Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



František Martinek Sluneční soustava

Pluto je studenější, než se předpokládalo

Pluto_Charon.jpg
Merkur je žhavý, Mars zase studený. Na Zemi panují (podle nás - lidí) ty správné podmínky pro život. Když porovnáme teploty na všech planetách Sluneční soustavy, zjistíme, že se zvětšující se vzdáleností od Slunce teplota na jednotlivých planetách postupně klesá. Nejvzdálenější "planetou" je Pluto. Informace o teplotě na jeho povrchu upřesnili nyní astronomové ze Smithsonian Center for Astrophysics.
František Martinek Sluneční soustava

HST objevil nové prstence planety Uran

2005_Uran.jpg
K překvapení astronomů vyfotografoval Hubblův kosmický dalekohled (HST) dva nové prstence kolem planety Uran. Vzdálenější prstenec (R/2003 U1) se nachází přibližně ve dvojnásobné vzdálenosti než doposud známé prstence Uranu. Nově objevené prstence se nacházejí tak daleko od planety, že jsou označovány jako "druhý systém prstenců".
František Martinek Sluneční soustava

Písečné bouře na Měsíci?

alsep15.jpg
Američtí vědci informovali o tom, že vždy časně zrána zuří na Měsíci písečné (přesněji řečeno prašné) bouře. Dokazují to jak optická pozorování měsíčního terminátoru ze Země, tak i záhadné výsledky experimentů, provedených pomocí některých přístrojů, umístěných na povrchu Měsíce v rámci programu Apollo.
František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část II

Huygens_atmosfera.jpg
Unikátní výsledky získali astronomové pomocí přístrojů ACP (Aerosol Collector and Pyrolyser) a GCMS (Gas Chromatograph Mass Spectrometer), umístěných na palubě evropské sondy Huygens, která 14. 1. 2005 přistála na povrchu Saturnova měsíce Titan. Poprvé se tak podařilo přímo na místě studovat chemické složení atmosféry měsíce včetně aerosolů a včetně určování izotopového složení.
František Martinek Sluneční soustava

Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens - část I

Huygens_descent.jpg
Po sedmileté cestě vesmírem se evropský výzkumný modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini (start 15. 10. 1997), dostal ke svému cíli - k planetě Saturn, respektive k jejímu měsíci Titanu. Ještě spojené sondy byly navedeny na oběžnou dráhu kolem planety 1. 7. 2004, dne 25. 12. 2004 došlo k oddělení modulu Huygens, který přistál na povrchu Titanu 14. 1. 2005, když jeho sestup na padácích trval 2 hodiny 28 minut.
František Martinek Sluneční soustava

Vodní led pod povrchem Marsu detekován!

MARSIS_1.jpg
Poprvé v historii planetárního výzkumu poskytl radar MARSIS na palubě evropské sondy MARS EXPRESS přímé informace o struktuře jednotlivých vrstev materiálu hluboko pod povrchem planety Mars. První získaná data potvrzují přítomnost ukrytého impaktního kráteru, který vznikl v oblasti vrstev depozitního materiálu v blízkosti severního pólu a naznačují přítomnost vodního ledu hluboko pod povrchem.
František Martinek Sluneční soustava

Cassini pozoruje výtrysky materiálu na měsíci Enceladus

Enceladus_fontana_1.jpg
Kolem planety Saturn obíhá od 1. 7. 2004 americká kosmická sonda CASSINI. Jejím úkolem je dlouhodobý výzkum planety, jejích prstenců a početné rodiny měsíců. V současné době jich je u Saturna známo 47. Sonda postupně posílá na Zemi detailní obrázky měsíců, k nimž se na své dráze přiblížila na malou vzdálenost. Jedním ze zkoumaných měsíců je Enceladus o průměru 512 km.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Hubble objevil nové měsíce Pluta

2005-19-h-pluto-moons-orbit.jpg
Dráhy měsíců Pluta
Tisková zpráva z 31.10.2005 přinesla překvapující informaceo planetě Pluto - devátá planeta sluneční soustavy má již tři měsíce. K měsíci Charon (objeven 1978) přibyly dva měsíce objevené pomocí HST. Pokud bude objev potvrzen, bude pravděpodobně možné poodkrýt původ a vývoj Pluta, obecněji objektů Kuiperova pásu se satelity. Kuiperův pás je rozhlehlá oblast za drahou Neptuna "obývaná" ledovými a kamennými tělesy.
František Martinek Sluneční soustava

Teplota jádra komety Tempel 1

Temperature_Tempel_1.jpg
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.
Veselý Jan Sluneční soustava

Jsme připraveni snížit počet planet na osm?

V souvislosti s objevem transneptunického tělesa 2003 UB313 opět vzplála horečka okolo desáté planety. Již po oznámení objevu Sedny v roce 2004 se začalo diskutovat o tom, co je to vlastně planeta. Nyní se komise IAU usilovně snaží vyřešit, zda zařadit 2003 UB313 mezi planety. Toto těleso je totiž větší než Pluto a jeho nezařazení mezi planety by fakticky znamenalo popření jiného rozhodnutí z roku 1999, že Pluto, ač je malé, obíhá nakřivo a je do značné míry spíš přerostlou hroudou zmrzlého bláta, mezi planety patří. Nejčastěji se operuje s tvrzením, že lidé by škrtnutí Pluta ze seznamu planet nepřijali. Přidání 2003 UB313 by naopak otevřelo prostor pro zařazování dalších velkých transneptunických těles mezi planety a k inflaci pojmu planeta. O ochotě lidí škrtnout Pluto ze seznamu planet něco napovídá malý průzkum, který autor tohoto příspěvku zorganizoval při své přednášce nazvané (sic!) Existuje desátá planeta?
František Martinek Sluneční soustava

Kometa Tempel 1 obsahuje více prachu než ledu

Tempel_1.jpg
Pozorování komety 9P/Tempel 1 pomocí přístrojů, umístěných na palubě kosmické sondy Rosetta (kterou vyrobila a vypustila do vesmíru Evropská kosmická agentura ESA), přinesla zajímavé informace. Z pozorování průběhu a důsledku srážky americké sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005) s jádrem komety Tempel 1 vyplývá, že komety jsou spíše "ledové špinavé koule" než "špinavé sněhové koule", jak se astronomové domnívali doposud.
Veselý Jan Sluneční soustava

Přednáška: Existuje 10. planeta?

Letos v létě oznámili astronomové objev nového tělesa sluneční soustavy, které je větší než Pluto. V září se zjistilo, že 2003 UB313, jak se ono těleso provizorně označuje, má satelit. Opět se otevřela diskuse na téma, zda jej zařadit mezi planety. Ukazuje se, že vůbec neumíme říci, co to vlastně planeta je.


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »