Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Více než rok před tím, než sonda Cassini dorazila k planetě Saturn, podařilo se jí jako první pozorovat pomocí přístroje CAPS(Cassini Plasma Spectrometer) urychlené částice mezihvězdné hmoty za drahou Jupiteru. Jde o první velký objev na základě dat z tohoto přístroje. Samotná sonda míří k Saturnu, kam má dorazit v červenci tohoto roku.

Zachycené částice jsou neutrální a běžně vyplňují prostor ve sluneční soustavě. V blízkosti Slunce jsou obvykle ionizovány a unášeny slunečním větrem, proudem nabitých částic z naší mateřské hvězdy. Pozorování těchto částic nám umožňuje lépe poznat povahu mezihvězdné hmoty, řídkého plynu a prachu nacházejícího se v prostoru mezi hvězdami.

Astronomové již v minulosti tytp částice pozorovali. Jejich první detekce ve vzdálenosti 1 AU od Slunce je datována do roku 1985, ale jejich detekce ve vzdálenosti přes 5 AU se doposud nepodařila. V těchto místech sluneční soustavy(za drahou Jupitera) je jejich přítomnost poměrně dost vzácná, ale tým projektu CAPS vylepšil programové vybavení tohoto přístroje a ten je nyní schopen tyto částice detekovat.

Během období od října 2001 do února 2003 ve vzdálenostech 6,4 až 8,2 AU nasbírala sonda celkem 2627 pozorování. Jejich analýza ukázala, že zde dochází k silnému úbytku těchto ionizovaných vodíkových částic. Vědci odhadují, že tento "mezihvězdný vodíkový stín" má na svědomí tlak záření a skutečnost, že většina z nich je ionizována. Mnoho vodíkových atomů sem ovšem nemůže proniknout, protože sou jich je většina po průletu kolem Slunce ztratí svůj neutrální charakter.

Dr. David J. McComas, hlavní výkonný ředitel SwRI Space Science and Engineering Division říká:"Pozorovat tyto částice je velmi složité, protože jich je velmi málo. Dřívejší teorie sice "něco jako" vodíkový stín zahrnovaly, ale v tomto případě jde o jeho první přímá pozorování". Na tato pozorování také není soustředěna hlavní pozornost. Mise Cassini má za úkol pozorovat planetu Saturn v infračerveném, ultrafialovém a viditelném oboru spektra a zkoumat prachové, neutrální a nabité částice v jeho okolí. Také nese na palubě pouzdro Huygens(ESA), jehož cílem je Saturnův měsíc Titan. "Jde o první z mnoha nových objevů, které nás v rámci mise Cassini čekají. Možnost získat informace poodhalující roucho heliosféry a přispět tak významnou měrou k jejímu poznání byla pro nás velkým zážitkem", dodává McComas.

SwRI se věnuje studii projektu IBEX(Interstellar Boundary Explorer), který je jedním z pěti kandidátů na dvě volná místa v programu NASA. Pokud by byů schválen, pak by byly vypuštěny dva detektory neutrálních atomů, jejichž úkolem by bylo přímě pozorování interakce mezi sluneční soustavou a mezihvězdou látkou v místě, kde dochází k jejich střetu. To je ale prozatím jenom jeden z plánů pro budoucnost.

Zdroj: saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »