Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co nového na Titanu?

Co nového na Titanu?

PIA06441_Titan.jpg
V současné době se americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) připravuje na další průlet v těsné blízkosti největšího Saturnova měsíce Titan. Sonda prolétne 15. 1. 2006 rychlostí 5,8 km/s ve vzdálenosti 2043 km nad povrchem měsíce. V činnosti bude mj. radar sondy, pomocí něhož chtějí astronomové získat důkazy výskytu říčních koryt, možná i jezer a pobřežních linií, případně sopek a množství písečných dun.

Předcházející průlety kolem měsíce Titan, při nichž byl prováděn rovněž výzkum pomocí radaru, se uskutečnily 26. 10. 2004, 15. 2. 2005, 7. 9. 2005 a 28. 10. 2005. V roce 2006 se uskuteční celkem 13 těsných průletů, některé z nich ve vzdálenosti pouhých 950 km.

Pomocí radaru na sondě Cassini byla již dříve zkoumána některá místa na povrchu měsíce Titan. Na připojeném obrázku je trojrozměrný pohled na část povrchu Titanu poblíž místa přistání evropského modulu Huygens, který byl součástí sondy Cassini a který přistál na Titanu 15. 1. 2005. Plastická mapa zachycuje část rozhraní mezi světlými a tmavými oblastmi na Titanu - mezi světlými "vysočinami" a tmavými "nížinami". Obrázek poskytuje stereoskopický pohled s rozlišením přibližně 15 m/pixel.

Na trojrozměrném obrázku ve falešných barvách jsou nejnižší oblasti znázorněny modře a nejvyšší místa červeně. Maximální výškový rozdíl činí asi 150 m a celá oblast má rozměry zhruba 1 x 3 km. Tmavá údolí představují odvodňovací kanály ve světlejším vyvýšeném terénu. Svahy jednotlivých údolí klesají pod úhlem přibližně 30°.

Vložená dvojice černobílých obrázků v pravém dolním rohu byla pořízena přístrojem Descent Imager/Spectral Radiometer (DISR) na modulu Huygens. Levý obrázek s vyšším rozlišením byl pořízen z výšky 14,8 km, obrázek vpravo s nižším rozlišením z výšky 6,7 km nad povrchem měsíce Titan.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a saturn.jpl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »