Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava

Sluneční soustava



Veselý Jan Sluneční soustava

Další "desátá planeta"

2003ub313.jpg
"Je určitě větší než Pluto," řekl Dr. Mike Brown z Caltechu, když oznámil objev nové "planety" sluneční soustavy. Tým amerických astronomů, který se zabývá vyhledáváním těles Kuiperova pásu, oznámil několik takových objevů současně, takže vznikl mírný zmatek (viz předchozí novinka). Tedy pro pořádek: Jde o těleso označené 2003 UB313, které je v současnosti 97 krát dále od Slunce než Země, o jeho rozměrech víme jen to, že je určitě větší než Pluto a pravděpodobně menší než náš Měsíc. Tým Dr. Browna jej poprvé vyfotografoval 31. října 2003 Oschinovým teleskopem na observatoři Mt. Palomar (viz obrázek). Objev byl zveřejněn až nyní nikoli proto, že by jej astronomové chtěli tajit, ale jednoduše proto, že těleso na původních snímcích prostě přehlédli a našli jej až při druhé analýze v lednu letošního roku. Nejzajímavější však není jeho rekordní vzdálenost a velikost, ale jeho klasifikace. Ač se to zdá zvláštní, rozhoduje se o tom, zda má Slunce planet osm nebo deset (jedenáct, dvanáct, ...)!
Libor Lenža Sluneční soustava

Nově objevené těleso za Neptunem

kuiper_belt.jpg
Vzdálené a temné hlubiny okraje planetární soustavy skrývají ještě nejedno překvapení. Dnešní astronomové však popravdě řečeno mají určitou představu o tom, co mohou v těchto nehostinných mrazivých pustinách najít. Konec minulého století přinesl objevy řady těles nacházejících se v těchto nehostinných pustinách. Jejich dráhy se nacházejí za drahou planety Neptun resp. planety Pluto. Před několika dny byla zveřejněna informace o objektu, jehož velikost je srovnatelná s nejmenší planetou naší planetární soustavy, s Plutem.
Tisková zpráva České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR
Libor Lenža Sluneční soustava

Neobyčejný povrch měsíce Enceladus

Enceladus_PIA06250-br500.jpg
Meziplanetární výzkumná sonda Cassini získala nové, detailní snímky povrchu jižní polární oblasti Saturnova měsíce Enceladus. Získané údaje ukazují výrazné geologické útvary a snad nejmladší terén, který byl na měsíci objeven. Tato oblast s velmi složitým vývojem a historií se nachází na nejjasnějším a nejbělejším měsíci Saturnu. Pořízené snímky jsou velmi cenným materiálem ke studiu geologických a povrchových procesů na ledových tělesech.
František Martinek Sluneční soustava

Umělý prstenec jako ochrana Země před globálním oteplováním

earth_ring.jpg
Takto bude vypadat podle návrhu odborníků společnosti Star Technology and Research umělý prstenec, obklopující Zemi, a jeho stín. Dvě velmi hmotné družice budou svojí gravitací udržovat jednotlivé částice prstence v požadované poloze (podobně jako tzv. pastýřské měsíce udržují pohromadě úzké prstence planety Saturn). Tato americká společnost předpokládá oslabení efektu globálního oteplování právě vytvořením podobného prstence kolem Země, jaký obklopuje planetu Saturn.
František Martinek Sluneční soustava

Titan - země jezer?

Titan_PIA06240.jpg
Tento nový pohled na oblast kolem jižního pólu Saturnova měsíce Titan odhaluje záhadný tmavý útvar, který může být místem dřívějšího či současného jezera kapalných uhlovodíků. Jezero má rozměry 234 x 73 km, což je srovnatelné například s jezerem Ontario na kanadsko-amerických hranicích.
František Martinek Sluneční soustava

Zajímavé kudrlinky v prstenci F planety Saturn

prstenec_F_1.jpg
Jeden z tzv. pastýřských měsíců - Pandora - je zachycen na této fotografii v blízkosti úzkého prstence F. Gravitační působení měsíce o průměru 84 km pomáhá udržet prstenec pohromadě. Prstenec F se nachází ve vzdálenosti 140 210 km od středu planety a jeho šířka je proměnná v rozmezí od 30 do 500 km.
František Martinek Sluneční soustava

Sopky na Titanu mohou vyvrhovat metan

Titan_krater.jpg
Skupina amerických a evropských vědců oznámila, že na měsíci Titan mohou existovat sopky, které vyvrhují do jeho atmosféry metan. Vyplývá to z pozorování, která provedla americká sonda Cassini a evropský průzkumný modul Huygens, který počátkem roku přistál na povrchu Titanu.
Jiří Grygar Sluneční soustava

Největší Češi na nebesích

Blížící se finále ankety České televize o největšího Čecha vzbuzuje v nejednom televizním koncesionáři smíšené pocity. Anketa totiž spíše vypovídá o stavu mysli a předsudcích současné české společnosti, než abychom ji mohli přijmout za směrodatné vodítko pro nalezení skutečných největších Čechů.

Jelikož čeští astronomové mají už řadu desetiletí možnost navrhovat Mezinárodní astronomické unii pojmenování planetek, které objevili, připojuji srovnání výsledků ankety s touto dlouhodobou "dvoranou slávy na nebesích", Z povahy věci vyplývá, že to astronomické ocenění je díky trvanlivosti a nedostupnosti planetek mnohem dlouhodobější připomínkou významných osobností české historie i současnosti než jedna nepříliš zdařilá anketa.

František Martinek Sluneční soustava

Je Amalthea ledovým měsícem?

Amalthea.jpg
Vědci zpracovávající data ze sondy Galileo zjistili, že malý Jupiterův měsíc Amalthea je ve skutečnosti hromadou úlomků ledu, neboť jeho průměrná hustota je menší než hustota vody. Astronomové očekávali, že tak blízko obří planety mohou existovat pouze kamenné, nikoliv ledové měsíce. Tento objev tak otřásá dlouholetými teoriemi, které popisují vznik měsíců kolem obřích planet.
Pavel Koten Sluneční soustava

Cizinec v cizím světě

Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.
Snímek byl poízen 11. eervna 2004 sondou Cassini ze vzdálenosti 32 500 km. Misíc o prumiru 220 km je zde zachycen s rozlišením 190 metru na pixel.
Planeta Saturn není mateřskou planetou svého měsíce Phoebe. Data získaná meziplanetární sondou Cassini potvrdila, že Phoebe pochází z vnějších částí Sluneční soustavy a Saturn jej před několika miliardami lety gravitačně zachytil. Sonda Cassini prolétla v těsné blízkosti měsíce 11. června loňského roku, krátce před vstupem na oběžnou dráhu planety prstenců.
František Martinek Sluneční soustava

Dvanáct nových měsíců planety Saturn

Saturn_orbit.jpg
Astronomové vypátrali 12 nových malých měsíčků obíhajících kolem planety Saturn. Tým astronomů z University of Hawaii a Carnegie Institute of Washington použil k pátrání po nových měsících japonský dalekohled Subaru o průměru 8,2 m, který se nachází na Mauna Kea (Havajské ostrovy). Objev byl učiněn 12. 12. 2004.
František Martinek Sluneční soustava

Sonda Cassini a Saturnův děravý měsíc Epimetheus

Epimetheus.jpg
Jako švýcarský ementál vypadá malý Saturnův měsíc s názvem Epimetheus. Publikovanou fotografii pořídila americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem planety Saturn 1. 7. 2004). Epimetheus na ní vypadá jako těleso poseté mnoha "dolíčky". Jedná se o poměrně malý měsíc nepravidelného tvaru, který je doslova "poďobaný" mělkými krátery s obroušenými okraji. Z toho vyplývá, že povrch měsíce je starý několik miliard roků.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI: další blízký průlet kolem měsíce Titan

Cassini_Titan.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) krouží kolem planety Saturn od 1. 7. 2004. Zaměřuje se na výzkum samotné planety, jejího prstence a magnetosféry, a také některých měsíců, kolem nichž prolétává v menší či větší vzdálenosti. Často zkoumaným měsícem je Titan, největší měsíc planety Saturn. Naposled kolem něj sonda Cassini prolétla 16. 4. 2005.
František Martinek Sluneční soustava

Srážka s planetkou 2004 MN4 nehrozí

2004_MN4.jpg
V prosinci roku 2004 vydala NASA zprávu o tom, že se může se Zemí srazit planetka 2004 MN4, kterou objevili 19. 6. 2004 Roy Tucher, David Tholen a Fabrizio Bernardi. Průměr planetky byl určen na 430 až 970 m. Předpokládané datum možné srážky bylo vypočteno na 13. 4. 2029. Pokud by ke srážce opravdu došlo, v okamžiku dopadu by se uvolnila energie 1 600 Mt TNT. Po dopadu by vznikly obrovské vlny tsunami, které by zasáhly velkou část zemského povrchu, kde by došlo ke značnému zpustošení pevniny. Pravděpodobnost možné srážky se tehdy odhadovala na 1 : 300.
František Martinek Sluneční soustava

Případ chybějícího měsíce planetky Sedna vyřešen

sedna2.jpg
Když byla 14. 11. 2003 objevena velmi vzdálená planetka na samém okraji sluneční soustavy, předběžně pojmenovaná Sedna, vznikla tak pro vědce složitá hádanka. Zdálo se, že se Sedna otáčí kolem své osy mimořádně pomalu ve srovnání s dalšími tělesy sluneční soustavy. Její rotační perioda byla určena minimálně na 20 dnů.

Astronomové vyslovili hypotézu, že kolem této planetky obíhá "neviditelný" měsíc, jehož gravitace velmi zpomalila rotaci planetky. Na fotografiích, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), však žádný velký měsíc objeven nebyl.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc Moře nepokoje

Newton 150/750 mm okular 6,5 mm iPhone 13

Další informace »