Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dlouhoprstá banditka jménem PanSTARRS

Dlouhoprstá banditka jménem PanSTARRS

Antichvost komety PanSTARRS. Autor: Joseph Brimacombe.
Antichvost komety PanSTARRS.
Autor: Joseph Brimacombe.
Už je to nějaký čas, kdy ve své prchavé slávě zazářila letošní vlasatice C/2011 L4 PanSTARRS. Věnovali jsme jí přemíru pozornosti, kochali se jejím ohonem za soumraku a dokonce si ji i párkrát vyfotografovali. Kometa se záhy v od dubna vytratila z dohledu pouhých očí, bez malého dalekohledu se k jejímu sledování neobejdeme. Přesto - co nám jako banditka ukradla při všech slibech o možné pořádné kometě, to nám teď vrací neustále pozoruhodným univerzem jejích ohonů. Jako dlouhoprstá banditka dosahuje rekordu, který patrně nebude dlouho překonán. I když jen na fotografii...

Ohony komety PanSTARRS. Autor: Michael Jäger.
Ohony komety PanSTARRS.
Autor: Michael Jäger.
Ohony komety PanSTARRS byly mimořádně sledovanou show už v průběhu jejího průletu přísluním. Výrazná produkce prachových částic z komety učinila typickou vlasatici, která i za soumraku na české obloze - když jste ji teda našli - měla co do sebe. Malé bodové jadérko obklopovala mlhavá obálka plošně se natahující směrem od obzoru nahoru a zkušenější fotografové na vhodných místech světa zachytili "prsty" diferenciálního prachového ohonu (ohon se prostě rozděloval podle hmotnosti uvolňovaných částic - proudy těch hmotnějších se více zakřivovaly ke Slunci). Neobvyklý byl i výstřelkový sodíkový ohon, oproti tomu typicky iontový téměř chyběl. Kometa si prostě za svou hlavou roztáhla překrásný vějíř.

Ty časy pominuly, vlasatice zeslábla a její sláva povadla. I přesto, že byla třetí nejjasnější kometou na severní obloze od roku 1996 (což nešlo moc ocenit kvůli její nevhodné viditelnosti za jasného soumraku), zazářila poměrně krátce a mnohé ani moc netěšilo, že se pěkně přesunula k severnímu nebeskému pólu. Právě tam se teď nachází - je vidět po celou noc a jen před několika dny minula Polárku o necelých 5°. Pomalu se plíží nevýrazným souhvězdím Malého medvěda (víc známého jako Malý vůz) a slábne. Současně se její jasnost pohybuje okolo 9. magnitudy, za dobrých pozorovacích podmínek je vidět větším binokulárem.

Dost však té ponuré nostalgie, pojďme ke zmiňovanému rekordu. Jak se Země na své dráze pomalu přiblížila k rovině dráhy komety, naskytl se všem nadšencům vskutku neobvyklý pohled. Se Sluncem v předu (pod obzorem) se ohon komety vkusně rozdělil takřka na dva protichůdné. Zatímco slabší z nich se stále pevně držel zásady "vždy od Slunce", jasnější prst prachového ohonu se naopak natáhl přímo do směru Slunce. A z komety se rázem stala atypická mlhavá jehlice na obloze.

Princip antichvostu. Autor: Borja Tosar.
Princip antichvostu.
Autor: Borja Tosar.
Tento tzv. protichvost není nic zcela vzácného - když se Země vůči kometě dobře postaví, tak se zakřivený ohon prostě zorientuje ke Slunci. Podobně jako ručičky na hodinách se pak oba ohony natáčí zase pomalu k sobě. Názorně vznik protichvostu ukazuje přiložený snímek podobné komety z roku 2009, komety Lulin. Co je ovšem nadmíru vzácné, je délka protihonu. Na snímcích dosahuje úctyhodných 7° (asi 14 mesíčních úplňků nasázených vedle sebe), což je největší délka pozorovaného protiohonu od roku 1957. Tehdy na obloze zazářila ještě výraznější kometa C/1956 R1 Arend-Roland.

Protiohon komety PanSTARRS. Autor: Pete Lawrence.
Protiohon komety PanSTARRS.
Autor: Pete Lawrence.
Pokud si chcete ohon vychutnat, doporučujeme právě v první pěkné dny v následujícím týdnu někam vyrazit - daleko za města a nejlépe do hor. Kometa svůj "dlouhoprstý" ohon bude už pomalu zkracovat a sama nadále slábnout, ale už v tuto chvíli v zásadě v první půli noci vůbec neruší Měsíc a i přes nešvary s přicházejícím obdobím bez tmavých astronomických nocí (Slunce neklesne pod obzor níž jak 18°) může být pozorování protichvostu důstojným rozloučením se s letošní první vlasaticí. Ano, ta možná citelná špetka optimismu v předchozí větě má svůj důvod - letošní podzim by stále ještě měl podle současného mínění být okénkem pro spatření komety ISON s přídomkem "stoletá". Jak to s ní doopravdy dopadne, si nikdo netroufá říct, ale těší se na ní velký zástup lidí...

Převzato: Hvězdárna v Úpici.

Doporučujeme:
[1] Astronomický snímek dne 18. května 2013
[2] Astronomický snímek dne 26. května 2013
[3] Komety 2013 na Astro.cz
[4] Galerie komety PanSTARRS na Astro.cz
[5] Světová galerie na Spaceweather.com




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa PanSTARRS


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »