Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Desátá planeta znovu na scéně?

Desátá planeta znovu na scéně?

Část oblohy v oboru infračerveného záření
Část oblohy v oboru infračerveného záření
V listopadu 2010 byl v časopise Icarus publikován článek, jehož autoři - astrofyzikové John Matese a Daniel Whitmire - v něm předpokládají existenci průvodce našeho Slunce většího než Jupiter, který by se měl nacházet v oblasti Oortova oblaku, v dalekém skladišti malých ledových těles na okraji Sluneční soustavy. Pro pojmenování této hypotetické planety použili autoři článku název Tyche. Ve své teoretické práci tvrdí, že důkazy existence této planety by mohla poskytnout družice s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer).

WISE je družicí NASA, která byla vypuštěna v prosinci 2009 a jejímž úkolem je prozkoumat celou oblohu ve čtyřech pásmech infračerveného záření (3,4; 4,6; 12 a 22 μm). Pořídila již více než 2,7 miliónu fotografií vesmírných objektů od vzdálených galaxií až po asteroidy a komety relativně blízko naší Země. Nedávno družice WISE dokončila prodlouženou misi, dovolující realizovat průzkum pásu planetek a druhé kompletní naskenování nejvzdálenějších vesmírných objektů ve dvou pásmech infračerveného záření. Družice již objevila velké množství doposud neznámých objektů včetně mimořádně chladných hvězd neboli hnědých trpaslíků, 20 komet, 134 blízkozemních objektů (NEO) a více než 33 000 planetek v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem.

Po dosavadním úspěšném průzkumu byla v polovině února 2011 družice uvedena do hibernovaného stavu. Analýza dat průběžně pokračuje. Předběžné publikování výsledků dat za prvních 14 týdnů je plánováno na duben 2011 a finální zpráva o výsledcích pozorování je plánována na březen 2012.

Odpovědi na nejčastěji kladené otázky:

Kdy mohou data z družice WISE potvrdit nebo vyloučit existenci hypotetické planety Tyche?

Část oblohy v oboru infračerveného záření
Část oblohy v oboru infračerveného záření
Je příliš brzy na to, abychom věděli, zda data z družice WISE potvrdí nebo vyloučí přítomnost velkého objektu v oblasti Oortova mračna. Analýzy, které budou probíhat během příštích dvou let, budou nutné ke zjištění, zda WISE je skutečně schopná zaregistrovat takovéto těleso či nikoliv. Data za prvních 14 týdnů pozorování budou uvolněna v dubnu 2011 a není pravděpodobné, že budou dostačující. Kompletní průzkum, naplánovaný do března 2012, by měl umožnit mnohem lepší proniknutí do podstaty problému.

Je jisté, že WISE by mohla pozorovat takové planety, pokud existují?

Je to pravděpodobné, avšak není to hotová věc, že družice WISE může potvrdit či vyvrátit existenci planety Tyche. Protože WISE prozkoumala celou oblohu jednou, následně prohlédla celou oblohu kompletně znovu o 6 měsíců později ve dvou oblastech infračerveného záření, mohla by zaregistrovat změny v polohách velkých planetárních těles v Oortově oblaku. Dvě vlnové délky infračerveného záření byly použity při druhém průzkumu oblohy vzhledem k zaměření na identifikaci velmi malých studených hvězd (nebo hnědých trpaslíků), které jsou velmi podobné planetám větším než Jupiter, jimž by se mohla podobat hypotetická planeta Tyche.

Pokud Tyche existuje, proč trvá tak dlouho nalezení další planety ve Sluneční soustavě?

Část oblohy v oboru infračerveného záření
Část oblohy v oboru infračerveného záření
Tyche bude příliš studená a bude zářit velmi slabě, než aby mohla být spatřena dalekohledem při pozorování v oboru viditelného světla. Citlivější kosmické dalekohledy, pracující v oboru infračerveného záření, mohou "poskládat" nepatrnou záři takovýchto objektů, pokud se "dívají" tím správným směrem. WISE je citlivý kosmický dalekohled, který se dívá do všech směrů.

Proč je tato hypotetická planeta přezdívána "Tyche" a proč bylo vybráno řecké jméno, když jména ostatních planet jsou odvozena z římské mytologie?

V 80. letech minulého století se hovořilo o jiném průvodci Slunce. Objekt, pojmenovaný po řecké bohyni Nemesis byl navrhován k vysvětlení periodických období velkého vymírání na Zemi. Nemesis měla obíhat kolem Slunce po velmi protáhlé eliptické dráze, "vyrušovat ze spánku" komety v oblasti Oortova oblaku přibližně každých 26 miliónů roků a posílat spršky těchto komet do vnitřních oblastí Sluneční soustavy. Některé z těchto komet se měly srazit se Zemí, což mohlo mít katastrofální důsledky pro život. Nedávné vědecké analýzy však již nepodporují představu, že velká vyhynutí organismů na Zemi nastávala v pravidelně se opakujících intervalech. A tudíž hypotetická Nemesis již není potřebná. Avšak je zde stále ještě možnost, že Slunce může mít vzdáleného, doposud nespatřeného průvodce na téměř kruhové oběžné dráze s dobou oběhu několika miliónů roků - který nemusí způsobovat devastační efekty na pozemském životě. K odlišení tohoto objektu od zlomyslné Nemesis použili astronomové jméno její laskavé sestry z řecké mytologie - Tyche.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »