Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dramatické změny na povrchu Pluta

Dramatické změny na povrchu Pluta

Pluto na snímku z HST
Pluto na snímku z HST
NASA publikovala doposud nejdetailnější sadu fotografií vzdálené trpasličí planety Pluto, jaká kdy byla vůbec pořízena. Snímky získané pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST ukazují "strakatý" ledový objekt, na němž probíhají sezónní změny povrchu co do barvy a jasnosti. Pluto se stalo výrazně červenější, přičemž jeho severní polokoule je podstatně světlejší. Tyto změny jsou patrně důsledkem sublimace povrchového ledu na Sluncem osvětlené polokouli. Mezitím oblast kolem opačného pólu zamrzá. Dramatické změny patrně začaly v období 2000 - 2002.

Snímky z HST zůstanou naším nejlepším pohledem na Pluta až do té doby, než jej sonda New Horizons (NASA) bude studovat během těsného průletu. Snímky z HST jsou rovněž neocenitelné pro výběr nejzajímavějšího místa, které bude sonda New Horizons studovat a nad kterým prolétne v červenci 2015.

Pluto je mezi veřejností jedním z velmi známých planetárních objektů. Je však rovněž velmi obtížné pořídit jeho detailní portrét, protože se jedná o malé těleso, které je velmi daleko. HST rozlišil na povrchu Pluta útvary o průměru několika stovek km, které jsou příliš hrubé pro geologické porozumění stavbě povrchu. Avšak při rozlišení povrchových barev a jasnosti odhalil HST vzhled rozmanitého světa s bílými, tmavě oranžovými a uhlově černými oblastmi povrchu. Celkové zbarvení je pravděpodobně důsledkem působení ultrafialového záření vzdáleného Slunce, které rozbíjí metan (v podobě ledu) na povrchu Pluta, přičemž zde zůstávají tmavé a uhlově červené skvrny.

Když astronomové porovnali první snímky, pořízené v roce 1994 s novými fotografiemi z období let 2000 - 2002, získali důkazy, že severní polární region se stal mnohem světlejší, zatímco jižní polokoule je naopak výrazně tmavší. Tyto změny naznačují na přítomnost velmi složitých procesů, ovlivňujících viditelný povrch Pluta.

Obrázky z HST dokazují, že Pluto zkrátka není jen koule z horniny a ledu, ale dynamický svět, který je vystavován dramatickým atmosférickým změnám. Ty jsou řízeny sezónními variacemi v důsledku oběhu Pluta po eliptické dráze kolem Slunce s periodou 248 roků a sklonem jeho rotační osy. Díky tomu jsou sezónní změny velmi asymetrické. Jaro se mění na severní polokouli velmi rychle na polární léto, protože se Pluto pohybuje rychleji, když se nachází nejblíže ke Slunci.

Pozemní pozorování, realizovaná v letech 1988 a 2002 ukazují, že hmotnost atmosféry se za toto období zdvojnásobila. To může být způsobeno vypařováním a sublimací dusíkového ledu.

Série snímků Pluta, pořízená kamerou na palubě HST
Série snímků Pluta, pořízená kamerou na palubě HST
Fotografie, které pořídila kamera ACS (Advanced Camera for Surveys), jsou neocenitelné pro účely plánování parametrů průletu sondy New Horizons kolem Pluta v roce 2015. Sonda prolétne kolem trpasličí planety tak rychle, že s vysokým rozlišením vyfotografuje pouze jednu polokouli. Na snímcích z HST je nápadná zejména jasná skvrna, pravděpodobně bohatá na zmrzlý oxid uhelnatý. To je hlavní cíl pro sondu New Horizons. Sonda bude mít prvotřídní výhled na rozhraní mezi tímto jasným útvarem a okolním regionem, pokrytým mimořádně tmavým povrchovým materiálem.

"Fotografie z HST také pomohou vědcům přesněji vypočítat expoziční časy každého snímku Pluta, což je důležité pro získání fotografií s co nejlepším rozlišením," říká Marc Buie (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Protože nebude žádná šance pro opakování záběru, přesné modely povrchu Pluta jsou nevyhnutelné pro získání fotografií, které nebudou ani podexponované, ani přeexponované.

Výsledky pozorování z HST se objeví v březnu 2010 v časopise Astronomical Journal. Členy výzkumného týmu jsou dále William Grundy (Lowell Observatory in Flagstaff, Arizona) a Eliot Young, Leslie Young a Alan Stern (Southwest Research Institute in Boulder, Colorado).

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »