Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Dne 22. 3. 2004 vyfotografovala astronomická družice SOHO již 750. kometu. Objevil ji německý astronom-amatér Sebastian F. Hönig, jeden z mimořádně úspěšných "lovců" komet na snímcích z družice SOHO. Většinou se jedná o komety tzv. Kreutzovy skupiny, které prolétávají v těsné blízkosti Slunce a které se obvykle v horké sluneční atmosféře beze zbytku vypaří. Protože jádra těchto komet jsou velmi malá, unikají pozornosti astronomů a dají spatřit pouze v těsné blízkosti Slunce.

K objevům komet jsou využívány snímky, které pořizují koronografy LASCO C2 a LASCO C3, umístěné na družici SOHO, jež jsou určeny ke sledování explozí na Slunci. Nezbytnou součástí každého koronografu je centrální maska, která má za úkol odstínit intenzívní světlo viditelného povrchu Slunce. Koronografy monitorují poměrně velký prostor v okolí Slunce. Na fotografiích jsou zřetelné výrony sluneční hmoty, lze zde najít hvězdy, případně planety, a také již zmiňované komety. Výsledkem je nebývalé množství nově objevených komet v historii astronomie. Nutno podotknout, že se většinou jedná o poslední snímky komet před jejich zánikem ve žhavé "náruči" Slunce.

SOHO-kometa.jpg
Fotografie jsou průběžně publikovány na Internetu. Více než 75% všech objevených komet mají "na svědomí" amatérští hledači komet z celého světa, kteří si důkladně prohlížejí prezentované snímky. Do tohoto programu se může zapojit každý zájemce a může se tak stát "objevitelem" komety, aniž by ji spatřil na vlastní oči pomocí dalekohledu. Podrobnější informace nalezne zájemce na adrese http://ares.nrl.navy.mil/sungrazer/.

Družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) byla vyrobena ve spolupráci ESA a NASA. Její start se uskutečnil 2. 12. 1995 pomocí nosné rakety Atlas IIAS s urychlovacím stupněm Centaur. Po startu byla navedena směrem k tzv. Lagrangeovu libračnímu bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od země ve směru ke Slunci. Na oběžné dráze kolem bodu L1 byla družice "zaparkována" v polovině března 1996. Na své palubě nese 12 vědeckých přístrojů, vyrobených v 15 státech světa. Hlavním úkolem družice je nepřetržité sledování Slunce v oboru viditelného a ultrafialového záření, měření parametrů slunečního větru apod.

Přes několik výpadků pracují přístroje na družici SOHO zatím spolehlivě. NASA však již uvažuje o nástupci této velmi "pracovité" družice. Když byla připravována ke startu, samozřejmě se počítalo s možností pozorování komet v těsné blízkosti Slunce, ale o takovém úlovku se nikomu ani nesnilo. Jde o skupinu komet, jejíž existenci zjistil již před více než 100 roky německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz (1854-1907) a která je po něm pojmenována. V roce 1979 bylo známo 10 komet Kreutzovy skupiny, které byly objeveny pozemními dalekohledy.

O objev dalších členů této kometární skupiny se zasloužily některé družice. Komety pod označením Solwind 1 až 6 byly objeveny družicovým koronografem na americké vojenské družici SOLWIND (P78-1) v letech 1979 až 1984. Dalších 10 komet se podařilo objevit pomocí koronografu a polarimetru na palubě družice Solar Maximum Mission (SMM) v letech 1987 až 1989. V dalším objevování komet v těsné blízkosti Slunce úspěšně pokračuje družice SOHO.

Zdroj: ESA a archivní materiály




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře v Beskydách 8.9.2017

https://youtu.be/l2TOvBi1AUY ------------------------------------------- Canon EOS 6D 25 sec f/4.0 ISO 1600 EF 17-40mm f/4L USM

Další informace »