Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Život, vesmír a vůbec
Petr Kubala Vytisknout článek

Život, vesmír a vůbec

Schéma vzniku a zániku planetárních systémů.
Schéma vzniku a zániku planetárních systémů.
www.exoplanety.cz: Když se řekne vznik života ve vesmíru, většina z nás si asi představí nějaké ty bakterie či řasy na Zemi v její rané historii, případně zeleného pidimužíka rozličných tvarů, jak obývá planetu tam někde v dalekém vesmíru. Astronomové se ale v posledních letech začali zabývat spíše počátky onoho tajuplného a dlouhého procesu vzniku života…

Před pár dny se konalo v Chicagu sympozium s příznačným názvem "Vesmírná kolébka života". Představeny tam byly tři projekty, které studují tři nejranější fáze procesu vzniku planet a teoreticky i života.

 

1. Mezihvězdná mračna

Projekt Prebiotic Interstellar Molecule Survey (PRIMOS) se začal rodit v říjnu 2008 pod vedením prof. Brookse H. Pateho z University of Virginia. Astronomové využívají ke studiu data z radioteleskopu Green Bank Telescope (GBT), který se nachází v Západní Virginii. Zatím se jím podařilo nashromáždit na 45 pozorování a 9 GB dat. Cílem všeho toho snažení je výzkum spekter molekul mezihvězdných mračen. Vědci chtějí zkoumat vesmírné "otisky prstů". Ve spektru se nacházejí tzv. spektrální čáry. Každému prvku odpovídá daná spektrální čára o určité vlnové délce. Astronomové tak mohou na vzdálenost i tisíců světelných let studovat chemické složení mezihvězdných mračen. Stejný princip se ale požívá pro studium chemického složení čehokoliv a kdekoliv ve vesmíru (včetně exoplanet).

Astronomové identifikovali už 720 spektrálních čar a z toho 240 jich připadá zatím neznámým molekulám. V posledních 40 letech rozpoznali astronomové už 150 různých molekul v mezihvězdných mračnech a to včetně organických sloučenin jako jsou cukry či alkoholy.

Současný projekt se od svých předchůdců liší v jedné zásadní věci. Astronomové naměřili balík dat v rozličných vlnových délkách a celý ho poskytli zdarma a volně vědecké obci, která ho teď může analyzovat.

2. Obří hvězdy - pomoc nebo katastrofa?

Radioastronomové se pochlubili ale i dalšími úspěchy. Pomocí submilimetrového dalekohledu SMA na Havaji zkoumali mlhovinu, vzdálenou 5 500 světelných let od Země směrem v souhvězdí Štíra. V mlhovině se tvoří nové hvězdy a převahu mají obři nad hvězdami "slunečního typu". Velmi hmotné hvězdy poměrně dost ovlivňují své okolí a mohou sehrát důležitou úlohu při vývoji planetárních systému u svých menších hvězdných sousedů. Jak? Na to se právě astronomové hodlají zaměřit. Je zřejmé, že v okolí masivních hvězd se nachází organický materiál, který je rozfoukán hvězdným větrem do vzdáleného okolí, což může mít pozitivní vliv na vznik planetárních systémů. Jak je to ale doopravdy, ukáží až další výzkumy.

3. Protoplanetární disky

Radioteleskop SMA se rovněž zaměřuje na výzkum velmi mladých hvězd, které obklopují protoplanetární disky. Cílem je studovat vznik planetárních systému v jejich nejranější fázi.

Všechny tři pohledy na rané fáze vzniku planet a dost možná i života by mohl kupředu posunout projekt ALMA. Jedná se o síť radioteleskopů, která vzniká v Chile. Mezinárodní projekt vede Evropská jižní observatoř, jejímž členem je i Česká republika.

Zdroj: spaceref.com

Článek převzat z webu www.exoplanety.cz




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »