Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Družice IRIS zahájila pozorování Slunce

Družice IRIS zahájila pozorování Slunce

Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS Autor: NASA
Snímek aktivní oblasti na Slunci v oboru UV záření pořídila družice IRIS
Autor: NASA
Sluneční kosmická observatoř NASA s názvem IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) pořídila první fotografie a spektra malé oblasti na povrchu Slunce, které budou využity k pochopení způsobu transportu energie zahřívající korónu. Družice IRIS byla vypuštěna 27. 6. 2013 a kryt dalekohledu na její palubě byl poprvé otevřen 17. července t. r.

„Právě jsme zjistili, že družice IRIS je schopná ukázat nám velmi dynamickou a značně členitou chromosféru i přechodovou oblast,“ říká astrofyzik Hui Tian z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Tenké a protáhlé struktury jsou nepochybně zachyceny na těchto prvních snímcích a je zřejmé, že se rychle vyvíjejí v čase.“

Důležitým úkolem družice IRIS je porozumět skutečnosti, jakým způsobem je sluneční koróna zahřívána na teplotu miliónu stupňů a odhalit původ slunečního větru sledováním toku energie a plazmy přes přechodovou oblast – což je vrstva atmosféry mezi povrchem Slunce a korónou – kde je generována většina ultrafialové emise Slunce. Data z družice IRIS astronomům umožní studovat a modelovat oblasti v atmosféře Slunce a odhalit tak jejich tajemství. Pochopení těchto jevů by mohlo umožnit vědcům předpovídat výskyt destruktivních událostí, které mohou vyřadit z provozu umělé družice z důvodu přetížení elektrických rozvodů a mohou narušit provoz satelitů systému GPS. Družice IRIS bude provádět nepřetržitá pozorování během předpokládané dvouleté mise.

IRIS bude pořizovat fotografie v oboru ultrafialového záření přes čtyři různé filtry. Je to vůbec poprvé, kdy snímky na těchto vlnových délkách byly pořízeny s tak vysokým rozlišením (cca 240 km) a s takovouto četností, která může zachytit vývoj chromosféry každých 10 sekund.

Snímek skupiny slunečních skvrn - foto SDO Autor: NASA
Snímek skupiny slunečních skvrn - foto SDO
Autor: NASA
Družice IRIS bude rovněž pořizovat spektra s vysokým rozlišením ve třech pásmech ultrafialového záření. Spektra jsou rozhodující pro realizaci fyzikálních měření dynamiky spodních vrstev atmosféry zaznamenané na snímcích. Na základě analýzy spekter s vysokým prostorovým a časovým rozlišením mohou astronomové určovat rychlost přítomných proudů, vyzařování energie a chemické vlastnosti či hustotu atmosférické plazmy.

Družici IRIS a její vědecké vybavení postavila firma Lockheed Martin Advanced Technology Center (ATC) Solar and Astrophysics Laboratory in Palo Alto, Kalifornie. Samotný sluneční dalekohled na družici IRIS vyrobila firma Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics in Cambridge, Massachusetts, která rovněž pomáhá při vědeckých operacích a při analýze dat.

„Vědecká mise družice IRIS má svůj počátek v rozvíjející se intenzivní mezinárodní spolupráci,“ říká Alan Title, vedoucí vědecký pracovník mise IRIS a fyzik pracující na Lockheed Martin ATC Solar and Astrophysics Laboratory. „Vědecký tým pro družici IRIS vznikal již při přípravě počátečního návrhu mise. Pracovali jsme neustále společně bez jakýchkoliv problémů.“

Texty k obrázkům:

Úvodní obrázek: Snímek z družice IRIS představuje oblast v okolí dvou slunečních skvrn – tmavých oblastí vlevo nahoře a vpravo dole. Na snímku je zachycena emise ionizovaného křemíku (Si IV) v přechodové vrstvě atmosféry Slunce o teplotě přibližně 65 000 K, a také ultrafialové kontinuum chromosféry s teplotou 9 700 K. Jasné skvrny jsou krátkodobě existující intenzivní zjasnění emise ionizovaného křemíku (Si IV). Úloha, kterou hrají tyto dynamické jevy při ohřevu sluneční atmosféry, není v současné době známa.

Obrázek v textu: Tento snímek části sluneční fotosféry pořídila sluneční observatoř NASA s názvem Solar Dynamics Observatory (SDO) a zachycuje větší oblast v okolí dvou slunečních skvrn, které studovala družice IRIS.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »