Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Družice SOHO vyfotografovala již 750 komet

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Dne 22. 3. 2004 vyfotografovala astronomická družice SOHO již 750. kometu. Objevil ji německý astronom-amatér Sebastian F. Hönig, jeden z mimořádně úspěšných "lovců" komet na snímcích z družice SOHO. Většinou se jedná o komety tzv. Kreutzovy skupiny, které prolétávají v těsné blízkosti Slunce a které se obvykle v horké sluneční atmosféře beze zbytku vypaří. Protože jádra těchto komet jsou velmi malá, unikají pozornosti astronomů a dají spatřit pouze v těsné blízkosti Slunce.

K objevům komet jsou využívány snímky, které pořizují koronografy LASCO C2 a LASCO C3, umístěné na družici SOHO, jež jsou určeny ke sledování explozí na Slunci. Nezbytnou součástí každého koronografu je centrální maska, která má za úkol odstínit intenzívní světlo viditelného povrchu Slunce. Koronografy monitorují poměrně velký prostor v okolí Slunce. Na fotografiích jsou zřetelné výrony sluneční hmoty, lze zde najít hvězdy, případně planety, a také již zmiňované komety. Výsledkem je nebývalé množství nově objevených komet v historii astronomie. Nutno podotknout, že se většinou jedná o poslední snímky komet před jejich zánikem ve žhavé "náruči" Slunce.

SOHO-kometa.jpg
Fotografie jsou průběžně publikovány na Internetu. Více než 75% všech objevených komet mají "na svědomí" amatérští hledači komet z celého světa, kteří si důkladně prohlížejí prezentované snímky. Do tohoto programu se může zapojit každý zájemce a může se tak stát "objevitelem" komety, aniž by ji spatřil na vlastní oči pomocí dalekohledu. Podrobnější informace nalezne zájemce na adrese http://ares.nrl.navy.mil/sungrazer/.

Družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) byla vyrobena ve spolupráci ESA a NASA. Její start se uskutečnil 2. 12. 1995 pomocí nosné rakety Atlas IIAS s urychlovacím stupněm Centaur. Po startu byla navedena směrem k tzv. Lagrangeovu libračnímu bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od země ve směru ke Slunci. Na oběžné dráze kolem bodu L1 byla družice "zaparkována" v polovině března 1996. Na své palubě nese 12 vědeckých přístrojů, vyrobených v 15 státech světa. Hlavním úkolem družice je nepřetržité sledování Slunce v oboru viditelného a ultrafialového záření, měření parametrů slunečního větru apod.

Přes několik výpadků pracují přístroje na družici SOHO zatím spolehlivě. NASA však již uvažuje o nástupci této velmi "pracovité" družice. Když byla připravována ke startu, samozřejmě se počítalo s možností pozorování komet v těsné blízkosti Slunce, ale o takovém úlovku se nikomu ani nesnilo. Jde o skupinu komet, jejíž existenci zjistil již před více než 100 roky německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz (1854-1907) a která je po něm pojmenována. V roce 1979 bylo známo 10 komet Kreutzovy skupiny, které byly objeveny pozemními dalekohledy.

O objev dalších členů této kometární skupiny se zasloužily některé družice. Komety pod označením Solwind 1 až 6 byly objeveny družicovým koronografem na americké vojenské družici SOLWIND (P78-1) v letech 1979 až 1984. Dalších 10 komet se podařilo objevit pomocí koronografu a polarimetru na palubě družice Solar Maximum Mission (SMM) v letech 1987 až 1989. V dalším objevování komet v těsné blízkosti Slunce úspěšně pokračuje družice SOHO.

Zdroj: ESA a archivní materiály




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší nad Hlinskem

Večerní konjunkce Měsíce a planety Venuše mezi stromy u řeky Chrudimky v Hlinsku. Exp. 2,5 s, ISO-200, f/8 a ohnisko 55 mm.

Další informace »