Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Češi a Slováci na obloze v roce 2009

Češi a Slováci na obloze v roce 2009

Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Vyhlášení tématického zaměření soutěže Česká astrofotografie měsíce - ČAM

Rok 2009 byl organizací UNESCO vyhlášen "Mezinárodním rokem astronomie". A právě česká a slovenská, onehdy i československá astronomie a nakonec i ta habsburská Rudolfa II či lucemburská Karla IV, nebo i pradávná astronomie keltská na Závisti u Prahy a jinde, patřila vždy k astronomii vysoké úrovně. A je asi nepodstatné, zda tuto kvalitu tvořili naši astronomové doma nebo v cizině, nebo snad cizí astronomové v našich zemích. Vzpomeňme snad jen počtáře Keplera zabývajícího se v Praze pohybem Merkura, bratry Fričovy, zakládající Ondřejovskou observatoř, neúnavného Štefánika, na Lunu zahleděného Karla Anděla, Antonína Bečváře s jeho atlasy i Skalnatým Plesem, fotografy Klepeštu a Zemana, v cizině působícího Zdeňka Kopala, Miroslava Plavce a mnoho dalších. K nim se připojují astronomové současní, jejichž úspěchy završil vstup České Republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007.

Mnoho z nich se dostalo až do nebeských výšin, a to nejen těch pomyslných, ale v podobě planetky nesoucí jejich jméno se vznášejí nad našimi hlavami podle zákonů Keplerových, Newtonových i Einsteinových. Nejsou to však pouze astronomové, které na obloze najdeme. Vedle nich zde neslyšně putují u další čeští a slovenští velikáni - spisovatelé, politici, hudebníci a další. Jiná nám dobře povědomá nesou některé komety, které se čas od času objeví nad našimi hlavami, ztrácejíce drobty zasahujících Zemi žhavými sprškami v podobě meteorických rojů.

Organizátoři astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce- ČAM" vyhlašují na rok 2009 její tématické zaměření na "Čechy a Slováky na obloze". Cílem je zachytit nejen planetky, komety či krátery nesoucí slavná česko-slovenská jména, ale i objekty či jevy bezejmenné, k jejichž objevu či objasnění naši předkové či současníci výrazně přispěli. Toto vyhlášení však v žádném směru neznamená, že by se ostatním, tematicky jinak zaměřeným fotografiím, které budou do soutěže ČAM zaslány, snížily šance na získání titulu "Astrofotografie měsíce" či "Astrofotograf roku". Důvodem je pouze snaha obohatit soutěž a zviditelněním českých a slovenských osobností přispět k Mezinárodnímu roku astronomie.

Odkazy: stránky ČAM




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »