Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Bohyně duhy bude sledovat Slunce... Vyřeší mnohaletou záhadu?

Bohyně duhy bude sledovat Slunce... Vyřeší mnohaletou záhadu?

Logo mise IRIS. Autor: NASA.
Logo mise IRIS.
Autor: NASA.
V pátek 28. června 2013 v časných ranních hodinách středoevropského letního času (v 19:27 pacifického letního času 27. června) vystartovala na oběžnou dráhu unikátní družice NASA s mystickým názvem Iris. Jméno Iris, což je zároveň zkratkou pro Interface Region Imaging Spectrograph, dostala družice po řecké bohyni duhy. Družice totiž bude na základě spektrálních analýz zkoumat ve velkém detailu procesy zejména ve sluneční chromosféře.

Duhové mraky po stratu rakety Pegasus XL. Autor: Mike OLeary.
Duhové mraky po stratu rakety Pegasus XL.
Autor: Mike OLeary.
Družice vystartovala s nosnou raketou Pegasus XL z kalifornské letecké základny ve Vandenbergu. Pozorovatelům opodál se naskytl krásný pohled nejen na samotný večerní start, ale rovněž na duhově zbarvené vrásčité obláčky vysoko v atmosféře způsobené rozptylem slunečního světla na zmrzlých krystalkách výparů při letu rakety. Pro mnohé to byl symbolický pohled, protože družice nese jméno po řecké bohyni duhy a sama družice má na své palubě výkonný spektrograf určený ke spektrální analýze vybraných oblastí sluneční atmosféry. Po startu byla družice vynesena na polární dráhu okolo Země, kde bude létat ve výšce mezi 620-670 kilometry nad zemským povrchem.

Slunce v ultrafialovém světle. Autor: NASA.
Slunce v ultrafialovém světle.
Autor: NASA.
Hlavním cílem mise je sledovat tzv. přechodové jevy vznikající někde mezi relativně chladnou sluneční chromosférou a tzv. přechodovou oblastí. Právě tyto vrstvy, viditelné v ultrafialové části spektra, skrývají mnoho otazníků týkajících se prudkých teplotních změn, které se navenek projevují extrémně zvýšenou teplotou ve sluneční koróně. Zatímco na viditelném povrchu Slunce se můžeme různými metodami změřit teplotu okolo 6000 Kelvinů, ze spektra paprskovité koróny vysoko nad zářivou fotosférou a relativně chladnou chromosférou lze vyčíst přítomnost 13x ionizovaného železa, což odpovídá teplotám okolo 1 miliónu Kelvinů. Je jisté, že za tímto mnoho let nepochopeným paradoxem stojí mísení žhavého s relativně chladnějším plazmatem v oblasti pod chromosférou, kde rovněž dochází k dynamickým jevům lokálních magnetických polí. Jak přesně tyto dynamické procesy probíhají, není takřka vůbec známo. Jejich pochopení ovšem významně přispěje k předpovídání a modelování slunečních erupcí či tzv. koronálních výronů, které bezprostředně ovlivňují i dění na Zemi.

Úplné zatmění Slunce v roce 2006. Autor: M. Druckmüller, P. Aniol.
Úplné zatmění Slunce v roce 2006.
Autor: M. Druckmüller, P. Aniol.
Růžovou sluneční chromosféru a paprskovitou korónu můžeme očima pozorovat v jednom okamžiku jen při úplném zatmění Slunce. Právě tento úkaz v minulosti dovedl astronomy k otázkám kolem horké koróny a existence přechodového regionu. Foto: Miloslav Druckmüller, Peter Aniol.

IRIS - připravovaná družice NASA k výzkumu Slunce
IRIS - připravovaná družice NASA k výzkumu Slunce
Družice Iris si na své palubě nese mimořádně citlivý spektrograf, který by měl být schopen detekovat dynamické teplotní změny v takové škále, v jaké doposud žádný jiný přístroj na Zemi i ve vesmíru. Zároveň bude ze získaných dat přímo počítat modely toku slunečního materiálu v přechodovém regionu a studovat oblasti, v nichž k oněm zatím nevysvětleným prudkým změnám dochází. Podle vědců, vedoucích projektu, je to takový sluneční mikroskop ve srovnání s jinými slunečními observatořemi. Nezabírá totiž celý sluneční disk, ale naopak jen velmi malou část povrchových a podpovrchových vrstev Slunce v doposud nevídaném rozlišení.

Převzato: Hvězdárna v Úpici, sledujte náš Facebook.

Zdroje:
[1] Oficiální stránka mise
[2] Spaceweather.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Chromosféra, Družice IRIS


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Srpek Měsíce

Další informace »