Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dočkáme se nového meteorického roje?

Dočkáme se nového meteorického roje?

Kometa 209P/LINEAR 14. 4. 2014, 2m Liverpool Telescope Autor: E. Guido, N. Howes, M. Nicolini, B. Mueller, N. Samarasinha
Kometa 209P/LINEAR 14. 4. 2014, 2m Liverpool Telescope
Autor: E. Guido, N. Howes, M. Nicolini, B. Mueller, N. Samarasinha
Překvapení komety 209P/Linear

Objekt označovaný astronomy jako 209P/LINEAR je periodickou kometou objevenou 3. února 2004 v rámci programu Lincoln Near-Earth Asteroid Research (LINEAR), na snímcích pořízených pomocí reflektoru o průměru zrcadla 1 metr. Výše uvedené trvalé číslo vlasatice dostala 12. prosince 2008 poté, co byla přesně stanovena její dráha ve sluneční soustavě. Kometa projde poměrně blízko Země, ale nebude zřejmě příliš jasná. Přesto má pro nás možná přichystáno ještě jedno překvapení - silnou meteorickou spršku.

Nejbližší průchod perihelem (přísluním) je spočten pro kometu 209P/LINEAR na 6. května 2014. O více než tři týdny později, 29. května 2014, kometa projde v nejmenší vzdálenosti od Země. I v tom čase bude tělesa od sebe dělit plných 8,29 milionu km a zjasnění komety nelze očekávat nad 11 mag.

Radiant možného roje Camelopardalid 2014. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Radiant možného roje Camelopardalid 2014. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Podle propočtů, které provedli známí odborníci na předpovídání aktivity meteorických rojů Esko Lyytinen a Peter Jenniskens, není vyloučeno, že se Země setká s částečkami komety vyvrženými z jejího jádra. Radiant roje by se měl nacházet v souhvězdí Žirafy a to v období kolem 23./24. května 2014. Mohlo by se jednat o skutečně silnou spršku, když odhady mluví o 100, ale také až 400 meteorech za hodinu.

Předpověď výskytu částic komety 209P poblíž dráhy Země v roce 2014 Autor: IMCCE 2013
Předpověď výskytu částic komety 209P poblíž dráhy Země v roce 2014
Autor: IMCCE 2013
A tento předpoklad navíc nezávisle potvrzují i další odborníci. Skupina astronomů z University of Western Ontario, kterou vedou Quanzhi Ye a Paul A. Wiegert uvádí, že podle výpočtu vycházejícího z dráhy stanovené při průchodu vlasatice perihelem v letech 2008 a 2009 můžeme 24. května 2014 očekávat až 200 meteorů za hodinu, přičemž by proud měly tvořit převážně velké úlomky.

Do třetice ještě jeden názor, tentokrát ruského experta na sledování meteorů Michaila Maslova. I on věří, že v květnu 2014 se dočkáme nového meteorického roje, který bude produkovat ve svém maximu 100 až 400 meteorů za hodinu. Částice budou pocházet z průchodů komety přísluním v letech 1898 až 1919, ale není vyloučeno, že i ještě podstatně starších oběhů. Čas maximálního přiblížení proudu k Zemi spočetl na 7:21 UT 24. května 2014 a radiant by se měl nacházet na souřadnicích RA=122,8° (8h 11m), Dec=79,0°. Tedy v již zmíněném souhvězdí Žirafy (blízko ocasu Draka).

Země v předpovězené době maxima roje komety 209P Autor: Michail Maslov
Země v předpovězené době maxima roje komety 209P
Autor: Michail Maslov
Bohužel tento výsledek nevěští pro pozorovatele v České republice nic příznivého. Z připojeného obrázku je patrné, že Evropa v čase maxima bude na denní straně zeměkoule. Dobrou zprávou na druhou stranu je, že radiant, který je samozřejmě cirkumpolární, bude v úterý po ránu ve výšce 44° nad severo-severovýchodním obzorem (A=13°). Je asi až příliš optimistické očekávat bolidy s dostatečnou jasností, aby byly viditelné i na denní obloze, ale radarová sledování mohou přinést velice zajímavé výsledky.

Na závěr lze konstatovat, že se sice během posledních dvou desetiletí nebeská dynamika dostala na úroveň, kdy lze velmi dobře předpovídat, kdy dojde k maximům aktivity meteorických rojů. Počítačové modely mohou sledovat, jak je prach z jádra katapultován v blízkosti každého průchodu přísluním a jak je v průběhu času distribuován do jednotlivých pramenů. Právě takové výpočty nás nyní ujišťují o úkazu, který nás čeká 24. května 2014. Není však nikde s jistotou dáno, že maximum nastane právě v udávaném čase. Jak správně upozorňují Quanzhi Ye a Paul A. Wiegert, přesné načasování a úroveň aktivity je obtížné odhadnout, vzhledem k omezeným fyzickým pozorováním této konkrétní komety, jejíž pozůstatky se až do nynější doby nikdy nestřetly se Zemí a nedaly nám tím pádem možnost prakticky zkoumat její aktivitu. Je však zřejmé, že 24. května bychom měli zažít nejdramatičtější událost související s "padajícími hvězdami" za ve více než deset let.

Bude-li proto pozorování oblohy v noci z 23. na 24. 5. 2014 přát počasí, nepromarněte tuto šanci. Jakákoli získaná data astronomům mohou poskytnout přímé informace o dynamické historii komety 209P/LINEAR, která jinak možná zůstanou nenávratně ztracena.

Převzato z Astronomických informací Hvězdárny v Rokycanech.

Doporučené odkazy:

[1] 209P-ids 2014: prediction of activity (anglicky)
[2] Comet 209P/LINEAR & its Meteor Shower (anglicky)




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »