Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemní planetka 2013 MZ5 je číslo 10 000

Blízkozemní planetka 2013 MZ5 je číslo 10 000

Planetka 2013 MZ5. Autor: NEO.
Planetka 2013 MZ5.
Autor: NEO.
Už známe více než 10000 planetek a komet, které mohou proletět v blízkosti Země. Pořadové číslo 10000 patří objektu označenému předběžně jako planetka 2013 MZ5. Jeho první spatření se uskutečnilo v noci 18. června 2013 prostřednictvím dalekohledu Pan-STARRS-1, který je umístěn v nadmořské výšce více než 3 km u kráteru Haleakala na Havaji.

Devadesát osm procent všech blízkozemních objektů, stejně jako zmíněný desetitisící, bylo zachyceno v rámci výzkumných projektů podporovaných NASA. „Nalezení 10000. blízkozemní planetky je bezesporu významným milníkem,“ řekl k tomu Lindley Johnson, vedoucí programu NASA pro vyhledávání blízkozemních těles. „Ale takových těles na podobných drahách je minimálně desetinásobek a my je musíme najít dříve, než by obyvatele Země mohly ohrozit.“

Jako blízkozemní objekty (NEO´s) jsou označovány planetky a komety, jejichž dráha je může přivést blíže k Zemi než přibližně 45 milionů km. A může se jednat o velice rozdílná tělesa. Ta nejmenší mají průměry v řádu metrů a největším je planetka (1036) Ganyméd s průměrem 41 km.

Planetka (2013) MZ5 má průměr přibližně 300 metrů a její oběžnou dráhu již nyní známe natolik dobře, že není považována dlouhodobě za potenciálně riskantní.

První blízkozemní objekt byl objeven už v roce 1898. Za následujících sto let astronomové nalezli dalších asi 500. Ale pak, s příchodem projektu NASA NEO's program v roce 1998, se jejich objevy rozběhly neuvěřitelně rychleji. A s nástupem nových, ještě citlivějších a vyspělejších technologií pokračují objevy NEO´s ještě závratnější rychlostí při objevech drobnějších a drobnějších těles. Astronomové se průběžně dozvídají z jakých oblastí k nám blízkozemní objekty z naší sluneční soustavy mohou přilétat.

Z 10 000 známých objektů NEO je zhruba 10 % větších než jeden kilometr, tedy zhruba velikosti, která už by při srážce se Zemí měla za následek globální důsledky. Nicméně podle našich současných vědomostí nepředstavuje v současné chvíli žádný z těchto objektů reálnou hrozbu. Současně se zdá, že takto velkých těles už zbývá k objevení pouze několik desítek.

Převážná většina NEO´s jsou tělesa menší s tím, že se zmenšováním průměru mají v reálu stále větší zastoupení. Například se očekává, že těles s průměrem kolem velikosti fotbalového stadionu, tedy přibližně 150 m, je kolem 15 tisíc. Ale úlomků o průměru 30 m astronomové očekávají již kolem milionu. Přitom u 150m těles dnes známe dráhy přibližně 30 % z nich a jen pouhé jedno jediné procento jsme zatím odhalili z milionu těch třicetimetrových.

Při spouštění projektu hledání planetek a komet na blízkozemních drahách poskytla NASA podporu projektům LINEAR (Massachusetts Institute of Technology's Lincoln Laboratory); NEAT (Jet Propulsion Laboratory); Spacewatch, a později Catalina Sky Survey (University of Arizona) a LONEOS (Lowell Observatory). Všechny tyto týmy pak zasílají své objevy do centra pro zpracování, kterým je Minor Planet Center, kde jsou neustále aktualizovány došlé informace a tělesům jsou přidělována jednoznačná označení a počítány jejich dráhy.

Když jsem se začínal zabývat v roce 1992 výzkumem asteroidů a komet, bylo nalezení každého nového blízkozemního objektu mimořádnou událostí,“ říká Tim Spahr, současný ředitel Minor Planet Center (Smithsonian Astrophysical Observatory in Cambridge, MA, USA). „V současnosti registrujeme v průměru tři objevy NEO každý den. A každý měsíc naše centrum přijme stovky tisíc pozorování planetek, včetně těch v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem.

Během pouhých deseti let tak program hledání blízkozemních těles dosáhl prvotního cíle objevit 90 % objektů větších než 1 km. V prosinci roku 2005 dostala NASA od Kongresu další úkol, kterým je vyhledat a zkatalogizovat 90 % NEO´s s průměry nad 150 m. Až se podaří splnit i tento cíl omezí se riziko budoucí neočekávané kolize Země s nějakým nebezpečným vesmírným tělesem na pouhé jedno procento stavu před zahájením těchto výzkumů. Výsledkem je větší bezpečnost lidstva před hrozbou srážky Země a následných dopadů pro celou naši civilizaci. Pokud totiž budeme o případné kolizi vědět s dostatečným předstihem, máme již dnes technické prostředky vedoucí k odchýlení tělesa z kolizní dráhy.

V současné době je nejproduktivnějším projektem při objevování blízkozemních planetek projekt Catalina Sky Survey (University of Hawaii) využívající dalekohled Pan-STARRS a projekt LINEAR. Aktuální rychlost objevování NEO´s je přibližně 1000 objektů ročně. Brzy se tedy jistě dočkáme dalších rekordních čísel.

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »