Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Jupiter_OvalBA.jpg
Astronomové amatéři i profesionální astronomové znají odedávna Jupitera jako planetu s jednou Velkou rudou skvrnou a proměnným počtem malých bílých oválných skvrn. Dnes už je všechno jinak. Jupiter již nevypadá jako kyklop s jedním krvavým okem. Amatérský astronom Christopher Go z Filipín zachytil na fotografii Jupitera důvěrně známou Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot - GRS) společně s menší skvrnou, která se teprve v poslední době zbarvila do červena.

Malá skvrna, nahlížející z Jupiterovy turbulentní atmosféry, je oficiálně označovaná jako "Oval BA" či "Red Jr.". Astronom Glenn Orton však preferuje označení "ne tak Velká rudá skvrna". Má totiž zhruba poloviční průměr jako Velká rudá skvrna, avšak stejné zbarvení. Christopher Go pořídil svoji fotografii 27. 2. 2006 pomocí dalekohledu o průměru 28 cm ve spojení s CCD kamerou.

Jupiter_spot.jpg

Malá skvrna Oval BA byla obtížně pozorovatelným útvarem již v letech 1998 až 2000, kdy se tři bílé skvrny, pozorované přinejmenším 60 let, spojily v jednu větší bílou eliptickou skvrnu. "Tato skvrna byla bílá ještě v listopadu 2005, kdy se pomalu začala zbarvovat dohněda, avšak zčervenala teprve před několika týdny," sdělil Go. "Nyní je stejně zbarvená jako Velká rudá skvrna."

Glenn Orton (Jet Propulsion Laboratory in California, NASA) říká, že nová fotografie podává přesvědčivý důkaz, že malá skvrna získala červený odstín. "Budeme monitorovat planetu Jupiter i v příštích letech a pozorovat skvrnu Oval BA, zda nakonec přece jen znovu nezmění barvu," dodává Orton.

Zdroje pozorovaného červeného zbarvení obou skvrn zůstávají stále záhadné. Někteří astronomové se domnívají, že hurikánům podobné proudění vynáší materiál ze spodních vrstev Jupiterovy atmosféry do horních vrstev oblaků, kde vlivem slunečního záření dochází k zatím neznámým chemickým reakcím, čímž se určitá oblast změní do červena.

Pokud je to pravda, zčervenání skvrny Oval BA může mít vztah k zesilování těchto atmosférických bouří v atmosféře Jupitera. Astronomové budou nyní bedlivě sledovat případné změny barvy malé skvrny a zjišťovat, zda si toto červené zbarvení udrží či zda se vrátí k původní bílé barvě.

"Některé z dřívějších Jupiterových bílých skvrn se jevily nepatrně načervenalé, například v průběhu roku 1999, avšak ne tak často a ne tak dlouho," říká John Rogers, autor knihy Jupiter: The Giant Planet, ve které shrnuje pozorování Jupitera za posledních 100 let.

Na pořízené fotografii Jupitera se Velká rudá skvrna nachází na levém okraji obrázku, malá rudá skvrna (Oval BA) je viditelná zhruba nad středem kotoučku planety. Velká rudá skvrna je na Jupiteru pozorována již více než 300 let jako obrovská bouře o průměru minimálně 2krát převyšujícím průměr Země.

Zdroj: newscientistspace a science.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »