Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý

Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý

Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
V předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.

2.4.2. Zobrazení paválcová

Těchto zobrazení se používá pro zobrazení celého povrchu glóbu.

2.4.2.1. Paválcové zobrazení Sansonovo
(Synonyma: z. Sansonovo - Flamsteedovo, z. Mercatorovo - Sansonovo)

Toto zobrazení zachovává délku všech rovnoběžek a centrální deklinační kružnice, jejímž obrazem je úsečka. Centrální deklinační kružnice je rovnoměrně dělená. Obrazy ostatních deklinačních kružnic jsou sinusoidy. Souřadnice bodů jsou určeny rovnicemi

x = R.arcα.cosδ

y = R.arcδ

Základní vlastností mapy je plochojevnost. V polárních oblastech však dochází k velkým tvarovým zkreslením. Výhodou je snadné vynesení sítě poledníků a rovnoběžek.

Užití:
Zobrazení s používá opět ke znázornění rozložení hustoty objektů na sféře. Našel jsem ho např. v knize J. Budějického aj., Radioastronomie, ČSAV, Praha 1962)

Obr. 9: Paválcové zobrazení  Sansonovo
Obr. 9: Paválcové zobrazení Sansonovo

2.4.2.2. Paválcové zobrazení Mollweidovo

Toto zobrazení je rovněž plochojevné. Obrazy rovnoběžek jsou úsečky, dělené deklinačními kružnicemi na stejné díly, délkojevné jsou však jen rovnoběžky s deklinacemi ± 45° 46'. Vzdálenosti rovnoběžek se směrem k pólům zmenšují. Kromě přímkového obrazu střední deklinační kružnice (předp. α = 0°) jsou zobrazeny ostatní deklinační kružnice jako elipsy. Souřadnice bodů na mapě jsou udány rovnicemi

x = 2√2.π-1R.arcα.cosψ

y = √2.R.sinψ

přičemž ψ je definováno implicitně rovnicí

π.sinδ = sin2ψ+2arcψ

Užití:
Podobně, jako v předchozích případech se využívá plochojevnosti zobrazení.Mollweidovy mapy najdeme např. v knize A. Rükla Souhvězdí (Aventinum 1996).

Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo
Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo

3. Životopisné poznámky

John Flamsteed, *19.8. 1646, +31.12. 1719, byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwichi.

Johann Heinrich Lambert,*26.8. 1728, +25.9. 1777, byl švýcarský matematik, fyzik a astronom.

Gerhard Mercator (latinsky Gerardus),*5.3. 1512, +2.12. 1594, byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Vlastním jménem Gerard de Cremere (Gerhard de Kremer), jméno Mercator je latinským tvarem jeho jména.

Karl Brandan Mollweide,*3.2. 1774, +10.3. 1825, byl německý matematik a astronom působící v Halle a Lipsku.

Guillaume Postel, *25.3. 1510, + 6.9. 1581, byl francouzský profesor a diplomat, jazykovědec, astronom a religionista.

Nicolas Sanson, *20.(?)12. 1600 , +7.7. 1667, byl francouzský kartograf

Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia.org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.




Seriál

  1. Zobrazování hvězdné oblohy - díl první
  2. Zobrazování hvězdné oblohy - díl druhý
  3. Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí
  4. Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý
  5. Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý
  6. Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Souřadnice


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »