Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  2002 AA29 - souputník Země

2002 AA29 - souputník Země

Mezinárodní tým astronomů objevil planetku sledující Zemi na její oběžné dráze. Tato planetka se přibližně za 600 let stane nestabilním satelitem Země. V říjnovém vydání MPC žurnálu oznámili, že planetka 2002 AA29 sleduje Zemi na "spirálovité" oběžné dráze a každých 95 let se těsně přiblíží k Zemi. K příštímu přiblížení dojde 9. ledna 2003. Při tomto přiblížení bude planetka daleko za drahou Měsíce a bude detekovatelná pouze velkými astronomickými přístroji. Planetka sice obíhá Slunce na stejné dráze jako Země, ale díky společnému působení gravitačních sil Slunce a Země je Země chráněna před srážkou s touto planetkou.

planetka 2002 AA29Na specifickou "spirálovitou" dráhu upozornil Paul Chodas z JPL Martina Connorse z University Athabasca v Kanadě. Martin Connorse upozornil další kolegy a následnými pozorováními a výpočty potvrdil tuto nobvyklou dráhu. Kromě zjištění, že příští rok dojde k přiblížení planetky k Zemi bylo zjištěno, že přibližně za 600 se planetka 2002 AA29 stane nestabilním satelitem Země. Země má pouze jeden přirozený satelit - Měsíc. Přibližně na padesát let se planetka 2002 AA29 stane nestabilním satelitem. Planetka se bude pohybovat v těsném okolí Země a bude se zdát, že obíhá Zemi s oběžnou dobou 1 rok. Výpočty které provedl Seppo Mikkola z Finska naznačují, že 2002 AA29 takto obíhal Zemi již v letech 550-600 n.l., ale vzhledem k velikosti objektu neexistují pozorování z této doby.

Většina planetek se nachází poměrně daleko od Země - v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Pozorujeme i blízkozemní planetky. V případě Marsu a Jupiteru známe i planetky sledující jejich dráhy. 2002 AA29 je prvním známým tělesem, které ""sleduje" Zemi. Známe planetky, které obíhají po drahách podobných zemské orbitě, ale nesledují Zemi tak těsně. Podobné planetky je těžké objevit, ale jejich význam pro výzkum meziplanetární hmoty je obrovský. Jejich dráha umožňuje připravit levnou sondu k jejich výzkumu. Ta může velmi jednoduše (a levně) dopravit nasbírané vzorky zpět na Zemi.

Zdroj: 2002 AA29




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Maják

Z poslední noci. Tohle místo je asi kilometr a půl od hlavního města Korsiky. Tuhle noc byl navíc lehký opar a silný airglow, téměř bez struktur. Minutová expozice vycházela šíleně barevně vyblitá a nekontrastní, takže jsem nakonec udělal 5 minut expozici na každý panel, fotil jsem celkem cca hodinu a půl. Ostrůvek se jmenuje iles sanguinaires, původně jsem chtěl fotit přímo na něm, ale tohle bylo jednodušší :)

Další informace »