Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Chladla Země a Mars pomaleji?

Chladla Země a Mars pomaleji?

laserlink.jpg
Vědci zjistili, že planety podobné naší Zemi (terestrické) možná zůstávají v raném období tekuté mnohem déle než vědci předpokládali – až desítky miliónů let.

Objevy ukazují, že Země a Mars chladly pomaleji než si vědci mysleli na základě známého mechanismu, který je potřebný k tomu, aby udržel nitro planet horké. Nová data pomohou odhalit ranou historii planet. Země a Mars byly pravděpodobně v raném období formování „přikryty izolační vrstvou“, která značně zpomalila chladnutí a tuhnutí obou planet. Důkazy o procesech z tohoto období jsou uchovány na Marsu, zatímco na Zemi byly „vymazány“. Proto je výzkum Mars nejlepší příležitostí k tomu, abychom lépe rozuměli i formování Země.

Vinciane Debaille (LPI - Lunar a Planetary Institute, Houston), Alan Brandon (JSC - Johnson Space Center), Qing - zhu Yin a Ben Jacobsen (UCD - University of California, Davis) zveřejnili tyto nové objevy 22. listopadu v Nature.

Vědci si myslí, že samotná tvorba kůry nemůže být odpovědna za pomalé chladnutí magmatických oceánů, které v současnosti lze pozorovat na velkých planetách. Nové důkazy z Marsu ukazují spíše na to, že původní primitivní atmosféra fungovala jako izolátor.

Pomocí hmotnostních spektrometrů v JSC a UCD Debaille a její kolegové provedli přesná měření izotopu neodymu v 9 vzácných marťanských meteoritech, nazvaných shergottites. Shergottites – skupina meteoritů z Marsu pojmenovaná po prvním identifikovaném vzorku, který 25. srpna 1865 dopadl u Shergotty (Indie). Astronomové je zkoumali proto, že jejich chemické složení je považováno za „otisk prstu“, který přináší informace o velmi rané historii Marsu.

„Tyto kousky kamene vznikly jako roztavená láva hluboko v nitru Marsu a při erupci se dostaly na povrch,“ řekl Brandon. „Nejdříve dopadly na Mars. Na Zem se dostaly jako meteority poté, co byly po dopadech jiných těles na Mars vymrštěny do vesmíru.“ Meteority z Marsu jsou obrovskou pokladnicí informací.

Kovový prvek samarium má dva radioaktivní izotopy, které se rozpadají ve známém poměru k oběma izotopům neodymu. Přesná měření množství izotopů neodymu Debaille použila jako radiometrické hodiny k odvození doby, kdy se formovaly jednotlivé meteority v marťanském nitru.

„Očekávali jsme, že byly všechny utvořeny současně,“ řekla Debaille. „Ale zjistili jsme, že shergottites vznikaly ve dvou různých časech.“ První se vytvořil 35 miliónů let po vzniku Sluneční soustavy, nejmladší asi o 75 miliónů let později.

„Nejposlednější modely pro magmatické oceány ukazují, že tuhnou až několik miliónů let, což je překvapující,“ řekl Brandon. „Musí existovat nějaký typ izolační přikrývky něco jako skalnatá kůrka nebo silná atmosféra, která udrží marťanské nitro horké.“

Zdroj: www.spaceflightnow.com




O autorovi



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »