Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Změny v atmosféře planety Jupiter

Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.
Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.
František Martinek Sluneční soustava

Tryskové proudění (jet stream) v atmosféře Titanu

Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.
Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.
Dva vzácné astronomické úkazy, které nastaly v listopadu 2003, pomohly mezinárodnímu týmu astronomů uskutečnit výzkum vzdáleného Saturnova měsíce Titan. Především tyto úkazy umožnily zpřesnit modely atmosféry měsíce, což bylo důležité pro uskutečnění přistání evropského modulu Huygens na povrchu Titanu.

Nyní tyto unikátní výsledky pomohly zařadit do celkového kontextu informace z přistání modulu Huygens, a také prozkoumat horní vrstvy atmosféry Titanu.

František Martinek Sluneční soustava

Globální oteplování nebo ochlazování?

Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Ruští vědci dospěli k závěru, že za současné globální oteplování může Slunce – nikoliv oxid uhličitý. Informoval o tom Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Hlavní (Pulkovské) observatoře Ruské akademie věd (RAN).
Pavel Suchan Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 v České republice zahájen

IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
Na tiskové konferenci 23.ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice. V celosvětovém měřítku se tak stane na půdě OSN ve Vídni 19. – 20. února 2007, kde bude Česká republika také zastoupena. Veškeré informace naleznete na stránkách o IHY 2007.
František Martinek Sluneční soustava

Výzkum planetek pomocí radaru

1999JM8.jpg
Není mnoho planetek, které byly zblízka prozkoumány pomocí kosmických sond. Proto se astronomové snaží k jejich výzkumu využívat i další možnosti. Jednou z metod výzkumu těchto těles je využití radaru. "Obvyklé pozemní nástroje pro výzkum planetek vyžadují jasnou noční oblohu a výsledkem pozorování je fotografie, zachycující planetku jako bod," říká Steven Ostro, radioastronom z JPL. "Prostřednictvím radarové astronomie můžete provádět výzkum jak ve dne, tak i v noci, aniž bychom vypouštěli do vesmíru drahé přístroje, přičemž můžeme získat hodnotné informace o povrchu zkoumaných objektů."
Jana Tichá Sluneční soustava

Nejnovější objev jihočeských astronomů minul Zemi o pouhých 600 000km

V noci z 15. na 16.prosince 2006 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá dosud neznámou planetku, která právě těsně míjela naší Zemi.

Planetka, nyní známá pod mezinárodním označení 2006 XR4, byla objevena během svého nejtěsnějšího přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,004 astronomických jednotek, čili o necelých 600 tisíc kilometrů, to je jen o málo dál, než je od Země vzdálen Měsíc. Jedná se o jeden z nejtěsněji nás míjejících asteroidů objevených z Evropy. Velká většina takovýchto objevů totiž připadá na velké americké observatoře. Asteroid 2006 XR4 patří mezi vzácné planetky typu Apollo, jejichž dráha křižuje dráhu naší Země kolem Slunce. Cirkulář obsahující přesná měření a výpočet dráhy tohoto nového kleťského objevu vydala centrála pro planetky a komety při Mezinárodní astronomické unii.

František Martinek Sluneční soustava

Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

depozit_1.jpg
Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let.

"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.

František Martinek Sluneční soustava

Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

TagishLake_1.jpg
Astronomové NASA v Johnson Space Center (Houston) objevili organický materiál, který se zformoval v odlehlých částech mladé Sluneční soustavy, jenž se uchoval v unikátních meteoritech. K výzkumu byly použity tzv. uhlíkaté chondrity, nalezené v oblasti kanadského jezera Tagish Lake. Tento vzácný typ meteoritů je bohatý na organické (uhlíkaté) sloučeniny.
František Martinek Sluneční soustava

Meteority bombardují Měsíc

Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.
Je zřejmé, že v době maxima činnosti meteorických rojů, kdy do zemské atmosféry vniká zvýšené množství drobných meteorických tělísek, musí podobné kosmické částice hmoty dopadat i na povrch Měsíce. Ve snaze zjistit, jaké množství těles dopadá na Měsíc, bylo zahájeno průběžné sledování noční neosvětlené části měsíčního povrchu s cílem registrovat zde světelné záblesky.
František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek oblačnosti na Saturnu

Oblaka_Saturn.jpg
Tento senzační snímek zachycuje oblaka v atmosféře planety Saturn při "šikmém" pohledu na oblast kolem vysokých planetárních šířek na severní polokouli planety. Slunce se v tomto okamžiku nacházelo nízko nad horizontem, což umožnilo lepší pozorování vertikální struktury oblaků. Skupina oblaků v okolí zobrazeného atmosférického víru v levém spodním rohu obrázku se zvedá vysoko nad okolní prostředí, čímž vytváří stíny ve směru ke spodnímu okraji obrázku.
František Martinek Sluneční soustava

Japonská družice Hinode sleduje Slunce

solar-b.jpg
Japonská vědecká družice k výzkumu Slunce s názvem Hinode (předstartovní označení Solar-B), kterou vyrobila organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency), byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země 22. 9. 2006 pomocí japonské nosné rakety M-V. Start se uskutečnil z kosmodromu Uchinoura Space Center na ostrově Kjúšú (prefektura Kagošima).
František Martinek Sluneční soustava

Mars Express a historie vody na Marsu

Deuteronilus_Mensae.jpg
Již mnoho desítek let se astronomové zajímají o přítomnost vody na planetě Mars. Díky kosmické sondě Mars Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, bylo mnoho dosavadních spekulací podpořeno fakty. Sonda Mars Express byla vypuštěna 2. 6. 2003 a zcela změnila náš pohled na rudou planetu.
František Martinek Sluneční soustava

Sonda CASSINI objevila další jezera na Titanu

PIA01942.jpg
Americká kosmická sonda Cassini úspěšně pokračuje v průzkumu planety Saturn, jejího prstence a početné rodiny měsíců. Její dráha kolem planety byla zvolena tak, aby se často dostávala do blízkosti největšího měsíce planety s názvem Titan. Zatím poslední průlet sondy kolem Titanu se uskutečnil 9. 10. 2006. Sonda při něm prolétla rychlostí 6,0 km/s ve vzdálenosti 980 km od povrchu měsíce (jednalo se pravděpodobně o nejtěsnější průlet sondy nad povrchem Titanu). Kromě jiného probíhal výzkum Titanu pomocí radaru na palubě sondy.


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »