesátých letech rozvoj astronomie u nás na světové úrovni, zejména v získávání spekter těsných dvojhvězd.

Projekt kopule a dalších zařízení není jednoduchou věcí ani dnes a byl mimořádně náročný před půl stoletím. Budova má tvar válce o průměru 20 m a je také 20 m vysoká. Pilíř dalekohledu o hmotnosti 100 tun se nesmí chvět při otáčení 195 tunové kopule. Ideální řešení není kupodivu stavět na skále nýbrž ne podloží dusaného říčního písku. Kopule musí mít nerušený rozhled a reflektory aut jedoucích po přístupové silnici nesmí osvětlovat kopuli. Přesnost betonového věnce kopule má toleranci jen několik milimetrů. V kopuli musí být galerie pro diváky oddělená sklem od provozního prostoru. Pracovní provoz v kopuli má svá pravidla, jimž je třeba vyhovět. Pavel Procházka se úkolu ujal, vytvořil skupinu projektantů specialistů a účastnil se mnoha porad s konstruktéry dalekohledu v Zeissových závodech v Jeně a s vědeckými pracovníky Astronomického ústavu Akademie věd.

Dalekohled byl slavnostně otevřen při příležitosti kongresu Mezinárodní astronomické unie v Praze v r. 1967 za přítomnosti všech dvou a půl tisíce účastníků. V dalších desetiletích úspěšně sloužil mnoha vědeckým úkolům stelární astronomie. I když během doby se počet velkých přístrojů ve světě podstatně zvýšil, zůstává i dnes zdrojem velmi kvalitních pozorování.

Procházka přispěl svým vynikajícím dílem k rozvoji jednoho z významných oborů základního výzkumu. Dnes je úroveň stelární astronomie u nás uznávána. Česká republika se stala členskou zemí Evropské jižní observatoře v Chile a plným členem Evropské kosmické agentury. Tím pokračuje snaha udržet se ne světové úrovni. Doufejme, že nejen astronomie, ale i další obory budou i nadále nacházet porozumění a podporu naší společnosti.




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »