Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  2002 AA29 - souputník Země

2002 AA29 - souputník Země

Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.

planetka 2002 AA29Na specifickou "spirálovitou" dráhu upozornil Paul Chodas z JPL Martina Connorse z University Athabasca v Kanadě. Martin Connorse upozornil další kolegy a následnými pozorováními a výpočty potvrdil tuto nobvyklou dráhu. Kromě zjištění, že příští rok dojde k přiblížení planetky k Zemi bylo zjištěno, že přibližně za 600 se planetka 2002 AA29 stane nestabilním satelitem Země. Země má pouze jeden přirozený satelit - Měsíc. Přibližně na padesát let se planetka 2002 AA29 stane nestabilním satelitem. Planetka se bude pohybovat v těsném okolí Země a bude se zdát, že obíhá Zemi s oběžnou dobou 1 rok. Výpočty které provedl Seppo Mikkola z Finska naznačují, že 2002 AA29 takto obíhal Zemi již v letech 550-600 n.l., ale vzhledem k velikosti objektu neexistují pozorování z této doby.

Většina planetek se nachází poměrně daleko od Země - v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Pozorujeme i blízkozemní planetky. V případě Marsu a Jupiteru známe i planetky sledující jejich dráhy. 2002 AA29 je prvním známým tělesem, které ""sleduje" Zemi. Známe planetky, které obíhají po drahách podobných zemské orbitě, ale nesledují Zemi tak těsně. Podobné planetky je těžké objevit, ale jejich význam pro výzkum meziplanetární hmoty je obrovský. Jejich dráha umožňuje připravit levnou sondu k jejich výzkumu. Ta může velmi jednoduše (a levně) dopravit nasbírané vzorky zpět na Zemi.

Zdroj: 2002 AA29




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Venuše v konjunkci

Další informace »