Sluneční soustava

11.04.2005 07:39 Martin Lehký Sluneční soustava

Komety Theodora Brorsena

Dánský astronom Theodor Johan Christian Ambders Brorsen (29. července 1819 - 31. května 1895) objevil během svého bohatého astronomického života protisvit zvířetníkové světla, kulovou hvězdokupu NGC 6539 Oph a dvě krátkoperiodické a tři dlouhoperiodické komety, na které se nyní podíváme trochu podrobněji a přiblížíme si jejich osudy. Zveme Vás na slavnostní setkání ke 110. výročí úmrtí astronoma Theodora Brorsena

05.04.2005 08:07 Bohumír Rada Sluneční soustava

Hvězdárna Ladislava Šmída v Kunžaku a její pozorovací řady na internetu

Povrch Slunce se slunečními skvrnami a fakulovými poli (slunečnífotosféra) jest sledován v Kunžaku nepřetržitě od roku 1947, z toho odroku 1976 na mé specializované pozorovatelně.

24.03.2005 20:34 František Martinek Sluneční soustava

Existuje na Neptunu superionizovaný vodní oceán?

Vědcům se podařilo experimentálně vytvořit podmínky, za jakých může existovat voda uvnitř obřích planet. Ukázalo se, že voda přitom přechází do kvalitativně nového "superionizovaného" skupenského stavu.

Podle současných představ existují v nitrech obřích planet extrémní podmínky - teploty zde mohou dosahovat až 1000 °C a tlak může více než 100 000krát převyšovat hodnotu atmosférického tlaku na zemském povrchu. V takovýchto podmínkách obvykle získávají materiály zvláštní vlastnosti, rozdílné od běžného stavu. Jak se ukázalo, voda není výjimkou.

17.03.2005 09:36 Veselý Jan Sluneční soustava

Saturnův měsíc Enceladus má atmosféru

Snímek Saturnova misíce Enceladus poízený sondou Cassini pi tisném piblížení 9. bezna 2005.

Sonda Cassini objevila magnetické pole, atmosféru a pravděpodobně i geologickou aktivitu na Saturnově měsíci Enceladu. Magnetometr sondy při prvním průletu okolo Enceladu 17. února 2005 ve vzdálenosti 1167 km objevil magnetické pole. Při dalším setkání sondy s měsícem (500 km) 9. března 2005 sonda předchozí objev potvrdila a navíc objevila oscilace způsobené interakcí elektricky nabitých (ionizovaných) molekul s magnetickým polem, jejichž frekvence pomohla zjistit, že jde pravděpodobně o molekuly vody.

14.03.2005 15:43 František Martinek Sluneční soustava

Další česká planetka č. 61 404 Očenášek

V srpnu 2004 jsme na těchto stránkách informovali o 55. výročí úmrtí významného a všestranného československého technika a vynálezce Ludvíka Očenáška (4. 8. 1872 - 10. 8. 1949). Patřil ke světové špičce průkopníků raketové techniky. V roce 1905 zkonstruoval hvězdicový rotační motor pro pohon letadel, a také vlastní letadlo - jednoplošník. Od roku 1928 se začal systematicky věnovat raketovému výzkumu. Dne 2. března 1930 provedl v Praze na Bílé hoře několik prvních zkušebních startů jedno- i dvoustupňových raket, které dosáhly výšky 1,5 km. Uvažoval také o vypouštění sondážních raket z letadel a o využití raket pro dopravu pošty na velké vzdálenosti.

10.03.2005 20:45 Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost tělesa při vzniku arizonského kráteru byla menší

Vědci vyřešili záhadu chybějících tavených hornin v meteorickém kráteru. Odhalili důvod, proč se ve známém meteorickém kráteru na severu Arizony vyskytuje tak málo impaktně tavených hornin. Železný meteorit, který tento kráter vytvořil před téměř 50 000 lety, měl mnohem menší rychlost, než se předpokládalo. Tento závěr přinesla zpráva H. Jay Meloshe (University of Arizona) a Garetha Collinse (Imperial College, Londýn), uveřejněná v časopisu Nature (10. března).

28.02.2005 18:46 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pojmenované krátery na povrchu měsíce Phoebe

Mezinárodní astronomickou unií (IAU) bylo pojmenováno 24 největší kráterů na Phoebe, malém, vnějším, retrográdně obíhajícím Saturnově měsíci.

Byly zveřejněny 2 fotomontáže měsíce Phoebe se jmény a umístěním všech 24 kráterů, které byly uznány týmem Cassini za dostatečně výrazné, aby dostaly vlastní pojmenování. Snímky pořídila sonda Cassini v červnu 2004.

28.02.2005 16:29 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jména pro nové Saturnovy měsíce

Sonda Cassini objevila u Saturnu 6 nových měsíců. Celkem má nyní Saturn 37 měsíců. Dva vloni objevené mezi oběžnými dráhami měsíců Mimas a Enceladus byly pojmenovány Methone a Pallene. V řecké mytologii byly Methone a Pallene dvě ze 7 krásných dcer obra Alkyonea.

26.02.2005 09:13 Michal Švanda Sluneční soustava

Přímé pozorování 3-D magnetické rekonexe v zemské magnetosféře

Předpokládá se, že magnetická rekonexe je v zemské magnetopauze nejefektivnější mechanismus umožňující průnik materiálu přicházejícího od Slunce skrz magnetický deštník. Již dříve byly pozorovány některé geometrické vlastnosti penetrujících plazmatických struktur (transientů) a prostorově ohraničených rekonexí, ale jejich principy nebyly spolehlivě vysvětleny především kvůli vysoké rychlosti magnetopauzy a protože byla k dispozici data vždy jen z jedné družice. 8. října 2004 byla v časopise Geophysical Research Letters publikována případová studie založená na vícebodovém měření získaném během mise Cluster. Vědci dostali poprvé příležitost trojrozměrně přímo pozorovat topologii magnetického pole v magnetopauze a její změny, vedoucí k rekonexi ve více místech, kterou lze vysvětlit pozorované geometrické vlastnosti.

23.02.2005 14:20 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Zamrzlé moře na Marsu

Pod povrchem Marsu v blízkosti rovníkové oblasti Elysium může ležet obrovské, zamrzlé moře vody o rozměrech 800 x 900 km a hloubce 45 m. Oznámil to evropský tým vědců. Předpokládají, že krajina byla zaplavena vodou před 5 milióny let, pak zamrzla a byla pokryta sopečným prachem. Velké zásoby vodního ledu jsou na pólech Marsu, ale pokud se potvrdí tento objev, bude to poprvé v oblasti s tak nízkou zeměpisnou šířkou.

22.02.2005 19:06 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Gigantická kosmická exploze zasáhla Zemi

Gigantická kosmická exploze v prosinci 2004 ukázala, že Zemi hrozí daleko větší nebezpečí ze samotného vesmíru než od hypotetických cizích invazí jako ve filmech "Den nezávislosti" nebo "Válka světů".

17.02.2005 18:15 Libor Lenža Sluneční soustava

Obří kráter na Titanu

Na radarových snímcích měsíce Titan pořízených radarovou aparaturou na palubě sondy Cassini byla identifikována obří kruhová struktura s venkovním průměrem přibližně 440 kilometrů. Útvar je podobný velkému kráteru nebo části kruhového bazénu za jejichž vznikem stojí dopad komety nebo planetky o velikosti desítek kilometrů. Jedná se o první impaktní útvar, který byl na radarových snímcích Titanu nalezen.

16.02.2005 17:14 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pluto slaví 75. narozeniny

Je to již 75 let, co Clyde Tombaugh (4.2.1906-17.1.1997) objevil 9. planetu sluneční soustavy. Odpoledne 18. únoru 1930 pečlivě zkoumal na Lowellově observatoři dvojici fotografických desek. Pořídil je během 2 nocí 13 palcovým (33 cm) dalekohledem Abbott Lawrence Lowell Telescope. Pak následovalo zdlouhavé hledání planety pomocí "blink komparátoru", který odhalí pohyb těles sluneční soustavy na hvězdném pozadí snímku.

16.02.2005 08:56 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem

Nedávno oznámili astronomové překvapující objev velmi velké planetky z Kuiperova pásu. Oběžná doba planetky (90377) Sedny je 12.500 let, její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce. Průměr Sedny je odhadován na 1.600 km, tj. dvě třetiny průměru Pluta. Počáteční studia, zabývající se původem Sedny, uvažovala, že mohla být vymrštěna z oblasti obřích planet daleko za oběžnou dráhou Pluta nebo snad byla zachycena v Kuiperově pásu z procházejícího hvězdného systému v blízkosti našeho Slunce.

11.02.2005 11:05 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Mimas s kráterem Herschel

Na Saturnově měsíci Mimasu je značné množství velkých kráterů, ale Herschel všechny převyšuje.

10.02.2005 21:06 Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost proudění v Titanově atmosféře

Odborníci publikovali první výsledky měření rychlosti proudění v atmosféře měsíce Titan. Díky využití globální sítě radioteleskopů mohli vědci měřit rychlost větrů, které "cloumaly" sondou Huygens při jejím sestupu atmosférou Titanu. Tento naplánovaný experiment nemohl být uskutečněn z kosmického prostoru, jak bylo původně plánováno. Příčinou byla porucha na jednom z přijímačů mateřské sondy Cassini. V blízkosti povrchu vane jen mírný vítr, jehož rychlost pomalu roste s přibývající výškou do přibližně 60 km. Pak nastává prudká změna, která může naznačovat přítomnost bouřlivé vrstvy atmosféry, tedy oblasti náhlých prudkých změn rychlosti proudění.

09.02.2005 08:36 Libor Lenža Sluneční soustava

Bouřlivý Saturn

Zatím velmi úspěšná sonda Cassini věnuje svou pozornost nejen nádherným prstencům či tajemným měsícům Saturna, ale také samotné planetě. Snímky a měření poodhalují procesy probíhající v mohutné atmosféře druhé největší planety sluneční soustavy. Složitá spleť vlnění, vírů a turbulentních pohybů uvnitř pásové struktury atmosféry Saturnu dává vědcům možnost pochopit procesy, které jsou za vznik těchto struktur odpovědné.

04.02.2005 14:50 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jak vysoký je Mount Everest?

Čínská média v loňském roce oznámila, že každoročně na jejich území mizí až 7% ledovců, včetně ledovce na Mount Everestu. Vedoucí pracovník pro výzkum ledovců Yan Tandong se domnívá, že při současném vývoji globálního oteplování zmizí do roku 2050 až 64% čínských ledovců.

02.02.2005 09:22 Pavel Koten Sluneční soustava

Charón vznikl srážkou

Nová studie ukazuje, že Plutův měsíc Charón se mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout měsíci naší Země. Podle počítačové simulace byla planeta Pluto zasažena v době před 4,5 až 4,4 miliardy let pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů.

01.02.2005 16:43 Libor Lenža Sluneční soustava

Život pod dnem oceánu

Astrobiologický institut NASA (NAI) finacoval velmi zajímavý výzkum vrtných jader získaných v rámci programu JOIDES (Joint Oceanographic´s Ocean Drilling Program) - Společný oceánografický program mořských vrtů. Výzkum ukazuje, že aktivita mikrobiálního života pod mořským dnem je mnohem rozmanitější, než se očekávalo.