Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Amalthea: měsíc plný děr

Amalthea: měsíc plný děr

Blízké přiblížení sondy Galileo k Jupiterovu měsíci Amalthea ukázalo, že měsíc je je provrtán velkým množstvím děr a pravděpodobně (vzhledem k objemu) obsahuje více volného prostoru než pevných částí.

Hustota je nečekaně nízká, uvádí John D. Anderson, astronom z NASA JPL. Zdá se, že Amalthea je vlastně velká hromada sutin, která drží pohromadě. Astronomové již delší dobu předpokládali, že některé asteroidy jsou vlastně pouze shluky kamení, které drží pohromadě. Toto je první průkazné pozorování takovéhoto tělesa.

Tento malý měsíček je asi 270 kilometrů dlouhý o přibližně 130 kilometrů široký. Anderson a jeho kolegové odhadli hmotnost Amalthey podle gravitačního působení měsíce na sondu Galileo. K přiblížení na 160 kilometrů došlo 5. listopadu 2002. Objem měsíce určil Peter Thomas, Cornell University Ithaca N.Y. z dřívějších pozorování Amalthey pomocí Galilea.

Hustota Amalthey je velmi blízká hustotě vodního ledu. Přesto není měsíc z ledu. Nic v Jupiterově systému nemůže být tvořeno převážně ledem. Nepravidelný tvar Amalthey a nízká hustota svědčí o tom, že měsíc je tvořen několika částmi, které drží pohromadě díky vzájemnému gravitačním působení.

Amalthea nemá dostatečnou hmotnost k tom, aby se jednotlivé části přeskupily těsněji k sobě a vytvořily sférické těleso podobné Zemi nebo Jupiterovým velkým měsícům.

Toto zjištění podporuje teorii, že vnitřní měsíce Jupitera jsou intenzivně bombardovány jinými zlomky. Je možné, že Amalthea vznikla jako jeden kus, ale postupem času byla rozbit na jednotlivé části.

Z jednoho z modelů formování Jupiterových měsíců vyplývá, že měsíce blíže k Jupiteru jsou tvořeny hustším materiálem než vzdálenější měsíce. Model je založen na předpokladu, že mladý Jupiter produkoval slabší obdobu slunečního větru a ten odvál málo hustý materiál do větších vzdáleností, případně pryč z Jupiterova systému. V blízkosti Jupitera tak zůstal pouze hustší a těžší materiál. Čtyři největší měsíce odpovídají této teorii. Nejbližší (a také nejhustší) měsíc Io je tvořen převážně skalami a železem.

Při přiblížení k Amalthea došlo k největšímu přiblížení sondy Galileo k Jupiteru. Galileo obíhá Jupiter od 7. prosince 1995. Při přiblížení se sonda dostala do silného radiačního pásu Jupitera a tak došlo k poškození sondy a některá data nasbíraná sondou již není možné získat.

Galileo byl naveden na kolizní dráhu s Jupiterem. K dopadu na Jupiter dojde 21. srpna 2003. Sonda je sice stále řiditelná, ale dochází jí palivo.

Zdroj: www.space.com




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »