Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Curiosity se na Marsu připravuje k vrtání vzorků z kamenů
Vít Straka Vytisknout článek

Curiosity se na Marsu připravuje k vrtání vzorků z kamenů

Vrták napozicovaný k testu 27. ledna 2013 Autor: NASA
Vrták napozicovaný k testu 27. ledna 2013
Autor: NASA
Dnes slavíme takové menší výročí: dle kalendáře je to přesně půl roku, co se díky raketovému „batohu“ na povrch Marsu po 8měsíční cestě ze Země snesl americký rover Curiosity, dosud největší a nejmodernější laboratoř vysazená na Rudé planetě, aby pátrala po její minulosti. V současnosti ve výbavě Curiosity zůstává poslední instrument dosud nevyužitý k bádání: vrták na kameny. Jeho premiéra se ale kvapem blíží.

Curiosity momentálně odkrývá taje oblasti nazvané pracovníky NASA „Yellowknife Bay“ (přeložme: Zátoka žlutého nože), což je plytká prohloubenina asi 60 centimetrů hluboká, ležící cca půl kilometru od místa, kde vozítko před půl rokem dosedlo (zmiňme ještě, že od přistání 6. srpna 2012 má již Curiosity na svém tachometru přes 700 ujetých metrů). Zátoka žlutého nože, první cíl Curiosity, zaujala vědce odlišným typem terénu, vypozorovaným sondami z oběžné dráhy Marsu.

„Navedly nás tam nějaké signály z orbitálního pozorování, ale co jsme našli, když tam Curiosity dorazil, bylo veliké překvapení,“ řekl John Grotzinger, vedoucí vědec mise Curiosity. „Ta oblast měla v minulosti úplně jiný typ vlhkého prostředí než dávné řečiště, kde jsme přistáli, možná dokonce více různých typů mokrého prostředí.“

Obrázek mapuje dosavadní putování Curiosity z místa přistání (Bradbury) do oblasti Yellowknife Bay Autor: NASA
Obrázek mapuje dosavadní putování Curiosity z místa přistání (Bradbury) do oblasti Yellowknife Bay
Autor: NASA
Rover nyní „parkuje“ u kamenné formace pokřtěné „John Klein“ podle nedávno zesnulého manažera mise. Je to plochá kamenná „deska“ obsahující žíly světlého materiálu ze síranu vápenatého jako třeba sádru. Dle vědců je na Zemi potřeba k vytvoření takových žil voda cirkulující trhlinami v kameni.

Pomalými, ale jistými kroky se vědci a technici, ovládající rover z Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, propracovávají k velké premiéře: poprvé v historii použije rover na Marsu vrták k odebírání a analyzování vzorků z interiéru kamenů. Curiosity, stojící u malé kamenné plošiny John Klein, nyní prochází sérií testů jednotlivých funkcí instrumentů pro vrtání.

Vrták Curiosity, schopný získat vzorky z až pěticentimetrové hloubky pod povrchem kamenů, dokáže vyvrtat do tvrdé horniny díru o průměru 1,6 cm. Odvrtané vzorky horniny budou poté distribuovány do minilaboratorních přístrojů roveru, které analyzují jejich chemické a minerální složení. Vrták, nainstalovaný na konci robotické paže vozítka, je navržený ke dvěma druhům kutání do kamene: klasické vrtání pomocí rotace a příklepy do kamene. Kdyby náhodou vrták uvízl v kameni, žádný problém, robotická paže ho může pustit a vzít si jeden ze dvou náhradních vrtáků z přední strany roveru.

Rýha v hornině vytvořená při testu příklepu vrtáku 2. února 2013 Autor: NASA
Rýha v hornině vytvořená při testu příklepu vrtáku 2. února 2013
Autor: NASA
Od konce ledna technici v praxi zkoumají, jak bude celý rover reagovat na průběh vrtání v prostředí Marsu. Nejdříve poslali roveru příkazy, aby vrtákem zatlačil na čtyři místa na jednom z kamenů Johna Kleina, čímž kontrolovali, zda množství aplikované síly odpovídá jejich předpokladům. V sobotu 2. února technici zase aktivovali vrták pro test jeho schopností bez rotace dloubat do kamene. Výsledkem byla rýha v hornině o délce skoro 20 centimetrů.

Dalším krokem bude rotační vrtání do kamene dostatečně dlouhé na vytvoření kruhu kamenného prachu kolem vrtáku, technici budou zvědaví, zda si Curiosity poradí s přemístěním této drtě do svých vědeckých přístrojů.

„Poměrně energické interakce mezi výbavou pro vrtání a marťanskými kameny nemůžeme kontrolovat,“ říká Richard Cook, manažer mise Curiosity. „Nebudeme překvapení, když poprvé některé kroky procesu nepůjdou podle plánu.
„Vrtání do kamene za účelem získání vzorků bude nejnáročnější úkol mise od přistání. Na Marsu to ještě nikdo nedělal,“ dodává Cook.

Hlavním cílem při plánovaných dvou pozemských letech práce na Marsu je pro Curiosity 5 kilometrů vysoká hora Aeolis Mons, nacházející se v kráteru Gale, pozůstatku dávné srážky Marsu s velkým tělesem, ve kterém Curiosity před půlrokem přistál. Studium Aeolis Mons sondami z oběžné dráhy Marsu naznačují, že její úpatí může obsahovat jíl, který by byl dalším vodítkem k pochopení dávné historie Marsu, kdy byla tato zmrzlá poušť dle všeho teplejší a tekla po ní spousta vody.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Curiosity, Mars


26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC z Paličníku

Noc pod širákem přímo na vyhlídce Paličník stála za to. NLC jsem s hrnkem červeného vína pozoroval téměř hodinu:))

Další informace »