Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Červnové Lyridy

Červnové Lyridy

June Lyrids - ilustrační Autor: NASA
June Lyrids - ilustrační
Autor: NASA
Meteorická činnost v červnu je velmi nízká, přesto však i v tento měsíc můžeme spatřit meteory nejen sporadické, ale také ty náležející k nějakému meteorickému roji. V červnu mohou patřit k roji s poměrně nízkou aktivitou, který nazýváme Červnové Lyridy (june Lyrids, JLY).

Tento meteorický roj je aktivní od 12. do 19. června. V maximu, které nastává 16. 6., můžeme pozorovat až 10 meteorů za hodinu. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lyry, z blízkosti hvězdy Kappa Lyrae.

Červnové Lyridy jsou zvláštní hlavně proto, že se jedná o roj tzv. outburstový. To znamená, že jeho aktivita velmi kolísá.

Historie roje

Roj objevil S. Dvorak 15. června 1966 při kempování v horách San Bernardino v Kalifornii. Jeho pozornost upoutal jasný meteor, který vylétl ze souhvězdí Lyry a pohyboval se rychle k severovýchodu. Brzo poté spatřil Dvorak další meteory. Po hodině a půl se mu podařilo zakreslit 16 meteorů, z nichž 13 vylétlo z dosud neznámého radiantu o souřadnicích (RA/DEC) 278°/+30°. Nezávisle na něm zaznamenal jen o pár hodin později F. W. Talbot v Anglii radiant vzdálený jen pár stupňů od předchozího (RA: 275,5°, DEC: +30°) a určil hodinovou frekvenci na 9 meteorů za hodinu.

O rok později, v roce 1967, rušil pozorování svit Měsíce, proto potvrzení nového roje přišlo až v roce 1968, a to opět z Kalifornie. V noci 15. 6. během jedné hodiny zaznamenal Richard Nolthenius 8 meteorů a o dva dny později jich ve stejnou hodinu viděl 7.

V roce 1969 shromáždil a analyzoval Keith B. Hindley z britské astronomické asociace data od 46 pozorovatelů (celkem 172 odpozorovaných hodin). Celkový počet červnových Lyrid byl 363. Průměrná jasnost meteorů byla druhá magnituda a stejně jako u sporadických meteorů převažovala bílá barva meteorů. Přesné procento barev bylo následující: 52 % bílá, 33 % modrá, 9 % žlutá a 6 % oranžovo-červené meteory. Pozici radiantu určil Hindley nasledující, RA: 278° (+/-2°), DEC: +35° (+/-3°). Hindley také potvrdil, že neexistují žádná pozorování před rokem 1966. Pozorování tohoto nového roje poté pokračovalo i v dalších letech, množství pozorovaných meteorů tohoto roje však nedosáhlo počtů zaznamenaných v tomto roce.

Byla také vypočítána parabolická dráha střední dráha roje, která odhalila možnou, ne však dostatečně přesvědčivou, souvislost roje s kometou Mellish (1915II). Tato kometa má mírně hyperbolickou oběžnou dráhu s výstředností 1,0002. Radarové dráhy meteorů roje získal Zdeněk Sekanina z pozorování uskutečněných v Illinois, a to v roce 1969. Ten také v roce 1976 publikoval výsledky radarového pozorování tohoto roje.

Ačkoliv pozorování pokračovala i po roce 1969, zdálo se, že aktivita roje se snížila či skoro zmizela. V roce 1971 bylo od 26 pozorovatelů z Kanady a Spojených států odpozorováno asi 215 hodin. V průběhu června, od 10. 6. do 24. 6., se neustále a nepravidelně měnila HR (hodinová frekvence). Radiant roje byl určen z 37 meteorů na pozici (RA/DEC) 278,3°/+41° díky skupince pozorovatelů, kteří pozorovali v od 1. do 17. června blízko Ottawy.

V roce 1972 opět roj ukázal, jak se aktivita roje rok od roku mění. Na základě dat od 20 pozorovatelů v termínu od 9. 6. do 22. 6. (Meteor News) bylo zjištěno, že maximální HR může být jen 2 až 3 meteory za hodinu a že velmi kolísá. O dva roky později však došlo opět k oživení roje. Tento rok jej pozoroval objevitel roje S. Dvorak čtyři noci v polovině června. Během těchto nocí zaznamenal následují průměrné hodinové frekvence (HR, nikoliv ZHR – korigované hodinové frekvence): 14./15. 6. - 2,9 met./hod., 15./16. 6. - 6,5 met./hod., 16./17. 6. - 6,2 met./hod., 17./18. 6. - 2,3 met./hod. Dále S. Dvorak v záznamu pozorování uvedl, že meteory byly rychlé a převažující barvou byla modro-zelená.

Od roku 1975 až do osmdesátých let zájem o červnové Lyridy stagnoval. Našlo se jen málo pozorovatelů, kteří se i nadále snažili každoročně tento roj pozorovat, mnozí z nich však jen v době jeho maxima. Činnost roje tedy prakticky nebyla zaznamenávána v jiné pozorovací noci mimo maximum (15. 6., případně 16. 6.).

Až v roce 1996 nastal v pozorování roje zlom, tento rok byl totiž pozorován outburst více pozorovateli. Jedním z nich byl také český amatérský astronom Miloš Weber. V průběhu měsíce června napozoroval Weber 28 meteorů za 5,7 hodin pozorovacího času ve 4 pozorovacích nocích, z nichž 11 patřilo k roji červnových Lyrid. Během těchto nocí zaznamenal následují průměrné korigované hodinové frekvence (ZHR): 10./11. 6. - 3,1 (+/-5,3) met./hod., 11./12. 6. - 4,5 (+/-4,5) met./hod., 14./15. 6. - 8,9 (+/-5,4) met./hod. Ve stejném roce ovšem pozorovali M. Langbroek, R. Lunsford a G. Zay meteorickou aktivitu roje ksi Drakonid s radiantem na pozici RA: 274° (280°) a DEC: +53° (+55°). Tito pozorovatelé poukázali na možnost kontaminace ZHR červnových Lyrid pozorovaných M. Weberem právě meteory roje ksi Drakonid s radiantem vzdáleným v deklinaci více jak 20 stupňů od polohy radiantu roje během outburstu v roce 1966 (a následujících letech).

June Lyrids Autor: IMO
June Lyrids
Autor: IMO
Výzkum tohoto roje pak zůstal na mrtvém bodě. Mateřské těleso dosud není známé. Problém je, že tento roj má heliocentrickou rychlost blízkou hyperbolickému limitu a také se doposud nepovedlo prokázat, zda outburst v roce 1966 byl způsobený stejným meteorickým rojem jako outburst v roce 1996. V současné době uvádí katalog IAU MDC pozici radiantu červnových Lyrid (RA/DEC): 280,3°/+55°, tedy blízko pozorované pozice radiantu ksi Drakonid v roce 1996. Pracovní seznam P. Jenniskense pak v kolonce „june Lyrids“ uvádí polohy radiantů (a orbitální parametry středních drah) z pozorování v letech 1940 (M. Weber a kol.) a 1966 (S. Dvorak), polohu radiantu roje z radarových pozorování Z. Sekaniny a také polohy radiantů z pozorování v roce 1996, které je uváděno jako pozorování meteorického roje ksi Drakonid. Proto je také v tomto pracovním seznamu u tohoto roje uvedeno v záhlaví „june Lyrids = ksi Draconids“. V pracovním seznamu IMO je pak pozice radiantu (viz. obrázek) uváděna v návaznosti na pozorování z outburstu v roce 1966.

Novodobé pozorování a dráhy

June Lyrids Autor: Jakub Koukal
June Lyrids
Autor: Jakub Koukal
Díky databázi drah meteoroidů EDMOND (verze 5.0) máme 11 zaznamenaných drah meteorů, které náleží k roji červnových Lyrid (přiřazeno podle katalogu IAU MDC). Z těchto drah bylo redukčními kritérii vybráno celkem 5 přesných drah pro výpočet střední dráhy proudu červnových Lyrid. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,05, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce 85,2 +/- 2,6 a poloha radiantu (RA/DEC) 281,6°/+53,6°. Průměrná rychlost červnových Lyrid byla stanovena na 32,9 +/-0,7 km/s. Roj tedy patří ke středně pomalým (z hlediska geocentrické rychlosti).


Zdroj

Meteor Showers Online
June Lyrids 1996
EDMOND (v 5.0)




O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »