Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Jupiter_OvalBA.jpg
Astronomové amatéři i profesionální astronomové znají odedávna Jupitera jako planetu s jednou Velkou rudou skvrnou a proměnným počtem malých bílých oválných skvrn. Dnes už je všechno jinak. Jupiter již nevypadá jako kyklop s jedním krvavým okem. Amatérský astronom Christopher Go z Filipín zachytil na fotografii Jupitera důvěrně známou Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot - GRS) společně s menší skvrnou, která se teprve v poslední době zbarvila do červena.

Malá skvrna, nahlížející z Jupiterovy turbulentní atmosféry, je oficiálně označovaná jako "Oval BA" či "Red Jr.". Astronom Glenn Orton však preferuje označení "ne tak Velká rudá skvrna". Má totiž zhruba poloviční průměr jako Velká rudá skvrna, avšak stejné zbarvení. Christopher Go pořídil svoji fotografii 27. 2. 2006 pomocí dalekohledu o průměru 28 cm ve spojení s CCD kamerou.

Jupiter_spot.jpg

Malá skvrna Oval BA byla obtížně pozorovatelným útvarem již v letech 1998 až 2000, kdy se tři bílé skvrny, pozorované přinejmenším 60 let, spojily v jednu větší bílou eliptickou skvrnu. "Tato skvrna byla bílá ještě v listopadu 2005, kdy se pomalu začala zbarvovat dohněda, avšak zčervenala teprve před několika týdny," sdělil Go. "Nyní je stejně zbarvená jako Velká rudá skvrna."

Glenn Orton (Jet Propulsion Laboratory in California, NASA) říká, že nová fotografie podává přesvědčivý důkaz, že malá skvrna získala červený odstín. "Budeme monitorovat planetu Jupiter i v příštích letech a pozorovat skvrnu Oval BA, zda nakonec přece jen znovu nezmění barvu," dodává Orton.

Zdroje pozorovaného červeného zbarvení obou skvrn zůstávají stále záhadné. Někteří astronomové se domnívají, že hurikánům podobné proudění vynáší materiál ze spodních vrstev Jupiterovy atmosféry do horních vrstev oblaků, kde vlivem slunečního záření dochází k zatím neznámým chemickým reakcím, čímž se určitá oblast změní do červena.

Pokud je to pravda, zčervenání skvrny Oval BA může mít vztah k zesilování těchto atmosférických bouří v atmosféře Jupitera. Astronomové budou nyní bedlivě sledovat případné změny barvy malé skvrny a zjišťovat, zda si toto červené zbarvení udrží či zda se vrátí k původní bílé barvě.

"Některé z dřívějších Jupiterových bílých skvrn se jevily nepatrně načervenalé, například v průběhu roku 1999, avšak ne tak často a ne tak dlouho," říká John Rogers, autor knihy Jupiter: The Giant Planet, ve které shrnuje pozorování Jupitera za posledních 100 let.

Na pořízené fotografii Jupitera se Velká rudá skvrna nachází na levém okraji obrázku, malá rudá skvrna (Oval BA) je viditelná zhruba nad středem kotoučku planety. Velká rudá skvrna je na Jupiteru pozorována již více než 300 let jako obrovská bouře o průměru minimálně 2krát převyšujícím průměr Země.

Zdroj: newscientistspace a science.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2018

17. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4. 2018. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na asterismus, který připomíná číslici tři. Hledač exoplanet TESS s pomocí Falconu 9 úspěšně odstartoval. Devadesátky by se dožil Gene Shoemaker.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2264 HaLRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2018 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/ 2016 R2 , PANSTARRS

Nasnímané 21. 04. 2018 o 21:59 hod.

Další informace »