Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesky na Venuši

Blesky na Venuši

Blesky na Venuši.
Blesky na Venuši.
Na povrchu Venuše panují doslova pekelné podmínky vzhledem k vysoké teplotě a atmosférickému tlaku. Sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, přidala k těmto poznatkům první svědectví o tom, že atmosféra Venuše generuje bleskové výboje. Tento objev je jen částí vědeckých poznatků, které poskytla sonda Venus Express.

„Kromě vysokého tlaku a teploty můžeme potvrdit existenci bleskových výbojů na Venuši – snad ještě ve větší aktivitě než na Zemi,“ říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles). „Není to příliš dobré místo na dovolenou, to víme spolehlivě.“

Tento objev zařazuje Venuši do vybrané planetární společnosti. Vědci v současné době vědí pouze o třech dalších planetárních tělesech v celém vesmíru, na nichž můžeme pozorovat blesky: jedná se o Zemi, Jupitera a Saturna. Objev blesků na Venuši – právě tak jako na ostatních planetách – je mimořádně významným, protože elektrické proudy působí jako hnací síla pro různé chemické pochody a pro rozpad atmosférických molekul na fragmenty, které se pak mohou spojovat s dalšími fragmenty neočekávaným způsobem. Blesky na Venuši jsou unikátní v porovnání s obdobnými jevy na Zemi, Jupiteru či Saturnu, neboť se jedná o bleskové výboje, které nemají žádnou spojitost s vodními oblaky. Místo toho blesky na Venuši souvisejí s oblaky, obsahující kyselinu sírovou. Další budoucí kosmické sondy ke druhé planetě od Slunce budou mít za úkol svým výzkumem přispět k možnému vysvětlení elektrické aktivity v atmosféře Venuše.

Měření, potvrzující elektrické výboje, byla získána pomocí magnetometru na palubě sondy Venus Express, který vyrobila společnost Space Research Institute, Graz, Rakousko. Měření byla prováděna po dobu dvou minut na té části dráhy, kdy se sonda nacházela nejblíže povrchu planety.

Po ukončení základní části mise bude nyní sonda Venus Express pokračovat ve výzkumu Venuše při prodloužené misi po dobu více než dvou dnů na Venuši (jeden den na Venuši trvá asi 117 pozemských dnů). Mezi její další úkoly patří například pozorování infračerveného záření, produkovaného případnými lávovými proudy na povrchu Venuše. V roce 2010, kdy přilétne k Venuši japonská sonda Venus Climate Orbiter (taky označovaná jako Planet-C), vědci tak budou mít možnost porovnat výsledky, získané přístroji na obou sondách.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2018

16. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M51

M51

Další informace »