Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co na sebe prozradila kometa Tempel 1

Co na sebe prozradila kometa Tempel 1

Tempel-1_1.jpg
Když část kosmické sondy Deep Impact (tzv. impaktor) narazila 4. 7. 2005 v rámci "sebevražedné" mise do povrchu komety Tempel 1, uvolnilo se poměrně velké množství ingrediencí, které tvořily prvotní "polévku", ze které vznikala Sluneční soustava. Astronomové provedli analýzu dat, získaných sondou Deep Impact a astronomickou družicí Spitzer Space Telescope. Některé zajímavé informace přinášíme v následujícím článku.

Především byla získána podrobná mapa povrchu jádra komety Tempel 1. Tento složený obrázek vznikl z celé řady fotografií, pořízených kamerami sondy Deep Impact. Do základní mapy byly "vloženy" detailní snímky, pořízené kamerou na impaktoru. Oblast, kde došlo k dopadu impaktoru, je tak vyfotografována s mnohem vyšším rozlišením. Poslední snímky této oblasti byly pořízeny 4 sekundy před srážkou ze vzdálenosti několika metrů. Šipky s písmeny "a" a "b" označují velké mimořádně hladké oblasti. Místo dopadu impaktoru je vyznačeno třetí velkou šipkou. Malé šipky upozorňují na stěnu, která je jasnější v důsledku přímého osvětlení Sluncem. To mj. naznačuje, že tato hladká oblast je značně vyvýšená nad ostatní členitý terén. Dvě šipky nahoře vyznačují směr ke Slunci a směr rotační osy jádra komety. Bílá značka vpravo dole představuje délku 1 km.

"Hlavním úkolem experimentu se sondou Deep Impact bylo hledání odpovědí na mnoho otázek a neprověřených teorií, týkajících se struktury a stavby kometárního jádra, jelikož jsme doposud neměli téměř žádné ověřené informace," říká Michael A´Hearn, profesor astronomie z University of Maryland, College Park. "Naše analýza dat, získaných sondou Deep Impact, odhalila velmi mnoho překvapujících informací."

Tak například jádro komety Tempel 1 má velmi porézní "načechranou" strukturu; je křehčí než čerstvá sněhová závěj. Jemný kometární prach je udržován na povrchu gravitací. Avšak přitažlivost je tak slabá, že kdybyste se nacházeli na povrchu jádra komety, stačil by nepatrný odraz a doslova byste "vystřelili" do vesmíru - zkrátka unikli byste z dosahu gravitace kometárního jádra.

Dalším překvapením pro A´Hearna a jeho spolupracovníky je přítomnost objevených kráterů na povrchu jádra komety. U předcházejících dvou komet, jejichž jádra byla zblízka zkoumána, nebyla přítomnost kráterů zaregistrována. "Jádro komety Tempel 1 je pokryto různorodým reliéfem od velmi hladkých oblastí až po terény, zbrázděné mnoha krátery různých velikostí," doplňuje A´Hearn. "Je jasné, že se jedná o impaktní krátery. Problém spočívá v tom, že neznáme mechanismus, díky němuž by se některé komety srážely s menšími objekty a jiné nikoliv," dodává A´Hearn.

Podle A´Hearna je jedním z mnoha zajímavých objevů obrovské množství molekul uhlíku, detekovaných na základě spektrální analýzy vyvrženého materiálu po srážce s impaktorem. Tento objev naznačuje, že komety obsahují značné množství organického materiálu, který mohly zanést na Zemi v rané historii naší planety, kdy docházelo k četným srážkám s kometami a planetkami.

Další objev se týká vnitřních oblastí kometárního jádra, které jsou mimořádně dobře chráněny před slunečním zářením, dopadajícím na jeho povrch. Data ze sondy Deep Impact naznačují, že jádro komety je velice porézní. Tato vlastnost dovoluje částečné zahřátí povrchu kometárního jádra, ale jeho nitro zůstává studené. Led a další materiál pod povrchem jádra může být starodávnou stavební hmotou, která neprodělala žádné změny od vzniku Sluneční soustavy, jak se domnívá mnoho astronomů.

"Infračervený spektrometr nám poskytl první teplotní mapu komety, umožňující změřit tepelnou setrvačnost povrchu jádra a schopnost vedení tepla do nitra komety," říká Olivier Groussin (University of Maryland), člen týmu, který zhotovil teplotní mapu komety Tempel 1.

Při pozorování srážky impaktoru s kometou získali astronomové v pořizovaných spektrech emisní čáry vody, vypařené v důsledku tepla uvolněného při impaktu, o několik sekund je následovaly absorpční čáry krystalků ledu, vyvržených z povrchu, které nestačily roztát či se vypařit.

"V několika sekundách rychle se pohybující horký oblak vyvrženého materiálu, obsahující vodní páru, unikl ze zorného pole spektrometru a my jsme náhle uviděli (spektroskopicky) jámu, vyhloubenou v podpovrchové vrstvě ledu a prachu," říká Jessica Sunshine (Science Applications International Corporation, Chantilly). "Byly to nejdramatičtější spektrální změny, jaké jsem kdy viděla."

Tyto informace však nepřinesly mnoho radosti týmu evropských vědců, pracujících na projektu kosmické sondy Rosetta ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko (start 2. 3. 2004). Přistávací modul sondy s názvem Philae o hmotnosti 100 kg má za úkol v listopadu 2014 přistát na povrchu jádra cílové komety. Objevily se dohady, zda se přistávací modul dostatečně pevně fixuje k povrchu komety a neunikne do okolního prostoru. Avšak Bernard Foing (ESA) prohlásil, že tým konstruktérů zvažoval při vývoji sondy všechny možné alternativy a že je přesvědčen o úspěchu mise.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »