Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Češi a Slováci na obloze v roce 2009

Češi a Slováci na obloze v roce 2009

Česká astrofotografie měsíce
Česká astrofotografie měsíce
Vyhlášení tématického zaměření soutěže Česká astrofotografie měsíce - ČAM

Rok 2009 byl organizací UNESCO vyhlášen "Mezinárodním rokem astronomie". A právě česká a slovenská, onehdy i československá astronomie a nakonec i ta habsburská Rudolfa II či lucemburská Karla IV, nebo i pradávná astronomie keltská na Závisti u Prahy a jinde, patřila vždy k astronomii vysoké úrovně. A je asi nepodstatné, zda tuto kvalitu tvořili naši astronomové doma nebo v cizině, nebo snad cizí astronomové v našich zemích. Vzpomeňme snad jen počtáře Keplera zabývajícího se v Praze pohybem Merkura, bratry Fričovy, zakládající Ondřejovskou observatoř, neúnavného Štefánika, na Lunu zahleděného Karla Anděla, Antonína Bečváře s jeho atlasy i Skalnatým Plesem, fotografy Klepeštu a Zemana, v cizině působícího Zdeňka Kopala, Miroslava Plavce a mnoho dalších. K nim se připojují astronomové současní, jejichž úspěchy završil vstup České Republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007.

Mnoho z nich se dostalo až do nebeských výšin, a to nejen těch pomyslných, ale v podobě planetky nesoucí jejich jméno se vznášejí nad našimi hlavami podle zákonů Keplerových, Newtonových i Einsteinových. Nejsou to však pouze astronomové, které na obloze najdeme. Vedle nich zde neslyšně putují u další čeští a slovenští velikáni - spisovatelé, politici, hudebníci a další. Jiná nám dobře povědomá nesou některé komety, které se čas od času objeví nad našimi hlavami, ztrácejíce drobty zasahujících Zemi žhavými sprškami v podobě meteorických rojů.

Organizátoři astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce- ČAM" vyhlašují na rok 2009 její tématické zaměření na "Čechy a Slováky na obloze". Cílem je zachytit nejen planetky, komety či krátery nesoucí slavná česko-slovenská jména, ale i objekty či jevy bezejmenné, k jejichž objevu či objasnění naši předkové či současníci výrazně přispěli. Toto vyhlášení však v žádném směru neznamená, že by se ostatním, tematicky jinak zaměřeným fotografiím, které budou do soutěže ČAM zaslány, snížily šance na získání titulu "Astrofotografie měsíce" či "Astrofotograf roku". Důvodem je pouze snaha obohatit soutěž a zviditelněním českých a slovenských osobností přispět k Mezinárodnímu roku astronomie.

Odkazy: stránky ČAM




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »