Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Důkazy obřích tsunami na Marsu naznačují existenci raného oceánu

Důkazy obřích tsunami na Marsu naznačují existenci raného oceánu

Část povrchu rudé planety
Autor: NASA

Astronomové z Francie, Itálie a USA objevili, jak se domnívají, důkazy obřích tsunami vyskytujících se na Marsu přibližně před třemi miliardami roků v důsledku pádu velkého asteroidu do tehdejšího oceánu. Ve svém článku publikovaném v časopisu Journal of Geophysical Research popisují důkazy uskupení určitých obrysů. Domnívají se, že tsunami jsou velmi pravděpodobným faktorem, který vedl k vytvoření některých pozorovaných unikátních útvarů na planetě.

Vědci zkoumali pravděpodobnost výskytu oceánu na Marsu několik let, avšak zatím nebyli schopni definitivně prokázat jeho existenci. Další astronomové hledali důkazy o výskytu obřích tsunami na Marsu, ale nedařilo se jim najít impaktní kráter související s dopadem planetky do oceánu a se vznikem tsunami. Nové výzkumy vedou k závěru, že se jim to konečně podařilo.

Předcházející výzkumy odhalily na povrchu Marsu útvary připomínající jakési „otisky prstů“, které někteří výzkumníci přisuzovali kalům pohybujícím se ze svahu z aktivních vulkánů nebo tlačeným vlivem ledovců. Možná však byly vytvořeny velmi velkými vlnami tsunami, jak vědci nyní prohlašují. A také objevili kráter, který je možná příčinou vzniku pozorovaných útvarů.

Kráter pojmenovaný Lomonosov o průměru 120 km, nacházející se v severní části planiny, může být podle předpokladu vědců velmi dobře jizvou, zbylou jako připomínka asteroidu, který dopadl do severní části oceánu. Došlo přitom k vytvoření mořských vln vysokých kolem 150 metrů, které se rozlily po okolní krajině rychlostí asi 60 metrů za sekundu a zanechaly za sebou obrovské množství depozitů. Pokud se takový asteroid srazil s planetou Mars a dopadl právě v oblasti oceánu, pokračuje vědecký tým ve svých úvahách, po ponoření do vody se vytvořil kráter na dně oceánu. Kráter nezůstal prázdným místem; okamžitě byl zaplněn vodou proudící ze všech stran a srážející se dohromady. Vznikaly sekundární tsunami, které následovaly po první vlně. Jakmile první tsunami ustoupily, udeřila následná vlna a tyto dvě události dohromady podle názoru vědců způsobily charakteristické stopy v podobě hřbetů všude okolo.

Astronomové použili rovněž počítačové modelování k potvrzení vzniku těchto útvarů. Prohlásili, že neznají žádné jiné rozumné vysvětlení pro vytvoření pozorovaných hřbetů, které, jak se domnívají, poskytují přiměřené množství důkazů nejen pro samotný výskyt tsunami, ale i pro výskyt oceánu na mladém Marsu.

Vědci označili vznik kráteru Lomonosov za zdroj tsunami na povrchu Marsu
Vědci označili vznik kráteru Lomonosov za zdroj tsunami na povrchu Marsu
Rozeznání laločnatých trosek depozitů v oblasti Arabia Terra podél navrhované pradávné pobřežní čáry bývalého severního oceánu obnovilo otázky o existenci a stálosti zásobárny vody velikosti oceánu v rané geologické historii Marsu. Potenciální výskyt vln tsunami generovaných po dopadu asteroidu v oblasti severního oceánu byl zkoumán na základě srovnání geomorfologických charakteristik marťanských depozitů s předpovědí dobře potvrzených terestrických modelů (v poměru k Marsu) výšky vln tsunami, směru jejich šíření, dosažené výšky a vzdálenosti pro trojici předpokládaných výšek mořské hladiny.

Z modelování vyplývá existence několika potenciálních impaktních kráterů o průměru 30 až 50 kilometrů jako předpokládaných zdrojů tsunami. Uvnitř složité topografie na dně údolí a náhorních plošin podél hranice dichotomie mezi severní a jižní polokoulí planety astronomové objevili depozity, které podporují představu, že v té době existoval na severní polokouli Marsu rozsáhlý oceán. Předpokládaný oceán na povrchu Marsu pokrýval před 3,8 miliardami roků téměř polovinu severní polokoule rudé planety.

Pravděpodobnost, že rozsáhlý oceán kdysi pokrýval severní planiny Marsu, je jednou z nejdůležitějších, avšak sporných teorií, vzniklých na základě výzkumu Marsu,“ říkají autoři výzkumu Stephen Clifford a Francois Costard. Ačkoliv vědci již dříve navrhovali výskyt tsunami na povrchu dávného Marsu, toto je první studie ukazující na jejich spojitost s konkrétním impaktním kráterem.

Jiná studie z roku 2016 na základě fotografií povrchu Marsu pořízených kosmickými sondami na oběžné dráze planety předpokládala dopad dvou asteroidů s odstupem několika miliónů roků v době před 3,4 miliardami roků. Po dopadu do marťanského oceánu vytvořily 120 metrů vysoké vlny tsunami, které doslova přeoraly mořské pobřeží a zaplavily obrovský pruh půdy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nationalgeographic.com.au
[3] worldnews24x7.tv
[4] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Oceán na Marsu


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »