Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronautica - planetka s poř. č. 100000

Astronautica - planetka s poř. č. 100000

minorplanet_orbits.jpg
Byla pojmenována 100 000. planetka - obdržela jméno Astronautica, aby připomínala počátek kosmické éry před 50 lety.

Díky rozvoji pozorovací techniky (od vizuální až k CCD) roste velmi rychle počet objevených a očíslovaných planetek. Také počítače velmi zrychlují výpočty a zejména shromažďování a archivování objevených planetek.

Teprve planetku s přiděleným pořadovým číslem a spolehlivě určenou dráhou lze pojmenovat. Na základě návrhů to činí Komise pro jména planetek a komet Mezinárodní astronomické unie (the CSBN of the IAU). Od roku 2003 je předsedkyní Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích a pracovištěm na Kleti.

První a největší těleso v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem objevil 1. ledna 1801 italský mnich, matematik a astronom Giuzeppe Piazzi (1746 - 1826). Nejdříve (téměř půl století) byl Ceres považován za planetu, později za planetku a v srpnu 2006 na zasedání IAU v Praze byl zařazen mezi Trpasličí planety.

První 1 000 planetek se objevovalo více než 100 letech (1801-1923), 5 000 bylo známo již v roce 1991, 10 000 v roce 1999, 20 000 v roce 2001 (200 let po objevu Ceres), 50 000 v roce 2002 a 100 000 v roce 2007.

Pro tak významnou planetku hledali členové komise pojmenování více než 2 roky. Nakonec jim pomohlo 50. výročí zahájení kosmické éry lidstva (4. října 1957 - Sputnik). Symbolické je i to, že hranice kosmického prostoru se obvykle definují výškou 100 000 m nad povrchem Země.

Definitivní pojmenování publikované v Minor Planet Circular No.60731 z 26. září 2007:
(100000) Astronautica = 1982 SH1
Objevena 28. září 1982 J. Gibsonem na Palomaru.
Tato planetka je nazvána Astronautica, aby připomínala padesáté výročí začátku kosmické éry, zahájené startem první umělé družice Země 4. října 1957. Jméno je spojeno se stejně významným číslem planetky, neboť hranice kosmického prostoru je definována výškou 100 000 metrů nad povrchem Země.

Většina z objevených planetek patří mezi tělesa hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem, jsou však mezi nimi i blízkozemní planetky (NEA) i tělesa pohybující se uvnitř dráhy Země (IEO) či naopak těles Kuiperova pásu za drahou Neptunu (TNO) včetně tzv. těles rozptýleného disku (SDO).

Absolutní prvenství při objevování planetek patří americkému projektu LINEAR (Lincoln Laboratory Near Earth Asteroid Research) s 1m dalekohledem v Novém Mexiku a počítačovým centrem v Massachusetts. Mezi významná světová pracoviště patří Kleťská observatoř s moderním 1,06m dalekohledem KLENOT (KLEt' Observatory Near Earth and Other unusual objects observations Team and Telescope), určeným pro sledování blízkozemních asteroidů a dalších planetek a komet s neobvyklými drahami.

Planetkové centrum Minor Planet Center (MPC) při IAU, sídlí na Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoři (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts), shromažďuje a archivuje objevy planetek, přiděluje označení nových objevů i definitivní čísla, a hlavně se zde počítají dráhy. Ředitelem je od roku 1978 Brian G. Marsden, jeden z nejvýznamnějších odborníků na dynamiku malých těles sluneční soustavy.

Zdroj: http://cfa-www.harvard.edu a www.planetky.cz




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »