Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Češi učinili unikátní pozorování

Češi učinili unikátní pozorování

Duch komety C/2015 D1 (SOHO)
Autor: Martin Mašek, Jakub Juryšek, Martin Jelínek, Jakub Černý

Českým astronomům se podařil další husarský kousek. Zachytili „ducha“ rozpadlé komety C/2015 D1 (SOHO) – nedávného hitu družice NASA a ESA. Snímek byl pořízen 27. února 2015 robotickým dalekohledem BOOTES-1A ve Španělsku. Tato kometa byla objevena před pár dny v koronografu kosmické sondy SOHO, kometa však svůj blízký průlet kolem Slunce nepřežila. Zůstal po ní jen rozptýlený oblak prachu, který je obtížně pozorovatelný, velmi nízko nad obzorem na večerní obloze.

Některé komety dokážou pro pozorovatele připravit nečekané překvapení. Jednou z takových se stala C/2015 D1 (SOHO) – další kometa, kterou objevila sonda SOHO, určena primárně na pozorování Slunce. Na tuto kometu se posléze zaměřili i čeští astronomové.

Díky kosmické sondě SOHO už několik let víme a pozorujeme, že se do velmi těsné blízkosti naší nejbližší hvězdy poměrně četně dostávají komety. Víme to díky tomu, že sonda má na své palubě tzv. koronografy. To jsou přístroje, které umožňují zakrýt jasný sluneční disk a pozorovat tak nejbližší okolí Slunce. Pomocí koronografů objevila sonda SOHO již přes dva tisíce komet. Naprostá většina komet, které SOHO pozoruje, patří do Kreuztovy skupiny komet. Tyto komety svůj blízký průlet kolem Slunce obvykle nepřežijí a jsou spatřeny pouze na snímcích kosmické sondy krátce před těsným přiblížením k naší hvězdě.

Komety na snímcích ze SOHO mohou hledat i amatérští zájemci; stačí v pravidelném intervalu prohlížet snímky, které jsou volně dostupné na internetu. Ve středu 18. února letošního roku našel W. Boonplod další z mnoha komet (konkrétně již 2875. „SOHO kometu“). Tato kometa však do žádné známé skupiny komet, které se přibližují ke Slunci, nepatřila.

Dráha této komety se zdála být poměrně příznivá pro pozemské pozorovatele, tudíž již za týden po nejbližším přiblížení komety ke Slunci (na pouhých 0,028 AU = 420 000 km) mohla být pozorovatelná ze Země, nízko nad soumrakovým obzorem. O její pozorování se pokusili i čeští astronomové. Výsledek je však překvapil.

Kometa C/2015 D1 (SOHO) v koronografu sondy SOHO Autor: SOHO, NASA/ESA.
Kometa C/2015 D1 (SOHO) v koronografu sondy SOHO
Autor: SOHO, NASA/ESA.
Večer 27. února Martin Mašek a Jakub Juryšek zaměřili na dálku španělský robotický dalekohled BOOTES-1A na pozici komety. V době pozorování byl pokročilý soumrak a kometa se nacházela jen okolo 10° nad místním horizontem. Do zpracování dat z dalekohledu BOOTES-1A se dále připojili Jakub Černý (SMPH) a Martin Jelínek (projekt BOOTES).

Na snímcích však nebyla typická kometa, ale jen oblak prachu, který zbyl po kometě. Kometa svůj blízký průlet kolem Slunce nepřežila a rozpadla se! Úvodní snímek je prvním tak detailním publikovaným na světě ukazujícím na osud komety, která byla ještě před několika dny hitem. A pořídili jej právě čeští vědci.

Oblak prachu má doutníkovitý tvar, na delší stranu měřil 32’, tudíž jeho úhlová velikost je podobná, jako je průměr Měsíce v úplňku. Jasnost oblaku je okolo 8. hvězdné velikosti, oblak je difúzní, bez žádné kondenzace. Report o pozorování vyšel v elektronickém cirkulaři Mezinárodní astronomické unie CBET 4073. Zbytek po kometě se bude nadále rozptylovat a jeho plošná jasnost nadále klesat.

Díky tomuto jedinečnému pozorování jsme se mohli dozvědět nejen něco více o životě komet, ale rovněž to ukázalo na fantastickou součinnost českých astronomů na mezinárodní úrovni. Týmu českých vědců gratulujeme a přejeme mnoho dalších takových úspěchů.

Pohyb oblaku prachu po rozpadlé kometě C/2015 D1 (SOHO). Foto: Martin Mašek, Jakub Juryšek, Martin Jelínek, Jakub Černý.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: C/2015 D1 (SOHO), SOHO komety


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »