Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI - novinky od Saturna

CASSINI - novinky od Saturna

Cassini_5.jpg
Již dva dny po navedení kosmické sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu obdrželi astronomové velice zajímavé vědecké informace, které poněkud jinak než bylo doposud známo, představují nádherný systém planety Saturn.

První zajímavé informace se týkají tzv. Cassiniho dělení - velké mezery mezi prstenci A a B. Zatímco Saturnovy prstence jsou tvořeny téměř výhradně vodním ledem, nová pozorování naznačují, že v oblasti Cassiniho dělení není prázdný prostor, ale že se zde nachází poměrně velké množství částic, avšak podstatně více "špíny" než čistého ledu. Částice, nalezené v prostoru mezi prstenci, vypadají pozoruhodně podobně jako tmavý materiál, který vědci nedávno sledovali na měsíci Phoebe, kolem něhož sonda Cassini prolétla 11. 6. 2004 ve vzdálenosti pouhých 2 068 km. Tyto tmavé částice mohou potvrzovat teorii, že prstence jsou zbytky rozbitých měsíců. Prstenec F je také "kontaminován" velkým množstvím tmavého materiálu. Možným zdrojem tmavého materiálu mohou být i některé další měsíce.

Údaje z vizuálního a infračerveného mapovacího spektrometru na palubě sondy Cassini naznačují, že velikosti částic, které vytvářejí prstence, jsou uspořádány tak, že nejblíže k planetě obíhají menší částice a se zvětšující se vzdáleností od planety vzrůstá i velikost obíhajících částic.

Další přístroj na sondě Cassini detekoval poměrně velké množství kyslíku na vnějším okraji Saturnových prstenců. Vědci se snaží tuto přítomnost kyslíku nějakým způsobem vysvětlit. Jednou z možností je, že k uvolnění kyslíku došlo při srážce ledového tělesa s jinou velkou částicí hmoty. Ke srážce však muselo dojít jen krátce před průletem kosmické sondy.

Nové informace se týkají rovněž samotné planety. Rychlost větru v oblastech kolem rovníku radikálně klesá s výškou nad horní hranicí oblačnosti. Rychlost klesá na 140 m/s ve výšce 300 km v horní stratosféře. Jedná se o první měření rychlosti větru v tak vysokých výškách Saturnovy atmosféry. Více napoví také teplotní mapa, kterou bude sonda pořizovat.

titan_cloud617895.jpg
Sonda Cassini se při prvním průletu kolem největšího měsíce Titanu dne 2. července přiblížila na vzdálenost 339 000 km od jeho povrchu. Během výzkumu Saturna sonda prolétne kolem Titanu ještě minimálně 45krát, přičemž nejmenší vzdálenost od povrchu měsíce bude činit zhruba 950 km. Při prvním průletu se mj. podařilo vyfotografovat v oboru infračerveného záření rozsáhlou oblačnost kolem jižního pólu. V oblasti o průměru asi 450 km je zřetelně vidět oblačnost typu kumulus, která vystupuje do výšky přibližně 15 km. Na snímku lze rozlišit detaily o velikosti 10 km. Oblaka jsou tvořena metanem nebo uhlovodíky.

Převážná část husté atmosféry Titanu je tvořena jakousi neprůhlednou (ve vizuálním oboru) oranžovou mlhou. Na povrch měsíce lze částečně dohlédnout v oboru infračerveného záření. Byly tak zaregistrovány oblasti, které obsahují zvýšené množství uhlovodíků, jiné oblasti povrchu jsou naopak pokryty ledem. Další pozorování jistě přinesou podrobnější informace.

Zdroj: spaceflightnow.com a ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »